Ruská ambasáda uvedla, že němečtí představitelé dosud nepředložili fakta, která by podpořila obvinění vznesená vůči Moskvě. „Tento otřepaný příběh se snaží svalit na Rusko vinu za kybernetickou válku, pokusy o zastrašování, destabilizaci a dezinformace vůči EU,“ stojí v prohlášení ruského velvyslanectví.
Der Spiegel tvrdí, že GRU v roce 2015 pronikla hackerským útokem do Spolkového sněmu a patrně získala mnoho e-mailů z poslanecké kanceláře Merkelové.
Kancléřka nedávno v parlamentu řekla, že se bude nadále snažit o zlepšení vztahů s Ruskem navzdory hackerským útokům, které to neusnadňují.
Moskva ctí právo silnějšího, nikoliv sílu práva
O Rusku hovořila německá kancléřka i ve středu při vystoupení na půdě nadace Konrada Adenauera k německému předsednictví v EU, které začne 1. července. Ujistila, že tohoto předsednictví využije k pokračování kriticky konstruktivního dialogu s Ruskem. „Základem může být jen pochopení toho, že v mezinárodních vztazích neplatí právo silnějšího, ale síla práva,“ prohlásila Merkelová.
To podle ní zahrnuje i evropskou Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod. „Tento kánon hodnot a pravidel Rusko opakovaně porušilo. Rusko vytvořilo ve svém bezprostředním sousedství pás neřešených konfliktů a v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym,“ řekla dále Merkelová. „Podporuje loutkový režim v částech východní Ukrajiny a napadá západní demokracie, včetně Německa, hybridními prostředky,“ kritizovala kancléřka Moskvu. „Nepochybně nás bude i Rusko během předsednictví v Evropské radě nadále zaměstnávat,“ dodala.
Šéfka německé vlády rovněž vyjádřila naději, že důsledky nynější koronavirové pandemie se podaří překonat silnější spoluprací v Evropě. „Evropa může z krize vyjít silnější, než když do ní vstupovala,“ poznamenala Merkelová.