Kabinet rozhodl o transformaci, téma privatizace se přiblížilo
Transformace státního podniku Letiště Praha na akciovou společnost, kterou schválila minulý týden vláda, by měla být dokončena tak, aby ve druhém pololetí příštího roku byla firma připravena na privatizaci. Otázkou je, zda se zájemci prodeje lukrativní firmy opravdu dočkají.
Od roku 1996 existuje několik vládních usnesení o transformaci letiště. Minulý kabinet sestavil dokonce meziresortní komisi. „Ministr dopravy Milan Šimonovský si ale pod pojmem privatizace představoval emisi akcií spojenou s navýšením základního kapitálu, ministr financí Bohuslav Sobotka mluvil o vstupu strategického investora. Komise snad ani zrušena nebyla, prostě vyšuměla,“ vzpomíná Igor Fojtík, který v ní zastupoval ministerstvo financí. Výsledkem letitých proklamací je fakt, že transformace ani nezačala. Pokud se tentokrát podaří akciovou společnost (proces trvá v optimálním případě zhruba tři čtvrtě roku) vytvořit, bude muset kabinet rozhodnout o formě privatizace. Nabízí se prodej akcií přes burzu nebo přímý prodej strategickému investorovi. Politici ODS mluví i o formě dlouhodobého pronájmu.
Ředitelka Letiště Praha Hana Černochová považuje všechny uvedené modely za legitimní. Každý z nich má své přednosti z hlediska výnosů nebo rychlosti, každý z nich se v zahraničí osvědčil. Letiště v Budapešti se privatizovalo prodejem 75procentního akciového podílu a kontraktem na provozování aeroportu na 75 let největšímu britskému provozovateli letišť, firmě BAA. Formu dlouhodobého pronájmu zvolila i Austrálie. Prostřednictvím IPO postupovala v letošním roce francouzská vláda u Aeroports de Paris, která vlastní deset letišť. Kombinací IPO a částečného prodeje strategickému partnerovi bylo privatizováno letiště Beijing, druhé největší v Číně.
Vhodný okamžik privatizace pražského letiště i její způsob se budou zřejmě odvíjet pouze od potřeb státního rozpočtu. Jiný důvod není. Zisk firmy roste, prodej její části nelze zdůvodnit ani potřebou budoucích investic. Velkou „ránu“ bude v budoucnu znamenat pouze výstavba nové vzletové dráhy, která vyjde na zhruba sedm miliard korun. I tuto investici je ale firma schopna podle Černochové zajistit z vlastních zdrojů nebo na finančním trhu.
Výstavba ranveje je možná naopak momentem, který by mohl privatizaci pozdržet. Hodnota firmy totiž bude logicky růst s každým dalším krokem, kterým se podaří její stavbu přiblížit. Pražský magistrát sice minulý měsíc schválil důležitou změnu územního plánu, letiště ale ještě řada kroků čeká, mimo jiné dohoda s investiční skupinou Penta, která skoupila zhruba třetinu potřebných pozemků. „Zatím dodržujeme harmonogram, podle kterého má být dráha dostavěna v roce 2010,“ říká Černochová.
Dlouhé prsty Letiště Praha představuje strategickou společnost, která ovlivňuje ekonomiku celého regionu. Ekonomové používají poučku, že milion odbavených cestujících generuje tisíc přímých a čtyři tisíce nepřímých pracovních míst. Ruzyně s 11 miliony cestujících ročně tedy ovlivňuje 55 tisíc zaměstnanců. Firma vykazuje značný zisk. V minulém roce vzrostl na 2,1 miliardy z 0,98 miliardy korun v roce 2004.
