Rusko je připraveno k dialogu se Spojenými státy o „rozsáhlé agendě“. V novoročním poselství adresovaném americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi to podle Kremlu napsal jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Kreml dnes zároveň informoval o státnících čtyř desítek zemí z celého světa, které nejvyšší ruský představitel oslovil v souvislosti s vánočními a novoročními svátky. Je mezi nimi i český prezident Miloš Zeman.
Ve vzkazu určeném Bílému domu „Putin zdůraznil, že rusko-americké vztahy jsou nejdůležitějším faktorem zajištění strategické stability a mezinárodní bezpečnosti, a potvrdil, že Rusko je otevřené dialogu s USA o tom nejširším okruhu otázek“, oznámil úřad ruského prezidenta.
Před rokem Putin poslal Trumpovi obdobné novoroční přání, ve kterém napsal, že se těší na rok „spolupráce“ mezi oběma zeměmi, poznamenala televize CNBC. Konstatovala přitom, že posledních dvanáct měsíců bylo poznamenáno intenzivním vyšetřováním údajného vměšování Ruska do voleb v USA z roku 2016 i Trumpovým výrazným odklonem od předchozí americké zahraniční politiky na Blízkém východě a v Evropě, což jsou dvě oblasti, na něž se Putin nyní zaměřuje. Možná nejpozoruhodnější ale podle CNBC byl červencový americko-ruský summit a následná tisková konference obou vůdců v Helsinkách, kde slíbili obnovení spolupráce svých zemí a stiskem ruky vyslali signál o navázání přátelských kontaktů.
Moskva dnes uvedla, že jedním z klíčových témat, která chce projednat se Spojenými státy, jsou plány Washingtonu odstoupit od dohody o jaderných zbraních z dob studené války. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle Reuters řekl, že teď je na Spojených státech, zda uspořádat nové setkání v roce 2019.
Výlet do Trumptárie. Evropské spojence děsí Trumpova nevypočítatelnost
„Tento problém by měl řešit Washington. Jak náš prezident, tak jeho zástupci říkají, že jsme připraveni na jednání, až bude připraven Washington,“ citovala Lavrova ruská agentura TASS.
V pasáži věnované České republice Kreml na svém webu uvádí, že ruský prezident ocenil Zemanovo „úsilí o zachování konstruktivních vztahů mezi oběma zeměmi a vyjádřil důvěru, že další rozvoj spolupráce založené na vzájemném respektu a vzájemném prospěchu odpovídá touze národů Ruska a České republiky a slouží k posílení stability a bezpečnosti v Evropě“.
Putin podle Kremlu oslovil s blahopřáním představitele řady postsovětských republik; v kremelském výčtu jsou všechny s výjimkou pobaltské trojice - Litvy, Lotyšska a Estonska -, která má s Moskvou dlouhodobě napjaté vztahy, a rovněž Ukrajiny a Gruzie, se kterými trvají mimo jiné územní spory. Putin ovšem blahopřál vedení Abcházie a Jižní Osetie, tedy dvou separatistických provincií, které se počátkem devadesátých let minulého století s ruskou pomocí odtrhly od Gruzie a jejichž nezávislost uznalo Rusko a několik dalších zemí.
Putinova blahopřání putovala mimo jiné také k nejvyšším představitelům Argentiny, Brazílie, Británie, Číny, Francie, Indie, Itálie, Izraele, Japonska, Jižní Koreje, Maďarska, Německa, Sýrie, Turecka a Venezuely. Mezi dalšími adresáty byli například papež František nebo šéfové OSN a Mezinárodního měnového fondu a rovněž řady mezinárodních sportovních organizací - například olympijského výboru a fotbalové, hokejové či judistické federace.
Podivný azovský incident hraje do karet Putinovi i Porošenkovi
Dále čtěte:
