Penzijní fondy letos připíší svým klientům výnos, ale zdaleka ne tak vysoký jako loni.
„Tolik potřebná skutečná penzijní reforma se nicméně kvůli finanční krizi a volebnímu neúspěchu ODS odloží,“ říká prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok.
Penzijní fondy jako celek neskončí za letošní rok ve ztrátě, připíší svým klientům výnos. „Penzijní fondy vykázaly i při momentální nedůvěře ve finanční trhy růst klientů i spravovaného majetku, daří se jim vytvářet zisk a zhodnocovat peníze klientů,“ řekl minulý týden prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok. Podle něj jsou české penzijní fondy díky struktuře svých investic i přes současnou finanční krizi ve velmi dobré kondici.
Podle předběžných výsledků vytvořily penzijní fondy za tři čtvrtletí letošního roku zisk ve výši 2,3 miliardy korun. „To je sice meziročně méně – ve stejném období loni to bylo 3,45 miliardy korun – nicméně v době krize je to velmi dobré číslo,“ říká Rusnok. Podle aktuálních údajů asociace mělo na konci září penzijní připojištění 4,21 milionu osob, což je o 247 tisíc více než na konci roku 2007. Objem peněz evidovaných ve prospěch účastníků penzijního připojištění nadále lineárně roste. Zatímco na konci roku byly na účtech klientů 162 miliardy korun, za první čtvrtletí to bylo 167 miliard, za druhé 176 miliard a za třetí činí předběžný odhad 181 miliard korun. Bohužel, nadále zůstává nízký průměrný měsíční příspěvek do spoření, který se stále drží pod hladinou pěti set korun.
Zůstane jen u ambicí?
Rusnok příliš nevěří tomu, že se podaří splnit ambiciózní plán vlády, aby sněmovna v polovině příštího roku schválila kvalitně vypracovanou druhou fázi penzijní reformy, která by měla začít platit od ledna 2010. „Vláda má velkou snahu dotáhnout do konce alespoň druhou fázi reformy, obávám se ale o její kvalitu,“ konstatuje Rusnok. „Bohužel, jak světová finanční krize, tak poslední volební výsledky jsou jen dalším negativním faktorem pro skutečnou reformu,“ dodává.
„Politici mají podle něho vždy tendenci zjednodušovat situaci. „Propady na akciových trzích nahrávají těm, kteří nechtějí prosazovat změny v důchodovém systému směrem k posílení pozice penzijních fondů v systému spoření na důchod a v pravidlech pro jejich investování“. Přitom právě penzijní fondy jako forma dlouhodobého pravidelného spoření jsou nástrojem, který eliminuje vlivy cyklického vývoje trhů.
Další fáze reformy tkví především v novém zákonu, který by upravoval činnost penzijních fondů a umožnil vznik nových, takzvaných důchodových společností. Ty by spravovaly tři přesně definované typy fondů se třemi typy strategií – konzervativním, s mírným rizikem a agresivnější. Z nich by si lidé mohli vybrat s tím, že od určitého věku by zřejmě povinně spořili v konzervativních fondech. Agresivnější typy fondů by umožňovaly i rizikovější investice do akcií, které by nesly průměrně vyšší výnos. Fondy by ale ztratily povinnost každoročně vykazovat zisk hospodaření. Stávající penzijní fondy by se uzavřely a nové klienty by už nepřibíraly. Lidé by z nich mohli, ale nemuseli přejít k novým správcům.
Vláda minulý týden schválila pouze teze nového zákona o penzijním připojištění, který umožňuje vznik důchodových společností. Již více než rok pracuje ministerstvo financí na paragrafovaném znění nového zákona. Jeho návrh ale stále není na papíře. Přitom ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas trvá na tom, že nový zákon určující pravidla pro chování penzijních fondů na našem trhu dostane sněmovna včas tak, aby mohl platit od ledna 2010. „Současná vláda deklaruje, že provedení penzijní reformy je stále její zásadní prioritou, nicméně podle mého názoru se k provedení skutečné reformy vůbec nedostane,“ říká Rusnok. Potřeba řešení následků krize podle něj postaví vládu před nutnost realizovat některé naléhavější úkoly.
Skutečná reforma znamená, že lidé budou motivováni výrazněji si měsíčně spořit na důchod. K tomu by měla pomoci možnost platit méně na povinném pojistném a povinně si zbylé peníze spořit na penzi ve vybraném fondu.
Strašidlo kapitalismu
Proti reformě byla a je většina sociálních demokratů, stejně jako komunisté. Stínový ministr financí Bohuslav Sobotka dlouhodobě požaduje, aby vládní kabinet přehodnotil připravovanou důchodovou reformu a vyloučil z ní možnost převodu důchodového pojištění do soukromých penzijních fondů. Světová krize mu zdánlivě přihrává na smeč.
Argumenty odpůrců reformy jsou sice krátkozraké, nicméně v době finanční krize mohou v šikovných ústech rizika investic do fondů a možných ztrát narůstat do rozměrů obřích strašidel, upozorňují odborníci. Na rozdíl od následků protahování provedení penzijní reformy, které mohou dopadům světové krize konkurovat, ovšem zatím pouze v oblasti čísel. Narůstající zatím skrytý dluh českého penzijního systému v podobě budoucích důchodů, na něž lidé nebudou s to dostatečně přispívat na daních, varující před deficitem v řádu stovek miliard korun, je zatím jen a jen číslem budoucnosti.
Spoříme málo
Přitom právě dlouhodobé pravidelné spoření ve fondech je s to zajistit investorům dlouhodobě vysoký zisk a zabránit ztrátám i v období krize. Tímto typem spoření jsou dnes například fondy životního cyklu, které zřejmě nejvíce odpovídají tomu, jak by mělo vypadat spoření v penzijních fondech. Jak dlouhodobě upozorňuje například předseda představenstva Pioneer Asset Management a Pioneer investiční společnosti Roman Pospíšil, tento typ spoření je ideálním nástrojem na překonání výkyvů na finančních trzích. „Dlouhodobé pravidelné investování měsíc co měsíc v horizontu dvaceti třiceti let překoná i hluboké propady burz a zajistí stabilní a relativně vysoký výnos,“ říká Pospíšil.
Co je hlavním problémem u dnešních penzijních fondů? První v Česku vznikly v roce 1994. Po celou dobu jejich existence stát nezměnil zákonem danou výši státního příspěvku ani jejich koncepci. Protože se musí stát základem pro novou koncepci penzijního systému, vyvstává několik jejich zásadních problémů. Především nízké částky, které si lidé spoří, a pak příliš přísná kritéria pro jejich investování.
Zvýšit objem peněz, které si lidé budou spořit na důchod, měl pomoci částečný opt-out z povinného systému placení pojištění. Možnost dosahování vyššího dlouhodobého zhodnocení úspor na důchod pak nová pravidla pro chování penzijních fondů. Oboje zůstane u ledu minimálně do té doby, než roztaje panika ze světové finanční krize a než se vyjasní, kdože to v Česku vládne.
