Rusku se podařilo výrazně posunout projekt plynovodu South Stream, který má přepravovat do Evropy 30 miliard krychlových metrů ruského plynu ročně. Plynovod povede pod Černým mořem z přístavu Novorosijsk na bulharské pobřeží, odkud bude pokračovat do Itálie. Minulý a předminulý týden se totiž prezidentu Putinovi a šéfům Gazpromu podařilo uzavřít dohody s Bulharskem a Srbskem, po jejichž území plynovod povede.
Analytici interpretují projekt South Stream jako snahu Kremlu zhatit plány Ázerbájdžánu, který chce jih Evropy zásobovat plynovodem Nabucco přes území Turecka, což by Evropě pomohlo diverzifikovat surovinové zdroje. South Stream výrazně snižuje naděje, že by se EU podařilo omezit energetickou závislost na Rusku.
Budoucnost projektu byla přitom dlouho nejistá, neboť Bulharsko chtělo v části plynovodu, který prochází jeho územím, majoritní podíl, avšak Moskva s tím nesouhlasila. Obě strany se nakonec dohodly na „bratrském“ dělení 50 na 50. Zároveň byl uzavřen kontrakt na výstavbu bulharské jaderné elektrárny Belene a transbalkánského ropovodu do Řecka. Vladimir Putin označil podpis tří významných energetických smluv mezi Sofií a Moskvou za základ pro rozvoj bulharsko-ruských vztahů v 21. století.
Poté Srbsko přijalo nabídku Ruska, že prodá majoritní podíl v srbském ropném monopolu NIS přímo Gazpromu bez jakéhokoli výběrového řízení a výměnou za to bude plánovaný plynovod South Stream prodloužen do Srbska.
Gazprom získal 51 procent v NIS za 400 milionů eur, což je dle některých srbských analytiků a politiků zhruba pětina tržní hodnoty srbského ropného monopolu. Jenže Rusko přihodilo na misku vah prodloužení plynovodu a vystavění obrovské zásobárny zemního plynu Srbsku. Balkánská země se stane důležitým centrem ruských dodávek do Evropy. Je navíc pravděpodobné, že energetické dohody měly i politický podtext: Rusko pomáhá Srbsku blokovat snahy Kosova o vyhlášení samostatnosti.
