ASIJSKÉ MĚNY Ruské firmy začnou více smluv denominovat v asijských měnách, především v čínském jüanu. Chtějí tak snížit závislost na dolarovém trhu. Zpřísnění západních sankcí vůči Ruské federaci může totiž kdykoli zmrazit přítok dolarů do země. Už nyní tam evropské a americké banky výrazně omezily své úvěrové aktivity.
„Během posledních několika týdnů evidujeme značně zvýšený zájem velkých ruských korporací po různých finančních produktech v jüanu a dalších asijských měnách a zakládání účtů v asijských zemích,“ prohlásil Pavel Tepluchin z ruského zastoupení německé Deutsche Bank.
Diverzifikace používaných měn směrem od amerického dolaru k jüanu či hongkongskému a singapurskému dolaru jsou součástí otáčení ruské orientace na Asii, protože vztahy s Evropou a Spojenými státy zůstávají od anexe Krymu více než napjaté. Plynový gigant Gazprom minulý měsíc oznámil, že chce své akcie uvést na singapurskou burzu, a to již v červenci.
Andrej Kostin, generální ředitel polostátní banky VTB, dokonce uvedl, že rozšíření používání jiných měn než amerického dolaru je hlavním úkolem jeho finančního domu. „Při přihlédnutí k objemu vzájemného obchodu s Čínou samozřejmě usilujeme o to, aby bylo více obchodů vypořádáno v rublech a jüanech,“ řekl Kostin ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Ruská centrální banka také usilovně pracuje na vytvoření vlastního platebního schématu, aby se tak zbavila závislosti na západních společnostech jako Visa či MasterCard. Národní platební systém, který funguje třeba v Číně nebo Japonsku, by měl být funkční a v provozu do čtyř měsíců.
l
