Ruská centrální banka za prvních 11 měsíců loňského roku posílila své zlaté rezervy o zhruba 135 tun. Informovala o tom dnes Světová rada pro zlato (WGC).
Foto:Martin Siebert
Rusko se tak stalo osmým největším držitelem zlata na světě a na devátou příčku odsunulo Japonsko. Rusko není jedinou zemí, která v reakci na finanční krizi posílila zlaté rezervy, o zlato mají zájem i další centrální banky.
Právě sílící zájem o zlato ze strany institucí i jednotlivců přispěl k silnému růstu ceny kovu v minulých letech. Jen za loňský rok se cena zlata zvýšila skoro o 30 procent, za posledních deset let je vyšší o více než 400 procent.
“Tento týden viceguvernér ruské centrální banky Georgij Luntovskij naznačil, že zlaté rezervy banky se za poslední dva roky zvýšily o 280 tun a dál se budou zvyšovat podobným tempem. Každý rok se tak nakoupí alespoň 100 tun,“ uvedla ke zprávě banka Natixis. Rusko prý bude nakupovat zlato z domácí produkce, s dovozem příliš nepočítá, jak nedávno poznamenal premiér Vladimir Putin.
Konzultační společnost GFMS už dříve uvedla, že Rusko by mohlo být loni pátým největším producentem zlata, a to za Čínou, Austrálií, Spojenými státy a Jihoafrickou republikou. GFMS odhadla, že Rusko mohlo vyprodukovat asi 205,2 tuny zlata.
WGC také uvedla, že prodej zlata z rezerv centrálních bank eurozóny v rámci dohody centrálních bank (CBGA) v nynějším fiskálním roce nedosáhl ani jedné tuny. Fiskální rok začal na konci září. Dohoda CBGA předpokládá, že za jeden rok se neprodá více než 400 tun kovu.
