Firma Rosněft začala na začátku dubna s vrtem směrem k ložisku ropy a zemního plynu pod dnem Moře Laptěvů. Jedná se o nejsevernější ložisko ropy v Rusku. Putinův režim se chlubí, že dokáže i přes ekonomické sankce vyvíjet a provádět technologicky náročnou těžbu.
Ředitel Rosněfti Igor Sečin před spuštěním vrtné soupravy dostal pokyn přímo od prezidenta Vladimira Putina, že vrtání může začít. Vše přenášela ruská televize. Těžba ropy a plynu v těžko dostupné oblasti má propagandisticky ukázat na to, že ruský energetický a těžební průmysl nebyl zasažen západními sankcemi.
Vrt se totiž nachází v oblasti, která je dostupná lodí jen dva měsíce v roce a veškeré vybavení se tam musí dopravit na vzdálenost 3600 kilometrů, uvedly Financial Times.
Putin udílí souhlas se spuštěním těžby:
Technologie umožňuje i horizontální vrtání do vzdálenosti patnácti kilometrů, což je v Rusku unikátní technologie. Projekt má být ukázkou Putinova triumfu nad sankcemi, které trvají už tři roky a týkají se i společnosti Rosněft.
„Horizontální vrt je komplex technologicky vyspělých operací. Zatím to je první takový vrt. Máme před sebou ještě mnoho práce,“ řekl Putin Sečinovi během přenosu.
Už v roce 2011 se firma Rosněft dohodla na strategické spolupráci s americkou ropnou společností Exxon Mobile. Původní dohoda počítala s obchodem ve výši 300 miliard dolarů.
Její tehdejší šéf Rex Tillerson je dnes americkým ministrem zahraničí. Exxon nyní požádal podle deníku Wall Street Journal americké ministerstvo financí, aby firma dostala výjimku ze sankcí na těžbu u Černého moře.
Ropa za 20 bilionů dolarů
Schopnost překonat dopady ekonomických sankcí je klíčová pro budoucnost ruských firem. V arktické oblasti se podle předběžných odhadů nachází 9,5 miliardy tun ropy nebo jejich ekvivalent. Ropa a zemní plyn mají hodnotu 20 bilionů dolarů a do roku 2050 by Rusko chtělo z arktické oblasti těžit dvacet až třicet procent své celkové produkce.
Rusko mezi roky 2013 až 2016 produkci ropy zvýšilo o šest procent, což je dvakrát více než země OPEC. Jen Rosněft se loni přiblížila k produkci 2 miliard barelů ropy. Firmě finančně pomohl prosincový prodej pětinového podílu konsorciu katarského fondu a obchodníka s komoditami Glencore za 11 miliard dolarů. Ruská vláda vlastní polovinu akcií, další pětinu má britská firma BP.
| Omezení produkce ropy do konce roku |
|---|
| Hlavní členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), tedy Saúdská Arábie a Kuvajt, dali najevo zájem na prodloužení dohody o omezení těžby také na druhé pololetí tohoto roku. Připojil se k nim rovněž Irák. Země OPEC se loni v listopadu zavázaly k omezení těžby o celkem 1,2 milionu barelů denně a v prosinci se k dohodě připojilo několik dalších zemí v čele s Ruskem. Omezení platí do konce června a celkově má být na trhu denně o téměř 1,8 milionu barelů ropy méně. Dohoda má stabilizovat ceny ropy, které od roku 2014 kvůli nadprodukci a růstu zásob výrazně klesly. OPEC se s nečlenskými zeměmi setká k diskusím o prodloužení dohody 25. května. |
Cena ropy je klíčová pro výkonnost ruské ekonomiky. Ekonom Apurva Sanghi ze Světové banky tvrdí, že propad cen ropy v posledních letech měl daleko větší dopad na ruskou ekonomiku než samotné sankce Spojných států a EU.
Vývoj ceny ropy
source: tradingeconomics.com
Barel ropy se na světových trzích prodává za cenu okolo 50 dolarů. Za tyto ceny se nyní těžba v arktické oblasti nevyplatí, připomenul britský deník.
Rosněft ale nechce s průzkumem otálet a hodlá se zaměřit v příštím roce na Barentsovo moře, v roce 2019 na Karské moře. Postupuje podle původních plánů bez ohledu na sankce. “Je důležité ukázat naši konzistenci při jednání s partnery,“ uvedl mluvčí ruské ropné společnosti.
Dále čtěte:
Rusko nesnižuje těžbu ropy, jak se dohodlo s kartelem OPEC
Dražší ropa a škrty zabraly. Ropní giganti mají konečně peníze
