Chlapče… hlavně… nepracuj, říká na smrtelné posteli svému synkovi Lotrando starší v Čapkově Loupežnické pohádce. Znamená to podle něj pěkně zůstat schovaný v lese a loupit.
V přeneseném slova smyslu se této rady od devadesátých let drží řada novodobých loupežníků. Kromě nich také pěkná sbírka tvrdých předních českých byznysmenů. Aby ne. V byznyse s lesními porosty, které z velké většiny spravuje státní podnik Lesy České republiky (LČR), se točí miliardy. Jde jen o to, v čí kapse skončí.
Výsledky posledního roku ukazují, že se tok přesměroval právě ke kase státních lesů. Z nejnovějších auditovaných hospodářských výsledků LČR, které má týdeník Euro k dispozici, totiž vyplývá, že zisk před zdaněním dosáhl rekordních 3,16 miliardy korun při výnosech z provozní činnosti převyšujících deset miliard korun. Čistý zisk se vyšplhal na 2,558 miliardy. V oběžných aktivech má státní moloch bezmála 9,5 miliardy korun, což je údaj velmi podstatný pro další plány státu s tímto podnikem.
Chytil se i agrobaron
Státním lesům se daří čím dál lépe (viz grafika). Naopak těžební společnosti, které od LČR dostávají zakázky na stínání a prodej stromů, počítají zisky stále menší. Jeden z největších kontraktorů Less & Forest měl například v roce 2007 čistý zisk 170 milionů korun, LČR tehdy před zdaněním dosáhly na půl miliardy. O dva roky později firma Less & Forest vydělala 85 milionů, nicméně státní lesy se dopočítaly k bezmála 800 milionům. Podobný propad vůči LČR vykazuje dvojka na poli těžby dřeva, společnost Wotan, již právě v těchto týdnech přebírá do svého impéria „agrobaron“ Andrej Babiš. Jedna z firem holdingu – Wotan Forest – měla podle údajů v obchodním rejstříku v roce 2009 zisk skoro deset milionů, v loňském roce už jen 1,2 milionu.
A to jde o největší firmy v sektoru. Jinde naopak počítají ztráty a bědují nad tím, že cenová politika Lesů ČR je žene do záhuby. Mimochodem podobně lesní těžaři skuhrali už před pár lety. V roce 2006 totiž prolomil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) kšeftaření v LČR tím, že určil, že jde o firmu, která musí zadávat tendry podle zákona o veřejných zakázkách. Ještě týž rok, kdy se řídily různými přechodnými smlouvami, vykázaly státní lesy druhý nejvyšší zisk v historii.
Těžařům vyšel nečekaně vstříc Český statistický úřad (ČSÚ). Spekuluje se mimochodem, že právě na nátlak těchto firem a s tichým souhlasem příslušného ministerstva zemědělství. Obě státní instituce však pochopitelně takové informace odmítají. ČSÚ totiž počátkem května nezveřejnil index vývoje cen dříví za první letošní kvartál. Ten je přitom pro LČR životně důležitý. Je součástí jednoročních kontraktů na těžbu dřeva v tomto roce.
Smlouvy s lesnickými společnostmi obsahují indexace dvě. Na konkrétní územní jednotce, kterou se firmě podařilo vysoutěžit, má jednak těžit dřevo a jednak zajišťovat pěstební činnost, tedy obnovu lesa. Kontrakt s Lesy ČR je vlastně dán saldem dvou cen. Jde o cenu vytěženého dřeva, kterou má těžař LČR zaplatit, a zároveň o cenu těžebních a pěstebních prací, již zase mají uhradit státní lesy. Ta první je ve smlouvě zaindexována právě nezveřejněným ukazatelem, druhá průmyslovou inflací. Znamená to tedy, že ve druhém kvartále sice je z čeho vypočítat, jak se vyvíjí cena prací v lese, ale nelze říct, o kolik poskočila cena dřeva.
