Z počátku loňského roku se zdálo, že po dvou covidových letech, během nichž zažívala globální ekonomika, respektive mezinárodní obchod jako takový jeden šok za druhým, nastane období rapidního růstu, který všechny utržené rány zahojí. Chvíli to tak skutečně vypadalo, ovšem jak naznačilo dosavadních pět kalendářních měsíců, zase taková sláva to nakonec zřejmě nebude. Alespoň podle odhadů renomované agentury Fitch Ratings.
Zatímco vloni se mezinárodní obchod zvýšil meziročně o 5,5 procenta a světová ekonomika o 2,7 procenta, letos bude tento růst o poznání pozvolnější. Konkrétně jen zhruba třetinový, respektive 1,9procentní. „Ve střednědobém horizontu tempo nárůstu mezinárodního obchodu růst globálního HDP nepřekoná,“ nechali se podle webu Business Insider slyšet pracovníci dotčené společnosti s tím, že samotná ekonomika poskočí o rovná dvě procenta.
Měď za rok a čtvrt zlevnila takřka o čtvrtinu
Důvodů, proč světový obchod letos neporoste tak rychle jako vloni, je dle analytiků z Fitch Ratings hned několik. V první řadě za to může utažená monetární politika, kdy centrální banky jednotlivých zemí v důsledku vysoké inflace zvyšují základní úrokové sazby na dlouho nevídané úrovně.
Například americký Fed je nyní drží v pásmu od 5,0 do 5,25 procenta. Také Evropská centrální banka musela vloni svoji politiku velmi razantně upravit. Zatímco po dobu dlouhých osmi let předtím razila strategii záporných úrokových sazeb, letos v květnu je navýšila na úroveň 3,75 procenta (sazba pro hlavní refinanční operace), 4,0 procenta (sazba mezní zápůjční facility) a 3,25 procenta (sazba vkladové facility). Ostatně, k rapidnímu navyšování sazeb byla přinucena i Česká národní banka – repo sazba vzrostla v horizontu pouhých dvou let a jednoho měsíce k tomu z hodnoty 0,25 procenta na aktuálních sedm procent.
Dalšími z faktorů, které zapříčinily zpomalení tempa růstu světového obchodu, byla podle agentury Fitch slábnoucí fiskální podpora a celkově nižší objem obchodu se zbožím. Polepšil si naopak sektor služeb, ten však zpravidla přispívá k výkonu mezinárodního obchodu méně než zboží, takže jeho úpadek nevyvážil.
Vinou slábnoucí poptávky po zboží pochopitelně poklesla i průmyslová produkce. Což je dobře vidět na cenách některých základních surovin a komodit, jako je například měď, která se využívá od střešních okapů po sofistikované polovodiče. Zatímco vloni krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu se na světových trzích prodávala za cenu 4,91 dolaru za libru, v době psaní tohoto článku se dala pořídit o 1,15 dolaru levněji, jak uvádí server Trading Economics.
Konec globalizace není na pořadu dne
V neposlední řadě podle odborníků z Fitch Ratings přispívá ke zpomalení mezinárodního obchodu i stagnující proces globalizace. S tím, jak mezi jednotlivými velmoci roste geopolitické napětí, se mnoho států čím dál více uchyluje k protekcionismu, v rámci kterého brání vývozu některých svých produktů do zahraniční.
Názorně to bylo vidět například vloni, než se podařilo vyjednat dohodu o vývozu ukrajinského obilí. Svět, respektive některé chudší regiony (převážně v Africe), byl tehdy na pokraji rozsáhlé potravinové krize, v důsledku čehož třeba Indie a Indonésie omezily vývoz palmového tuku či pšenice. K podobnému kroku se přitom uchýlili i v nedaleké Malajsii, jež pro změnu zakázala export kuřecího masa.
Někteří ekonomové proto v souvislosti s uvedenými opatřeními začali hovořit o konci globalizace jako takové a nástupu takzvané fragmentace. Ta se následně stala jedním z ústředních témat loňského Světového obchodního fóra.
Že v posledních měsících schytává dlouho budovaný proces globalizace jednu ránu za druhou, uznávají i lidé z Fitch Ratings, její zánik každopádně vidí jako velice nepravděpodobný. „I když v oblasti mezinárodního obchodu dochází k určitým změnám, aktuálně nemáme žádný důkaz pro to, že by globalizace zařadila zpátečku,“ uzavřeli.
