Nad ne příliš výraznou kancelářskou čtvrtí v centru Frankfurtu se tyčí výškové budovy. V jedné z nich je na prodej pěkně zařízený byt ve 47. poschodí, se třemi ložnicemi... Kolik stojí? Devět milionů eur, v přepočtu zhruba 227 milionů korun. A taková cena už některým doopravdy dělá vrásky na čele.
Německé finanční centrum, jemuž místní obyvatelé přezdívají ,Mainhattan‘, leží podél řeky Mohan a může se pyšnit několika mrakodrapy. K New Yorku má sice, co se týče nočního života, kultury a bankovnictví, stále daleko, i tak jej ale v něčem překonává. V roce 2021 se zde ceny vyhouply na první místo v žebříčku takzvaných realitních bublin. Od poloviny roku 2016 v Německu vystoupaly ceny domů o téměř 50 procent a během druhého čtvrtletí tohoto roku vyskočily v porovnání s loňskem o desetinu.
Německo nemá v Evropě konkurenci
Němci se dlouho vyhýbali vlastnictví nemovitostí. Nejnižší výpůjční náklady, rostoucí nájemné a pro některé i faktor, že musí platit za držení svých peněz v bance, ale přesvědčily téměř každého druhého, aby si koupil dům nebo byt. V důsledku této realitní horečky vyrostlo ve Frankfurtu 18 výškových budov. Což už se dá s přehledem označit za nemalé stavební šílenství.
Frankfurt v žebříčku Global Real Estate Bubble Index 2021, který sestavuje švýcarská banka UBS, předstihl Hongkong, Toronto a New York. Uvedený stavební boom ovšem nepostihl pouze největší město Hesenska, ale vlastně celé Německo - daleko od předních příček totiž nebyl ani bavorský Mnichov. Od poloviny roku 2019 navíc tamní ceny nemovitostí s přehledem předstihly většinu zbytku Evropy, včetně Francie a Velké Británie. Německá pojišťovna Allianz a místní penzijní fond letos zaplatily 1,4 miliardy eur (35,3 miliardy korun) za jeden ze čtyř nových mrakodrapů plánovaných v hlavní finanční metropoli.
Projekt známý jako FOUR zahrnuje kanceláře i dvoupokojové byty s cenou kolem tří milionů eur (75,7 milionů korun). „Úmyslně se zaměřujeme na oblast Frankfurtu,“ cituje developery, kteří za výstavbou stojí, zpravodajská agentura Reuters. „Toto město patří k nejbohatším v Německu. Poptávka potvrdila, že to byl správný přístup. Nevidíme ale žádnou bublinu.“
Ceny se nejspíše dostaly na vrchol
Ačkoli zájem neustále narůstal, na rekordních investicích do nemovitostí má podíl především koronavirová pandemie. Němci jsou tradičně šetřiví, nyní ale měli na odkládání ještě více peněz než obvykle. Celé situaci navíc nahrávaly také záporné úrokové sazby. V roce 2006 mělo alespoň nějakou nemovitost ve svém vlastnictví méně než 42 procent zdejších obyvatel, během finanční krize ale tento podíl narostl a v roce 2018 se přiblížil až k hranici sedmačtyřiceti procent.
Podle nejnovějších údajů německé Bundesbanky, na kterou se agentura odkazuje, se během pandemie také navýšil počet udělených hypoték. Úvěry na bydlení vloni dosáhly výše 1,45 bilionu eur (36,6 bilionu korun), což je zhruba o šest procent více než o rok dříve. A údaje za ten letošní ukazují, že tyto půjčky nadále rostou. Bundesbank v listopadu varovala před riziky přehřátí trhu s nemovitostmi a upozornila, že by mohl být nadhodnocen dokonce až o 30 procent.
S cenami nemovitostí rovněž hýbe počet zahraničních přistěhovalců a zmenšující se stárnoucí populace. „Potřebovali bychom mít ročně počet imigrantů ve výši zhruba 220 tisíc osob, jen abychom si udrželi stejný počet obyvatel a tím i poptávku po nemovitostech,“ uvedl Jochen Moebert, ekonom Deutsche Bank Research, a dodal, že čistá imigrace v loňském roce klesla na 220 tisíc z až 400 tisíc před pandemií. Tato skutečnost spolu s přísnějšími pravidly pro energetickou účinnost domů a kontrolou nájemného podle něj znamená, že by se trh s nemovitostmi mohl v roce 2024 obrátit. „Dostáváme se na vrchol,“ podotknul.
