Trable Moskvy táhnou ke dnu i okolní státy, varuje ministr Jan Mládek
Ministerstvo průmyslu a obchodu se obává vlivu situace v Rusku na český vývoz. Ač zatím sankce nedopadly podle posledních čísel nijak dramaticky na české podniky, v oblasti Ruska a okolních zemí se podle ministra Jana Mládka rodí daleko hlubší problém. A sankce jsou jen jednou z jeho příčin.
Mapa východu O podpoře českého exportu a situaci na ruských trzích hovořil ministr Jan Mládek na konferenci Euro setkání. „To, co dalo Rusku ránu, nebyly ani tak sankce jako takové, ale propad hodnoty rublu a propad cen ropy. Pokud byly české firmy exportně orientovány do Ruska, mohly změnit strategii a své výrobky vyvážet do okolních zemí, jako je Bělorusko či Kazachstán. Od závěru roku je ale jasné, že nastala potíž i tam,“ říká Jan Mládek.
Jak totiž Rusku docházejí peníze a navíc klesají ceny ropy, efekt podsekává i okolní země. Příkladem je podle ministerstva průmyslu Ázerbájdžán, jehož měna se propadla o čtyřiatřicet procent. „Tohle už není jen o Rusku, ale o celém regionu,“ míní ministr Mládek.
Co se týče samotného Ruska, český export do této země klesá takřka volným pádem.
Ještě v říjnu to bylo meziročně o osmnáct procent, v listopadu o třiadvacet a aktuální čísla ministerstva průmyslu a obchodu hovoří o čtyřicetiprocentním meziročním propadu. Podle nedávné ankety Svazu průmyslu a dopravy ČR snížení poptávky z Ruska pocítila většina exportérů, zároveň ale deklarovali chuť v regionu zůstat a krizi přestát.
Současná situace jim však dává velmi slabou naději na brzké zlepšení.
Pokud se exportéři chtějí vydávat jinam než na stabilní trhy Evropy a USA, mají podle ministerstva průmyslu šanci v Asii. „Předchozí vlády měly rezervovaný přístup například k Číně. My bychom to chtěli změnit,“ říká sociálnědemokratický ministr.
S Čínou se už podle něj zvyšuje vzájemná obchodní výměna a trend má podpořit i zavedení přímé letecké linky Praha– –Peking. Společnost Hainan Airlines, jeden z čínských zájemců o lety do Prahy, už dostala povolení od čínského úřadu pro civilní letectví.
Mládek sám by raději viděl linku do Šanghaje, což byla druhá zvažovaná varianta, vše ale nasvědčuje tomu, že záměr nebude naplněn.
„Někdo může říkat, že v Číně je stále hodně chudých lidí, a je to pravda. Nicméně střední třída čítá nějakých sto osmdesát milionů lidí. Ti mají peníze a nikdy v Česku nebyli,“ říká ministr.
Bagry na obzoru I přes potíže s Ruskem vloni Česku vzrostl hrubý domácí produkt. Ministerstvo ještě nemá konečná čísla, podle Jana Mládka se dá ale očekávat dvouprocentní růst. Pro ekonomiku je to skvělá zpráva. V roce 2013 HDP klesalo o 0,9 procenta, v roce 2012 bylo v minusu o procento, předtím rostlo v roce 2011 o 1,8 procenta. Co se týče nezaměstnanosti, ta se podle ministerstva snížila meziročně o jeden procentní bod. „Kritici mohou namítat, že je to vlivem kroků předchozí vlády nebo obecným ekonomickým růstem.
Do určité míry to může být pravda, je ale také třeba zdůraznit, že trhy pracují do značné míry s aktuálním vývojem a odhadem budoucnosti, a to už jde za politikou této vlády,“ říká ministr Mládek.
Kromě otevírání asijských trhů si jako představitel Sobotkova kabinetu vzal ještě jeden velký politický úkol. Stanovení energetické koncepce státu a s tím související debatu o prolomení hnědouhelných limitů. Rypadla se blíží svým vymezeným hranicím a vzhledem k náročnosti jednání je podle ministra nejvyšší čas o limitech mluvit. On sám je příznivcem jejich částečného prolomení. „Když se podíváme na ekonomiku hlubinných dolů, vidíme, že trh nám posílá signál, že má smysl těžit jen povrchově,“ říká.
Zároveň nechce vypadat jako špatný ministr, proto v diskusi upozornil na to, že jeden z jeho předchůdců, Vladimír Dlouhý, rozhodl o zboření Libkovic kvůli hnědému uhlí zhruba třicet let předtím, než bylo potřeba.
Naopak o doporučení Evropy využívat více alternativních zdrojů energie ministr pochybuje: „K tomu u nás nejsou podmínky.“ Stejně tak nevidí reálně podporu vzniku paroplynových elektráren, byť mají tu výhodu, že od rozhodnutí je ke stavbě jen krátký čas. Na rozdíl od jaderné elektrárny, respektive nových bloků Temelína, s nimiž si autoři energetické koncepce také pohrávají. Bloky ale začnou vyrábět energii až kolem roků 2035 až 2095 a nikdo nedokáže odhadnout, kde v té době budou technologie a zejména ceny energií. Navíc Česko objem energie jednoho Temelína každý rok vyveze.
Názory se podle ministra střetávají ve vládě zejména na principu, jak by se měl nový Temelín případně financovat. Zatímco hnutí ANO chce nechat riziko na energetickém gigantu ČEZ, ČSSD se obává, aby to firmu nezatížilo a finančně nepoškodilo.
Ozvat by se pak mohli drobní akcionáři.
Ve hře je tak podle Mládka varianta založení veřejně obchodovatelné společnosti, kde by mohl mít podíl i dodavatel technologií. „Pojistilo by se tak, že bude mít zájem na tom, aby byl projekt včas a dobře dokončen,“ říká ministr.
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
