Život bez internetu by si valná většina dnešní populace uměla představit jen stěží. A to nejen kvůli popularitě sociálních sítí. Na připojení k internetu je totiž závislá celá řada každodenních úkonů. Jeho pomocí posíláme a přijímáme platby, komunikujeme s přáteli a vykonáváme svá zaměstnání. Spoléhají na něj i média či systémy chytrých domácností.
Internet je zkrátka a dobře všude kolem nás, a to aniž by ho kdokoli fyzicky viděl. Není tedy divu, že si jej někteří představují podobně jako vznášející se okem nepostřehnutelný mrak, z kterého na nás neustále prší data. Vždyť naše mobily a notebooky kabelem napájeny taky nejsou… Pravda je ale taková, že veškeré hovory, transakce a streamování videí prostřednictvím těchto kabelů stále probíhá. Tyto „žíly“ novodobého světa se přitom táhnou po samotném mořském dnu.
Jinými slovy, jediný bezdrátový proces představuje právě komunikace našich zařízení s mobilní věží. Její kabely přijatá data následně posílají do podzemí a pod oceán. A právě tady nastává největší problém, který dle deníku The Guardian už několik let nenechává klidnými vlády napříč světem.
Ochrana v podobě slané vody
Nejde jen o výpadky v důsledku přírodních jevů, jak to v roce 2022 zažili třeba obyvatelé ostrova Tonga po výbuchu podmořské sopky Hunga-Tonga-Hunga-Ha'apai. Starosti světovým lídrům dělá totiž také riziko špionáže. Té se aktuálně obávají například ze strany Ruska. V nebezpečí by se přitom mohla ocitnout finanční i vládní data a v neposlední řadě i vojenská komunikace. To vše totiž prochází kabely, které nejsou o moc silnější než hadice a jsou chráněny jen mořskou vodou nad nimi.
Náznaky o možné špionáži v minulosti navíc byly. V roce 2017 oznámili představitelé NATO, že ruské ponorky zintenzivnily sledování internetových kabelů v severním Atlantiku. O rok později Trumpova administrativa uvalila sankce na ruskou společnost, která měla Moskvě údajně umožnit monitorovat podvodní síť. „Ruský útok na podmořské kabely by způsobil značné škody naší ekonomice a našemu každodennímu životu,“ uvedl tehdy Jim Langevin, člen výboru pro ozbrojené služby americké Sněmovny reprezentantů.
Ostatně, když přijde na hybridní válku, útok na internetové kabely není ničím, co by Moskva neměla ve svém arzenálu. Stačí si vzpomenout na to, když Rusko v roce 2014 anektovalo Krym a přerušilo kabelové spojení s poloostrovem, čímž získalo kontrolu nad jeho internetovou strukturou a umožnilo Kremlu šířit dezinformace.
Špatný internet? Asi zuří válka
Negativní účinek na internetové kabely samozřejmě mají i konflikty v obecném měřítku. Příkladem může být třeba únorový útok Hútíů na britskou nákladní loď Rubymar plující v Rudém moři. Její následné potopení bylo pravděpodobně důvodem přerušení tří podmořských kabelů v regionu, což narušilo značnou část internetové komunikace mezi Asií a Evropou. USA a jejich spojenci následně vyjádřili obavy, že by se protivníci mohli napojit na podmořské kabely a získat odtamtud citlivá data.
Koneckonců jde o způsob špionáže, který Spojené státy dobře znají. V roce 2013 deník The Guardian informoval o tom, že se britská zpravodajská bezpečnostní a kybernetická agentura GCHQ napojila na síť internetových kabelů, aby získala přístup k obrovskému množství dat – včetně těch od nevinných lidí. Tyto informace následně předala právě americké Národní bezpečnostní agentuře (NSA).
Na napíchnutí ze strany NSA o rok později upozorňoval také americký whistleblower Edward Snowden. Ten upozorňoval, že má agentura přístup k obrovskému množství dat obyvatel Nového Zélandu a Austrálie.
Zatím prý jen přehnané hrozby
Navzdory výše zmíněnému zůstávají výzvy k silnějšímu zabezpečení internetových kabelů nevyslyšeny. Ba co víc, některými jsou tyto hrozby dokonce označovány za přehnané. „Neexistují žádné veřejně dostupné a ověřené zprávy, které by naznačovaly úmyslné útoky na kabelovou síť ze strany jakéhokoli aktéra, ať už Ruska, Číny, nebo nestátní skupiny. Z toho pravděpodobně vyplývá, že diskutované scénáře hrozeb mohou být přehnané,“ psalo se ve zprávě EU z roku 2022.
Dle dat, jež má mít britský deník k dispozici, představují pro globální internetovou strukturu větší riziko možná trochu překvapivě spíše žraloci, kotvy a rybolov. „Dvě třetiny poruch kabelů jsou způsobeny náhodnými lidskými aktivitami, rybářskými sítěmi a kotvami lodí. Další největší kategorií je přírodní katastrofa – třeba zemětřesení a podvodní sesuvy půdy,“ nechal se pro CNN dříve slyšet Tim Stronge, viceprezident výzkumu ve společnosti TeleGeography zabývající se průzkumem telekomunikačního trhu.
Pro mnoho dalších odborníků je pak největším rizikem především nerovnoměrné šíření kabelů. Ty se totiž soustředí hlavně kolem ekonomických a populačních center.
