Podmínky dovozu zboží a služeb přes celní hranici Ruska upravuje především celní zákoník a celní tarif. Cílem celní unie, která byla mezi Ruskem, Kazachstánem a Běloruskem založena v roce 2007, bylo definovat území členských států jako bezcelní prostor s jednotným celním tarifem aplikovaným vůči třetím státům.
Foto: archív Český Export
Nejvyšším orgánem celní unie je Mezistátní rada, která například schvaluje seznam zboží, na jejichž dovoz či vývoz je stanoven zákaz či omezení. Mezi takové zboží patří například výrobky obsahující látky narušující ozonovou vrstvu, nebezpečné odpady, zbraně či tiskoviny nebo audiovizuální nosiče s pornografickým obsahem nebo podněcující k terorismu či extremismu.
Obchodní transakce spojené s importem a exportem spadají do úpravy zákona o vnější ekonomické činnosti. Vliv státu na zahraniční obchod se realizuje prostřednictvím regulace tarifní (celní) i netarifní (kvantitativní), dovozních zákazů a administrativních opatření. Platí obecné pravidlo, že dovoz do Ruska se uskutečňuje svobodně a bez jakýchkoliv omezení s výjimkou těch, která stanoví zákon. Tak ve výjimečných případech zákon umožňuje aplikaci kvantitativních omezení dovozu, překážek v podobě dovozních licencí vydávaných Ministerstvem průmyslu a obchodu Ruské federace (například dovozcům vína) nebo omezení prostřednictvím výlučného práva na dovoz určitého druhu zboží.
Ve výjimečných odůvodněných případech lze přijmout další speciální ochranná, antidumpingová a kompenzační opatření proti dovozu za účelem ochrany ruských výrobců před výrazným kvantitativním nárůstem dovozu, dumpingem nebo dovozem dotovaným třetími státy. Těmto protekcionistickým opatřením musí podle zákona předcházet šetření prováděné Ministerstvem průmyslu a obchodu Ruské federace, které má zjistit, zda pro přijetí ochranných opatření je dán dostatečný důvod. Šetření ministerstvo zahajuje zpravidla na návrh ruského výrobce, který vyrábí bezprostředně konkurující nebo analogické zboží.