Menu Zavřít

Ruští vědci platí za válku izolací. Ukončení spolupráce s tamními univerzitami může ohrozit třeba výzkum klimatu

30. 3. 2022
Autor: Pixabay
  • Mezinárodní instituce a světové univerzity přerušují spolupráce s ruskými vědci. Jejich studie jsou mazány z veřejných databází a fondy na podporu výzkumu je odřízly od příspěvků

  • Američtí, kanadští a britští vědci toto jednání v otevřeném dopise časopisu Science hodnotí jako pochopitelné, ale nespravedlivé. Vyzývají, aby lidé nesouhlasící s režimem nebyli házeni do stejného pytle s představiteli vlády

  • Spolupráce s Rusy je klíčová zejména pro projekty týkající se arktického klimatu, obnovitelných zdrojů a plánované cesty na Mars


Mezi vědou a válkou panuje zvláštní vztah. Na jednu stranu většina současných výzkumníků sama sebe považuje za pacifisty, s válkou nesouhlasí a vědění lidstva nadřazuje konfliktu mezi jednotlivými národy. Na opačném pólu však stojí skutečnost, že armáda během vyostřených bojů ráda sahá po nejnovějších technologiích, a tak velké války v historii zatím vždy přinesly vědě významný posun kupředu.

Nejinak je tomu i v případě rusko-ukrajinského konfliktu. Zatímco nad městy a základnami létají drony a testují se nové zbraně, ruští vědci v laboratořích zůstávají v izolaci od zbytku světa. Projekt na vozítko Rosalind Franklin, jež se mělo díky spolupráci s evropskou vesmírnou agenturou ESA začít prohánět po povrchu Marsu, byl pozastaven. Stejně tak byly ruské organizace vyloučeny z CERNu a matematická konference, která se měla konat v Petrohradě, se přesunula do online prostoru.

Evropské vozítko se na Mars nepodívá ani letos. Vesmírná mise doplatila na agresi Ruska
Přečtěte si také:

Evropské vozítko se na Mars nepodívá ani letos. Vesmírná mise doplatila na agresi Ruska

Z mezinárodních webových databází byly vymazány všechny ruské učené časopisy a studie od autorů z geograficky největšího státu na planetě si často neškrtnou ani ve slavných periodikách, jakým je třeba Science. Vydavatelství sice ruské studie apriori neodmítá, ale kvůli finančním sankcím ze strany Západu mají školy a laboratoře často problém zaplatit poplatek za publikování textů.

Víc škody než užitku

Ukrajinští vědci pak volají po úplném bojkotu ruských institucí a akademiků, což by ale podle názoru odborníků ze Západu mohlo být kontraproduktivní. „Zcela se uzavřít ruským vědcům by představovalo vážnou překážku mnoha západních i globálních zájmů, které zahrnují například rychlý pokrok, mezinárodní komunikaci a nezanášení ideologie do věcí výzkumu. Nechceme se podílet na stereotypizaci a nevybíravé perzekuci,“ píše skupina pěti vědců z Kanady, USA a Velké Británie v dopise, jenž minulý týden zveřejnil zmíněný časopis Science.

Patřil mezi ně i profesor výzkumu v oblasti environmentální vědy a politiky na Harvard Kennedy School a vědecký poradce bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy John Holdren. Potřebu trestat Vladimira Putina a jeho režim kvituje, nikoho dalšího by ale nepenalizoval. „Spolupráce ve vědě a technice si velmi cením,“ uvádí pro CNN. „S kolegy jsme ten dopis napsali, protože nás děsí démonizování a izolace ruských vědců,“ dodává.

Gesto proti vládě

Tvrdě naopak postupuje Aliance vědeckých organizací v Německu. Už 25. února doporučila, aby veškerá akademická spolupráce se státními institucemi a komerčními podniky v Rusku byla s okamžitou platností zmrazena a Rusové už nezískali z německých vědeckých poznatků žádný další přínos. Němci vypnuli svůj dalekohled eROSITA na pozorování černých děr ve vesmíru, protože projekt podporovala agentura Roskosmos. Nadace DFG dále zrušila financování více než tří stovek společných rusko-německých vědeckých projektů, do kterých za poslední tři roky nalila přes 110 milionů eur (2,7 miliardy korun). EU pak ruské vědce odřízla od 95miliardového (v korunách 2,3bilionového) fondu na podporu výzkumu a finanční toky do Ruska zastavila i Velká Británie.

Svoji ruskou kancelář v březnu uzavřelo rovněž vydavatelství odborné literatury Clarivate. Z vlastní online databáze Web of Science zároveň vymazalo všechna periodika sídlící v Rusku a Bělorusku, která podporovala invazi na Ukrajinu. Zařazení do podobných databází je přitom pro vědce životně důležité, jelikož jim umožňuje získat citace, a tedy i věhlas a finance.

Co se týče Nového světa, tak univerzita MIT ukončila spolupráci se Skolkovským institutem vědy a techniky v Moskvě navzdory veškerému ovoci, které toto partnerství během několika desítek let oběma školám přineslo. „Tento krok je gestem odmítnutí akcí ruské vlády na Ukrajině. Činíme ho s hlubokou lítostí, protože k ruskému lidu chováme hluboký respekt a vážíme si mimořádné práce našich kolegů,“ vysvětlují své rozhodnutí zástupci univerzity.