„Nevydání indexu jednoznačně negativně ovlivní hospodaření podniku,“ říká Zbyněk Boublík, mluvčí LČR. O kolik, to přesně neuvádí. Velmi hrubý odhad se však dopočítat dá. Naposledy se index pohyboval okolo osmi procent, podle vývoje trhu poskočily ceny dřeva v prvním čtvrtletí ještě více, asi o deset procent. Jestliže tedy v minulém roce byly provozní výnosy státního podniku deset miliard, jde za celý rok o jednu miliardu a v „nezaindexovaném“ čtvrtletí tedy cirka o 250 milionů.
Lesy stále doufají, že index ještě vyjde. Tomu by napovídala i původní omluva ČSÚ, který na svých stránkách hlásil jen zpoždění. Slova jeho šéfky Ivy Ritschelové ovšem dokládají opak. „Jestliže si Lesy ČR zakomponovaly tento ukazatel do smluv, dělají to jen na své riziko,“ prohlásila. Statistici podle ní museli změnit metodiku, a to hlavně kvůli státnímu podniku samotnému. Přestal totiž prodávat dřevo prostřednictvím odvozních míst (pokácené a nařezané dřevo svezené z lesa) a vše prodává metodou při pni (pokácený strom v lese), nebo na pni (ještě stojící strom). „Tento důvod je neopodstatněný. Když došlo ke změně opačným směrem, tedy začala se používat odvozní místa, ČSÚ nepřerušil plynulost zveřejňování indexu,“ kritizuje mluvčí Lesů ČR.
Že to nahrává právě těžařům, lze dovodit z toho, jak se v praxi kontrakty na letošní rok uzavíraly. Jednoleté smlouvy na těžbu očividně mnohé společnosti nadhodnotily, aby pro sebe získaly dost práce, neboť rozhodujícím kritériem byla nabízená cena. Jenže firmy s nejvyšší nabídkou se k podpisu smluv nakonec neměly, takže Lesy ČR ze zhruba stovky konktraktů s vítězem soutěže uzavřely jen 34 smluv, stejný počet pak podepsali druzí v pořadí a zbytek až třetí.
Je to velké politikum
Spekulace, že lesnické firmy mají velký vliv, jsou opodstatněné. Stojí za nimi totiž velcí hráči českého byznysu, případně šedé eminence politiky i podnikání. Ne nadarmo se říká, že Lesy ČR jsou poslední neohlodaná státní kost v republice. Vždyť majetek, který spravují, se počítá na stamiliardy. I nepříliš přestřelené odhady mluví o tom, že hodnota dřeva na 1,3 milionu hektarů státních lesů činí asi bilion korun.
Začněme třeba u ODS. Ve významné lesnické firmě Lesy Hluboká nad Vltavou je zaháčkován oficiálně přes dozorčí radu Pavel Dlouhý, který bývá nazýván jihočeským kmotrem ODS. Na severní Moravě a ve Slezsku je zase aktivní Opavská lesní, v niž působí Petr Čermák, poslední federální ministr vnitra a bývalý místopředseda ODS.
Ani ČSSD nezůstává stranou. Lobbista Petros Michopulos, který je spjat například se sociálnědemokratickým ministrem zahraničí Janem Kavanem, jemuž „nedobrovolně“ asistoval při tajných nahrávkách o korupci v kauze gripenů, se svou firmou Pyrghos Lefkos úspěšně restrukturalizoval pilu Javořice v Ptení. Na tu si původně z rozprodeje majetku kdysi lesnické jedničky CE Wood dělaly zálusk samy Lesy ČR. Po nátlaku v dražbě ani nepodaly nabídku.
Vysloveně lesnickou partají pak je TOP 09. Její předseda Karel Schwarzenberg je díky rodovým panstvím jedním z největších soukromých vlastníků lesů v Česku a zhusta státní lesy kritizuje za systém prodeje dřeva. Členem poslaneckého klubu TOP 09 je rovněž bývalý dlouholetý šéf LČR Jiří Oliva. Místopředseda strany Pavol Lukša pracoval u Severomoravských státních lesů a dnes je šéfem parlamentního zemědělského výboru.
