Největší ropná společnost posiluje doma i v zahraničí.
Ropný obr Lukoil, který kontroluje pětinu ruské produkce ropy a který dal před týdnem najevo zájem o vstup do českého Parama, posílil doma o další významnou ropnou společnost - firmu Komitek. Jeho nedávno oznámené převzetí Komiteku je první a největší transakcí svého druhu v postsovětském Rusku. Oba budou společně disponovat geologickými zásobami ropy v celkovém objemu čtyř miliard tun a jejich společná roční těžba dosáhne 62 milionů tun.
Hurá na Pečoru.
Transakce kromě toho, že vytvoří obra s mimořádnými zásobami a těžbou ropy, má význam i geograficky. Vagit Alekperov, prezident společnosti Lukoil, řekl, že fúze umožní největší ruské ropné společnosti stát se nejvýznamnějš ím producentem i na severovýchodě země, v Pečorské pánvi bohaté na uhlovodíky. Konkrétně v republice Komi totiž již operuje Komitek. Ročně tam těží kolem dvou a půl milionu tun ropy a má možnost využívat ropovody další velké ruské ropné společnosti Transněfť. „Na seve ru leží základ energetické bezpečnosti Ruska pro příští století, prohlásil V. Alekperov.
I proto hodlá Lukoil v průběhu převzetí Komiteku založit nový obchodní subjekt s názvem Lukoil-Sever, který by těžil a dopravoval surovou ropu právě z těchto oblastí Ruska. Letos pouze za srpen získal Komitek z prodeje ropy více než sedmnáct milionů dolarů a za 5,5 milionu dolarů ropy dodal do rafinérií ke zpracování. Za letošní první pololetí exportoval 815 tisíc tun ropy a směroval je přes litevský přístav Ventspils do Polska.
Pro Lukoil bude Komitek bezpochyby přínosem i po finanční stránce, neboť jeho čistý zisk v prvním letošním pololetí vzrostl téměř pětadvacetkrát proti stejnému období loňského roku (překročil 290 milionů rublů). Komitek je - na rozdíl od mnoha ruských firem - také dobrým plátcem daní. Na nich letos za první pololetí zaplatil 846,9 milionu rublů (téměř o půl miliardy rublů více než v témže období loni).
Ani státní ruský rozpočet si nemůže naříkat - do federálního rozpočtu přispěl částkou 258,6 milionu rublů a do rozpoč-tu republiky Komi 254,3 milionu rublů.
S dobrými výsledky i Lukoil.
Sám velký Lukoil, jehož největšími akcionáři jsou s 26,5 procenty akcií ruská vláda a s dalšími 22,9 procenty akcií Bank of New York, se za své výsledky také nemusí stydět.
Letos v prvním pololetí vykázal čistý konsolidovaný zisk devět miliard rublů, což je v přepočtu téměř 350 milionů dolarů. Představitelé Lukoilu ovšem upozornili, že letošní vyšší ceny ropy nestimulovaly ani produkci, ani investice do ropného průmyslu. Mimořádné příjmy firmy totiž musely směřovat do státního rozpočtu a na splácení dluhů.
Společnost zatím letos zvýšila těžbu ropy jen minimálně - za prvních šest měsíců letošního roku vytěžila 32,4 milionu tun. Export, který trvale roste od roku 1994, se podařilo zvýšit letos za první pololetí také jen nepatrně - na 15,4 milionu tun.
V zahraničí se činí.
Lukoil už dnes podniká v řadě zemí - v Německu má podíl v nově rekonstruované rafinérii Leuna, v Polsku má síť čerpacích stanic a v České republice jich už má také několik. (Graf. Vývoj ceny akcií Lukoilu na moskevské burze (v RUB))
Letos zakoupil jednu rafinérii v Rumunsku a v Bulharsku má podle zprávy z minulého týdne na dosah nadpoloviční podíl v ropné společnosti Neftochim, do které chce investovat 230 milionů dolarů. Jak informovalo vedení Lukoilu, na Balká ně hodlá firma vystavět vlastní síť až sedmdesáti benzinových stanic.
Nicméně asi nejdůležitější pro ruského velikána je dostat se do ropného průmyslu bývalých sovětských republik. V Pobaltí kontroluje Lukoil až čtyřicet procent odbytu ropných produktů. Kromě podílu na lotyšském ropném terminálu v přístavu Vents pils má podíl i na terminálu ropných produktů v lotyšském hlavním městě Rize. Má též zájem o privatizaci litevské rafinérie v Mežekjajsku, která byla ještě v roce 1991 jeho součástí, ale po rozpadu SSSR se od něho odloučila.
Avšak asi nejvýznamnější zahraniční aktivitou pro Lukoil je účast na těžbě ropy a plynu v bohatém kaspickém regionu, konkrétně v Ázerbájdžánu. V této bývalé sovětské svazové republice má už podíly ve třech ze sedmnácti mezinárodních ropných konsorcií. A v září jednal prezident společnosti Lukoil o dvou nových projektech s premiérem Ázerbájdžánu a s představiteli tamní státní ropné společnosti SOCAR. Týkají se nabídky na využití nové technologie zkapalňování zemního plynu na ázerbájdžánských ropných polích.
