Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve středu uvedla, že ruské příjmy z vývozu ropy v únoru prudce poklesly. To bylo způsobené hlavně různými zákazy a cenovými stropy, které na geograficky největší zemi na světě uvalily převážně evropské a americké státy, aby omezily schopnost vůdce Vladimira Putina nadále financovat svoji válku na Ukrajině.
IEA podle CNBC odhaduje, že příjmy z ruského exportu ropy minulý měsíc klesly na 11,6 miliardy dolarů (asi 260 miliard korun), což je o 2,7 miliardy (zhruba 60 miliard korun) méně než v lednu. „Uvidí se, zda bude po nedávném zavedení cenového stropu dostatečný zájem o ruské ropné produkty, nebo zda jejich produkce začne pod tíhou sankcí klesat. Tržby země se ale každopádně snižují,“ uvedla skupina ve své nejnovější zprávě o trhu s černým zlatem.
Energetická agentura s odvoláním na ruské ministerstvo financí odhadla, že fiskální příjmy Moskvy z prodeje ropy byly pouze na 45 procentech úrovně z předchozího roku. Nejnovější čísla přicházejí krátce poté, co IEA v polovině února oznámila, že ropná válka Západu proti Rusku má „zamýšlený účinek“ navzdory překvapivě odolné výrobě a exportu v posledních měsících.
Moskva problémy nepřiznává
Ukrajinští představitelé a aktivisté již dříve vyzvali západní politiky, aby zvýšili finanční tlak na Rusko tím, že se zaměří na jeho ropné příjmy. To mělo podle Kyjeva výrazně pomoci s jeho úsilím vytlačit ze země veškeré invazní jednotky. Embargo Evropské unie na dovoz ruských ropných produktů ale nakonec vstoupilo v platnost až 5. února letošního roku.
Nepříjemnost pro Moskvu představoval také v prosinci schválený cenový strop, na němž se shodla skupina největších ekonomik světa G7 a který určil maximální cenu ruské ropy ve výši 60 dolarů za barel. Další problémy pak znamenala i dohoda zakazující námořní dovoz ruské strategické suroviny do zemí Evropské unie a do Spojeného království.
Oficiální stanovisko Moskvy však zatím žádné komplikace nepřipouští. Putin totiž v nedávném prohlášení uvedl, že navzdory některým obavám ruská ekonomika kvůli západním sankcím nezkolabovala a jejich hlavním výsledkem je tak spíše větší ruská „ekonomická suverenita“. Podle mnohých analytiků se ovšem země potýká s většími problémy, než je ochotna přiznat.
Poukazují i na fakt, že do výkonu hospodářství, respektive ukazatele HPD, se započítávají právě i výdaje na zbrojení, což vytváří zdání, že tamní ekonomika šlape de facto bez problémů. Mnohem větší vypovídající hodnotu ale mají dle názorů odborníků jiné sledované statistiky. Typicky jde třeba o maloobchodní tržby, jež reflektují mimo jiné spotřebu, a tedy přeneseně i životní úroveň tamních domácností. A ty loni v prosinci dokonce i podle oficiálních dat ruských úřadů zažily nejstrmější pokles za bezmála poslední tři roky, napsal server Foreign Policy.
Barel ropy je nejlevnější od začátku války
Ruské výdělky neohrožují jen zmíněné sankce, ale i další aktuální dění na trzích. Ty jsou nyní značně volatilní v důsledku nedávného pádu tří amerických bankovních institucí v čele se Silicon Valley Bank a problémů, do nichž se tento týden dostala i švýcarská Credit Suisse.
Potíže všech dotčených bank podnítily obavy z možného oslabení světové ekonomiky a vedly k rozsáhlému výprodeji rizikových aktiv. I kvůli těmto událostem se cena za barel severomořské ropy Brent v pátek dostala na hranici 74 dolarů (1676 korun). Americká lehká ropa WTI se pak prodávala dokonce jen za 69 dolarů (1564 korun), což je nejméně od začátku války na Ukrajině.
Levnějších ropných produktů si aktuálně mohou všimnout i čeští řidiči. Ceny pohonných hmot totiž v poslední době klesají, přičemž litr nafty se aktuálně prodává v průměru za 36,65 koruny, jak uvádí server mbenzin.cz. Litr Naturalu 95 je pak o něco dražší, tuzemští motoristé jej nyní natankují průměrně za 37,50 koruny.
