Těžba vody na Měsíci, stavba teleskopu přímo na jeho povrchu i budování lidských obydlí. Potenciálních plánů s jediným přirozeným satelitem Země mají vesmírné společnosti víc než dost. Jenže tím, jak se lidstvo snaží o jeho průzkum a kolonizaci, vyplouvá na povrch zásadní otázka: kde bychom v případě jeho osídlení brali energii?
Základním zdrojem ve vesmíru je Slunce. Měsíční noci ale trvají dlouhých 14 dní, takže pokud nechtějí kosmické agentury vozit v „raketoplánech“ obrovské množství baterií, je třeba hledat trvalejší řešení.
Toho si je vědomo i Rusko, které společně s Čínou došlo k „jednoduchému“ závěru. Aby podpořili společný výzkumný program, postaví na Měsíci jadernou elektrárnu. „Dnešním dnem vážně uvažujeme o tom, že bychom někdy mezi lety 2033 a 2035 společně s čínskými kolegy nainstalovali na měsíční povrch energetickou jednotku,“ uvádí agentura Reuters s odkazem na šéfa ruské kosmické agentury Roskosmos Jurije Borisova.
Opravdu se zapojí i Rusko?
Přestože Borisov příliš dalších podrobností neposkytl, upozornil například na to, že velkým přínosem by při realizaci společných plánů mohly být ruské odborné znalosti v oblasti jaderné vesmírné energetiky. Zároveň dodal, že země vyvíjí kosmickou loď s jaderným pohonem určenou k přepravě nákladu na oběžnou dráhu.
„Na vesmírném remorkéru skutečně pracujeme. Jde o obrovskou cyklickou konstrukci, která by díky jadernému reaktoru a vysoce výkonným turbínám byla schopna přepravovat velké náklady z jedné oběžné dráhy na druhou, sbírat vesmírný odpad a zabývat se mnoha dalšími činnostmi,“ říká šéf Roskosmosu.
Zda se tyto plány skutečně uskuteční, zůstává vzhledem k chátrajícímu ruskému kosmickému průmyslu spíše nejasné. Koneckonců, o návrat na Měsíc se po několika desetiletích Rusko pokoušelo už loni prostřednictvím sondy Luna-25, ta se ale vlivem komplikací nakonec rozbila o měsíční povrch. Společně s Čínou má země spolupracovat na vybudování Mezinárodní lunární výzkumné stanice, jak ale informoval web Singularity Hub, v poslední čínské prezentaci týkající se projektu nebylo o ruských misích ani zmínky.
NASA chce mít svůj reaktor hotový do konce dekády
Ačkoli na první dobrou může znít vynesení jaderného materiálu do vesmíru jako bizarní plán, Rusko s Čínou nejsou zdaleka jediní, kdo nad touto možností přemýšlí. V roce 2022 zadala americká NASA svým komerčním partnerům hned tři zakázky za pět milionů dolarů (s tehdejším průměrným kurzem 116,8 milionu korun), jejichž cílem bylo prozkoumat to, jaké jsou v otázce budování malého jaderného reaktoru vlastně možnosti. V lednu oznámila, že zmíněné kontrakty prodlužuje, přičemž cílem je, aby byl reaktor připravený ke startu počátkem roku 2030.
„Měsíční noc je z technického hlediska náročná, takže mít k dispozici zdroj energie, jako je tento jaderný reaktor, který funguje nezávisle na Slunci, představuje způsob, jak uskutečnit dlouhodobý průzkum na Měsíci,“ podotýká Trudy Kortesová z NASA. Ta mimo jiné poskytla 3,7 milionu dolarů (zhruba 86,4 miliony korun) strojírenskému gigantu Rolls-Royce, který má zkoumat způsoby, jakými by jaderná energie mohla pomoci budoucím měsíčním základnám.
Za ideálních podmínek by malá elektrárna měla vážit méně než šest tun a zároveň být schopná vyrábět 40 kilowattů elektřiny, což je zhruba množství, jímž by na Zemi bylo možné napájet 33 domácností. Fungovat musí být tato jednotka schopná alespoň po dobu deseti let, a to bez jakéhokoli lidského zásahu.
