Válka v Kosovu
Severoatlantická aliance pokračovala i během uplynulého týdne v náletech na srbské pozice. Šíří se dohady, že nálety nejsou zcela úspěšné vzhledem k srbské protiletecké obraně a partyzánskému boji Srbů. Pozemní akci se ale NATO zatím vyhýbá. Informace z Kosova jsou vůbec často zahaleny rouškou spekulací. Německý ministr obrany kritizoval informační politiku aliance p ři zprávách o situaci kosovských běženců. Jugoslávská armáda nyní dokonce systematicky brání civilnímu obyvatelstvu přecházet hranice, podél kterých klade miny. Humanitární organizace uvádějí, že v Albánii je asi 320 tisíc a v Makedonii dalších 105 tisíc uprchlíků.
Podle amerického ministra obrany Williama Cohena poslal jugoslávský prezident Slobodan Miloševič do Kosova „hrdlořezy , kteří tam páchají největší krutosti od konce druhé světové války. „A nyní (Miloševič) zvedá ruce a tvrdí, že ho k tomu donutilo NATO.
Dohoda z Rambouillet je podle amerického ministerstva zahraničí již „překonána . Rusko prý pracuje na vlastním kosovském plánu a možná i navrhne uspořádat summit o Kosovu. V Jugoslávii se však Moskva „nehodlá angažovat, pokud ná s k tomu Američané nedonutí , prohlásil minulý týden Jelcin. Rozhodně se však hodlá postavit proti potenciální pozemní akci, prohlašuje Kreml.
Během týdne se alianci podařilo vážně poškodit dvě hlavní rafinérie v zemi, které jsou nyní mimo provoz. Celková kapacita rafinérií v zemi byla snížena o 60 procent a vojenské a strategické rezervy benzinu poklesly o více n ež 20 procent. NATO chce v bombardování rafinérií, ropovodů, nákladních říčních člunů a mostů pokračovat, aby jugoslávské ozbrojené síly paralyzovalo.
