KomentářŘešení teroristického útoku v moskevském divadle ukázalo meze a limity přerodu komunistického Sovětského svazu v demokratické Rusko. Na tom nic nezmění ani blahopřejné telegramy z celého světa prezidentu Putinovi. To, že se s teroristy nevyjednává, je jedna věc, a nic na tom nemění ani případná legitimita požadavků čečenského komanda.
Komentář
Řešení teroristického útoku v moskevském divadle ukázalo meze a limity přerodu komunistického Sovětského svazu v demokratické Rusko. Na tom nic nezmění ani blahopřejné telegramy z celého světa prezidentu Putinovi. To, že se s teroristy nevyjednává, je jedna věc, a nic na tom nemění ani případná legitimita požadavků čečenského komanda. Jaký je nakonec rozdíl mezi požadavky Al - Kajdy, aby se američtí imperialisté stáhli ze „svatých míst“, a požadavky na stažení ruských sil z Čečny? Přestože zde existuje jeden podstatný rozdíl, a tím je rozdílné chování příslušníků ozbrojených sil vůči civilnímu obyvatelstvu, nedává to ještě právo vynucovat jakékoli požadavky ohrožením života a bezpečnosti jiných civilistů. Potud je tedy postup protiteroristického komanda pochopitelný a ospravedlnitelný. Problém ale přináší konkrétní způsob likvidace celého problému. I kdyby nakrásně neexistovalo jiné řešení, než jaké bylo nakonec použito, informační blokáda spojená se zbytečným zvyšováním počtu obětí, příliš důvěry v současný ruský režim nedává. Naopak, celý postup stále příliš připomíná ono sovětské zupáctví ve vztahu k vlastním občanům. A tak, i když celkový zásah nelze nakonec hodnotit než kladně, na straně druhé je až příliš mnoho záporného. Možná to nakonec ukazuje skutečnou tvář dnešního Ruska více než cokoli jiného.
