Slovensko se stalo vrtulníkovou velmocí postsocialistické Evropy. Právě v této zemi se soustředily silné ruské stroje, které nabízejí pomoc soukromým firmám. Po podtatranských společnostech Air Transport Europe a Tech-Mont Slovensko se do pozice regionálního lídra protlačila vlivná ruská firma UTair Europe, která si zemi vybrala jako základnu pro své evropské aktivity.
UTair, jež má sídlo na západní Sibiři, je největší firmou svého druhu v Rusku a čtvrtou největší na světě. Dceřinou společnost na Slovensku založila před pěti lety, základem byly čtyři těžké vrtulníky Mi-8 a Mi-171. Její podnikatelský plán tehdy počítal se státními zakázkami – evropským zemím nabízela hlavně pohotovostní službu spojenou s likvidací lesních požárů. Setkala se však s malou podporou, zejména západoevropské země si našly překážku: jiné servisní postupy, než požaduje legislativa EU. UTair Slovakia, který tak přišel o zajímavou část trhu, se proto zaměřil hlavně na středo- a východoevropské země, kde jeho vrtulníky využívají energetici nebo mobilní operátoři pro výstavbu svých zařízení. Další parketou jsou horské lanovky a vleky – tato dopravní zařízení pomáhá budovat například i pro známou rakouskou firmu Dopplemayer.
Financial Times **Myši s mozkem primáta**
Britská akademie lékařských věd (The Academy of Medical Sciencies) vydala varování před experimenty s lidskými geny implantovanými zvířatům. Nezaměřila se přitom na konkrétní a již probíhající testy prováděné především na myších, varuje před nápady na rozsáhlou modifikaci mozků opic, pokusy s implantacemi lidských vajíček nebo spermií, případně snahu o vylepšení zvířecího vzhledu či „řeči“.
Experimenty s „tkáněmi a orgány vylepšenými lidským materiálem“ se podle zprávy akademie rozmáhají, aniž by byla vytvořena pravidla nebo etické limity. Existují už pokusná zvířata s „lidskými“ játry, nebo myš s mozkem, který ze tří čtvrtin tvoří lidské neurony. „Pokud vyměníte všechny buňky, pořád to bude myš, ale s větším a komplexnějším mozkem, podobným jako mají primáti,“ uvedl profesor genetiky na Univerzitě v Cambridge Martin Bobrow. Podobné pokusy jsou podle něj nebezpečné, protože nikdo nedokáže domyslet jejich následky.
Za kontroverzní považuje rovněž pokusy s implantacemi genů odpovědných za lidskou řeč. „Je rozdíl, jestli se na to, kdo je tady krásnější, zeptá váš domácí papoušek, nebo to bude opička,“ varuje před podobnými modifikacemi také Christopher Shaw, profesor neurologie na londýnské King’s College.
The Wall Street Journal **Hackeři míří na menší firmy**
Vedle mediálně známých útoků hackerů na giganty typu Sony nebo Lockheed Martin narůstá také počet napadení menších firem. Na rozdíl od velkých korporací mívají méně zabezpečená data a jejich ztráty nebývají tak veliké, aby na sebe strhly pozornost.
Podle údajů společnosti Verizon Communications a americké tajné služby FBI, došlo ve Spojených státech během loňského roku ke zcizení dat v 761 případech. Téměř dvě třetiny – 63 procent – se přitom týkaly firem s méně než sto zaměstnanci. Společnost Visa odhaduje, že se útoky hackerů zaměřují na nejmenší podnikové zákazníky dokonce až z 95 procent. „Situace se ještě výrazně zhorší, než dojde k nějaké nápravě,“ varuje agent FBI, specialista Dean Kinsmen. Upozorňuje přitom, že údaje o účtech zákazníků, jejich adresy i jména, tedy „zajímavá“ data, může mít prakticky jakýkoliv obchod, který přijímá platební karty a ukládá si objednávky do počítače.
Jeho slova v podstatě potvrzuje i bývalý hacker Bryce Case Jr., který se kdysi naboural do několika vládních i firemních webových stránek a teď provozuje webové fórum Digital Gangster. Podle něj lze lehce a bez povšimnutí získat data tuctu malých firem, a to za stejnou dobu, jakou by si vyžádal „vstup“ do sítě velké společnosti typu Citibank.
The Economist **Pilotní projekt Terryho Jonese**
Prodej knih skomírá všude na světě. V USA například zavře své prodejny a propustí přes deset tisíc lidí jedna z velkých tradičních sítí – Borders. Chce to nové nápady, upozorňuje v této souvislosti týdeník Economist. Jedním z nich je novátorský prodej na objednávku. Tedy nikoli klasický, ale takový, kdy si čtenář zamluví knihu dřív, než ji autor dokončí. S tímto způsobem předběžného, skupinového financování (crowdfunding) začala britská společnost Unbound. Zájemci si mohou podle nabídky na jejím webu najít a objednat titul, který si chtějí zajistit.
Firma Unbound spustila svůj projekt letos v květnu a už v červnu zaznamenala první velký úspěch. Dostatečné prostředky se podařilo shromáždit pro knihu bizarních povídek slavného komika a režiséra, člena komediální skupiny Monty Python, Terryho Jonese.
Unbound garantuje autorům poloviční podíl na zisku a příležitost, jak oslovit fanoušky a dát jim pocit, že se na vzniku knihy také podíleli. Čtenář si může „předplatit“ elektronickou verzi knihy za 10 liber (275 korun) nebo si zajistit podepsaný výtisk za 50 liber. V nabídce jsou i další bonusy jako účast na křtu knihy nebo večeře s autorem – za 250 liber. „Toto je způsob, jak pracovat s minimálními investicemi,“ vysvětluje jeden ze zakladatelů firmy John Mitchinson. Firma v současné době eviduje více než tři tisícovky objednávek, jednu v průměru za 30 liber.
