Vstup Česka do eurozóny je výsostně politické rozhodnutí. Česká národní banka je v tomto ohledu jen poradní agenturou vlády, řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok, který je ve funkci od července. "Nevidíme potřebu stanovovat nějaké datum vstupu," dodal.
„Nemůžeme vládě nic vnucovat, ani jí od něčeho zásadně odrazovat. Můžeme jen dávat svůj názor, jak to vidíme z hlediska kritérií, jež jsme schopni v nějaké řadě sledovat. Ale to rozhodnutí má spíše politické a strategické rozměry než měnově-ekonomické,“ uvedl Rusnok. Neexistují podle něj žádné výpočty či modely, které by řekly, kdy se má vstup uskutečnit. Každá situace je jedinečná, dodal.
ČR ještě není připravena
Vláda několikrát deklarovala, že v tomto volebním období termín přijetí eura nestanoví. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by Česká republika termín neměla stanovovat, dokud nezlepší stav veřejných financí a nezvýší životní úroveň v zemi ve vztahu k vyspělým státům EU. Sobotka se tak vyjádřil počátkem letošního roku na pražské konferenci k přijetí eura. Bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer tehdy uvedl, že připravenost ČR na přijetí eura se proti předchozím letům zlepšila, avšak stále ji nelze vyhodnotit jako dostatečnou.
Evropská komise počátkem června připomněla, že Česko zatím podmínky pro přijetí eura ani neplní. Země stále není součástí systému směnných kurzů označovaného jako ERM II, v němž musí být před zavedením eura nejméně dva roky. Komise poukázala také na to, že české zákony týkající se centrální banky a její nezávislosti nejsou plně v souladu s evropským právem.
Brexit jako záminka pro rozšíření eurozóny? Juncker chce po brexitu rozšířit eurozónu |
Podle Rusnoka si česká ekonomika vede velice slušně. „Jsme v jiném stádiu než jádrové země eurozóny, jsme stále ekonomikou, která dohání úroveň vyspělejších partnerů. České podniky to zatím zdolávají velice úspěšně,“ upozornil Rusnok.
Ekonomická situace v Evropě se nyní podle něho přes všechny nejistoty zlepšuje. Eurozóna naplňuje očekávání růstu o 1,5 až dvě procenta ročně, pomalu se zlepšuje situace na trhu práce. „Nejistot je tam ale celá řada. To se odráží v extrémně uvolněné měnové politice Evropské centrální banky, která se snaží za každou cenu bariéry oživení překonat svými nástroji,“ podotkl. Sama měnová politika to není schopna vyřešit, je schopna 'koupit čas', podotkl Rusnok.
Evropský bankovní sektor není podle něj v dobré kondici dlouhodobě, ale Česko se rizika nákazy nemusí obávat. „Žijeme na uzavřeném opuštěném ostrově, angažovanost ve vztahu k problémovějším zemím je hodně nízká,“ poznamenal. Eurozóna je podle něj nyní na tyto situace připravena lépe, než byla na začátku krize, má připraveny rezervy i mechanismy na jejich řešení, uzavřel s poukazem na současné problémy především italských bank.
Měnová politika se měnit nebude |
---|
ČNB podle Rusnoka nemá žádný relevantní makroekonomický důvod měnit nastavení měnové politiky. Současný vývoj inflace je podle očekávání centrální banky. „Nevidíme žádné napětí na domácím trhu z hlediska přehřívání ekonomiky, byť vnímáme velmi dobrou situaci v oblasti zaměstnanosti. Neprojevuje se to ale v dramatickém růstu mezd. Odměňování za práci je zhruba v rozsahu našich očekávání,“ uvedl Rusnok. Inflace se tak podle něho dostane postupně k rozumné úrovni, pokud nedojde k nějakému externímu šoku. Cíle ČNB by měla dosáhnout v roce 2017. Spotřebitelské ceny letos v červnu meziročně stouply o 0,1 procenta a vývoj byl stejný jako v květnu. Červnová meziroční inflace tak byla o 0,1 procentního bodu vyšší, než očekávala ČNB. Odchylka od aktuální prognózy byla dána méně výrazným poklesem cen pohonných hmot a regulovaných cen. |
Čtěte více o ČNB:
Nová bankovní rada ČNB si rozdělila kompetence
ČNB v květnu oslabovala korunu za 15,5 miliardy