Věda bez hranic

Na druhém konci pomyslné barikády stojí například britský časopis Nature. Jeho zástupci sdělili tisku, že rozhodnutí některých médií nezveřejňovat ruský výzkum zcela rozumí, ale že i nadále hodlají přijímat k případnému schválení studie z celého světa. „Myslíme si, že v tuto chvíli by kompletní bojkot jednoho státu přinesl více škody než užitku. Rozdělil by vědeckou komunitu a omezil šíření znalostí, což by mohlo poškodit zdraví celého lidstva i planety,“ napsala redakce.

NASA s ruskými kosmonauty nadále bez větších problémů spolupracuje na chodu stanice ISS, navzdory planým politických výhružkám, což dokládá středeční úspěšný návrat astronauta Marka Vande Heie ve společnosti dvou ruských kosmonautů.

Vývoj mikrobaterií jde rychle kupředu. Vědci přišli na způsob, jak je poskládat jako origami, a zvýšit tak jejich efektivitu
Přečtěte si také:

Vývoj mikrobaterií jde rychle kupředu. Vědci přišli na způsob, jak je poskládat jako origami, a zvýšit tak jejich efektivitu

Vědci si za běžných okolností na státní hranice příliš nehrají. Často se stává, že studenti i profesoři jezdí na různé stáže, za prací se stěhují po celém světě podle toho, která laboratoř je přijme, a navzájem zůstávají v kontaktu. Mnoho ruských výzkumníků má proto přátele mezi kolegy z Evropy a USA.

Například ruský profesor Michail Gelfand, který studuje komparativní genomiku a molekulární evoluci, teď tráví čas psaním doporučujících dopisů pro své kolegy a studenty, již se snaží emigrovat. Tvrdí, že sankce se zatím jeho každodenní práce nedotkly, ale očekává, že některé z jeho experimentů budou brzy pozastaveny kvůli nedostatku laboratorního materiálu. Myslí si, že kompletně odstřihnout ruské výzkumníky není ze strany Západu fér. „Na rozdíl od jiných sankcí, tohle válku neovlivní,“ říká. „Jen to podpoří represivní režim a potrestá lidi, z nichž většina s válkou nesouhlasí,“ doplňuje.

Proto profesor pomáhal sestavit otevřený dopis proti válce, který, než ho úřady smazaly z internetu, stihlo podepsat osm tisíc ruských vědců. Naopak Holdrenův dopis na stránkách Science stále visí a stojí v něm, že jednání mezi vládami se z pochopitelných důvodů zastavit musela, ale spolupráce s vědci by měla pokračovat.

Podlehli propagandě

Situace každopádně není černobílá – mnoho ruských vědců totiž naopak podepsalo proválečná vyjádření podpory Putinovi. „Jsem si jist, že nikdo ze svobodného světa by nechtěl pokračovat ve spolupráci s lidmi, kteří otevřeně podporují agresi,“ tvrdí ekolog Terry Callaghan, který s ruskými kolegy zkoumá krajinu severských oblastí. Dodává ale, že dle jeho názoru byli tito lidé k podpisu buď dotlačeni autoritami, nebo podléhají propagandě.

Hudba opravdu léčí. Vědci v Austrálii dokázali pomocí zvuku přeměnit kmenové buňky v kostní dřeň
Přečtěte si také:

Hudba opravdu léčí. Vědci v Austrálii dokázali pomocí zvuku přeměnit kmenové buňky v kostní dřeň

Rusové přinesli důležité poznatky zejména při bádání ohledně vlivu globálního oteplování na Arktidu. Výzkum polárních oblastí se bez nich neobejde, stejně jako francouzský fúzní reaktor na experimenty s obnovitelnou energií nebo vozítko ExoMars. Mnoho ruských vědců také žije i pracuje na Západě, odkud kritizují vládu své země původu. „Rozhodně bychom je neměli házet do jednoho pytle s představiteli státu. Spíše bychom se měli postarat o to, aby nebyli násilně odvlečeni zpět do Ruska, kde budou čelit nejen izolaci od kolegů a práce, ale i dost možnému pronásledování, až jim vyprší platnost pasů a víz,“ zdůrazňují vědci v čele s Holdrenem.

Nikdo totiž neví, jak dlouho se konflikt potáhne a po jakou dobu budou na agresora uvaleny sankce. Některá rozhodnutí se tedy nedají zvrátit, a proto pětice badatelů podepsaných pod otevřeným dopisem doufá, že všechna budoucí opatření vůči ruským kolegům a institucím budou vycházet ze spravedlivých postojů.


Vážení čtenáři, situaci na Ukrajině se věnujeme napříč servery, které spadají pod našeho vydavatele, společnost Internet Info. Nabízíme vám výběr některých textů:

POMOC PRO UPRCHLÍKY

DOPADY NA ČESKÝ PRŮMYSL

EKONOMICKÉ SOUVISLOSTI

IT A KYBERBEZPEČNOST

bitcoin_skoleni

RADY NEJEN PRO RODIČE

  • Našli jste v článku chybu?