Kontroverzí plynovod Nord Stream 2 dostal poslední klíčové povolení od Dánska. Pro Česko je to dobrá zpráva, nejtěžším úkolem státu však bude, aby ze stavby profitovali i spotřebitelé.
Stalo se to, k čemu dříve či později dojít muselo. Dánové kývli na dostavbu plynovodu Nord Stream 2 ve vodách své výlučné ekonomické zóny. 55 miliardám kubíků ruského zemního plynu ročně už tedy nestojí nic v cestě do Evropy.
Málokterá stavba dělí přitom Evropu do dvou naprosto nesmiřitelných táborů podle toho, zda patří mezi příznivce nebo odpůrce politiky Kremlu. Česko je jedna z mála výjimek, výstavbu podporovalo nikoliv z ideologických, ale čistě pragmatických důvodů. Právě přes české území má totiž většina ruského plynu směřovat dále do Evropy a země tak bude profitovat z poplatků za přepravu.
Bude Nord Stream 2 pro Česko prospěšný?
Uspokojení však mohou pociťovat nejen podporovatelé východní spolupráce, ale i prozápadní orientace země. Snad pouze v automobilovém průmyslu panuje mezi Českem a Německem větší symbióza, než tomu je právě v otázce Nord Streamu 2. Zatímco Česko se těší na vyšší zisky z tranzitu, Německo plyn potřebuje jako náhradu za plánované ukončení uhelných a jaderných elektráren. Obě země tak v rozdělené Evropě táhly za jeden provaz.
Jako alternativa uhlí a jádra může ale komodita z Nord Streamu posoužit i Česku v případě, že padne plán na výstavbu nových jaderných bloků (což je stále relativně pravděpodobná varianta). Velkou šanci při výstavbě nového jaderného zdroje by pravděpodobně měli Rusové. Odpůrci jaderné výstavby tak mohou argumentovat alternativou v podobě plynu.
Čtěte více o plynovodu:
Válka s plynovody: Trump pomáhá odzátkovat Nord Stream 2
Ten z Nord Streamu je sice také ruský, na rozdíl od minulosti se však Evropě a tedy i v Česku díky investicím do nové infrastruktury nabízí zásobování i z jiných zdrojů. Využít plynové kohouty k nátlaku už není pro Kreml tak snadné jako dříve. V případě stavby nových reaktorů ruskými dodavateli by naopak šlo o stoprocentní závislost.
Odpůrce Kremlu navíc může těšit, že díky zdržovací taktice Dánů s Donaldem Trumpem v zádech se doba výstavby protáhla a tedy prodražila. Návratnost pro Gazprom tedy nebude taková, s jakou původně počítal. S největší pravděpodobností zajistilo zpoždění i lepší vyjednávací pozici Ukrajině při dohadování o transitních poplatcích. Dosavadní dohoda vyprší s koncem letošního roku. Do té doby Nord Stream 2 oproti původním plánům hotový nebude a Gazprom tak přišel o silný nátlakový prostředek.
Rusko se snaží zachránit pozici ropné velmoci. Nové vrty v Arktidě ho budou stát skoro bilion korun
A přesto, zda ruský plynovod bude v konečném důsledku pro Česko výhodný, zůstává stále otevřené. Nejdůležitější úkol pro český stát totiž neleží na mezinárodní scéně, ale doma. Bude muset zajistit, aby se zisky z tranzitních poplatků promítly i do koncových cen spotřebitelů a nezůstaly výhradně u provozovatele plynovodů. Vzhledem k ochotě některých bývalých představitelů Energetického regulačního úřadu vycházet vstříc té či oné lobbistické skupině, na nižší účty za plyn raději zatím nesázejme.
Čtěte další texty Jana Brože