Pikantní je pak napojení na lesnictví u Miroslava Kalouska, šéfa resortu financí a rozhodujícího muže „topky“. S přední dřevařskou firmou LST Trhanov je totiž spojován jeho dlouholetý přítel, zbrojař Richard Háva. Ten měl totiž poskytnout půjčku dalšímu „protřelému“ byznysmenovi na nákup této firmy – Václavu Junkovi, bývalému vládci zkrachovalé Chemapol Group. Ostatně i současný šéf Lesů ČR Svatopluk Sýkora je této „partě“ blízko. Po krachu Chemapolu řídil nejcennější části chemické skupiny – Aliachem.
Stranou politického škatulkování stojí další silní hráči byznysu. Zmiňovaný Wotan, který se chystá ovládnout Andrej Babiš, dříve držel pod palcem miliardář Tomáš Nebeský spjatý s vytunelovanou roudnickou investiční společností Tercier. V lesním hospodaření se namočil i Martin Roman, generální ředitel ČEZ. Roman se snažil koupit krachující firmu CE Wood. Podle dostupných informací však spíše se svými společníky utopil několik desítek milionů. Nejviditelnějším „lesníkem“ je Jan Mičánek, který stojí za jedničkou na trhu společností Less a neváhá jít do tvrdých střetů se státním podnikem, jehož metody podnikání dlouhodobě kritizuje.
Natěšená státní kasa
Je tu ještě jeden player, který by rád státní lesy „vysál“. Tentokrát ovšem legálně a oprávněně. Je jím stát. Lesy ČR mají totiž na svých účtech bezmála 9,5 miliardy korun, k nimž nemá jejich jediný vlastník přístup. Zákon o státním podniku mu totiž neumožňuje na akumulované zisky sáhnout. A to by chtěl změnit. Zadlužená státní pokladna by injekci uvítala. Prozatím se to řeší alespoň tak, že Lesy ČR nakupují krátkodobý státní dluh.
Šéf resortu zemědělství Ivan Fuksa (ODS), mimochodem dřívější náměstek Miroslava Kalouska, chtěl LČR přeměnit na akciovou společnost a dividendou si zisky přihrát. V plánu byl také částečný prodej akcií firmy na burze. Zdá se však, že to je politicky neprůchodné. Ani samy LČR proto nic nepodnikají.
Objevil se nicméně plán B. Stačí změnit jednu dvě věty drobnou novelou zákona o státním podniku, aby bylo možné zisky LČR dostat do rozpočtu. Podle informací týdeníku Euro dostalo už ministerstvo zemědělství návrh na stůl, potřebuje k tomu však součinnost ministerstva financí. „Můžeme potvrdit, že ministerstvo zemědělství požádalo náš resort o součinnost v souvislosti s novelou zákona o státním podniku. MF samozřejmě vyhoví a bude spolupracovat, nicméně je třeba poznamenat, že gestorem zákona je ministerstvo průmyslu a obchodu,“ sdělil Jakub Haas z tiskového odboru ministerstva financí.
Přijde nové dělení
Na kolik by si stát v příštích letech mohl přijít, bude zakrátko zřejmé. Mimochodem podle spekulací na trhu jen první čtvrtletí pro LČR skončilo se ziskem okolo dvou miliard. Začne totiž další kolo soutěží o lesnické práce a půjde o hodně. Od roku 2012 se budou uzavírat jedno až pětileté kontrakty. Dělit se bude přesně na pětiny podle počtu smluvních územních jednotek, pro něž se budou vyhlašovat. Těch je nyní 108, ale poroste. Vychází se tím vstříc malým lesnickým firmám, kterým se nelíbí, že nemohly dosáhnout na celou zakázku, a stávaly se tak subdodavateli velkých korporací. „Počet smluvních územních jednotek v letošním tendru je 108, zvýšení na 117 územních jednotek bude už při zahájení tendrů v roce 2012, další navyšování počtu až na 127 proběhne v následujících třech letech,“ popisuje plán mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.
Aktuálně LČR zpracovávají připomínky, které k výběrovému řízení na příští léta dostaly. „Dorazilo na 200 podnětů od 20 různých subjektů, základní parametry tendrů jsou ale neměnné,“ říká k tomu Boublík. Tendry budou dvoukolové. V prvním kole se prověří kvalifikace uchazečů a ve druhém rozhodne výhradně cena.
S novými smlouvami se má zvýšit kontrola toho, zda smluvní partner těží „správné“ dřevo a v jaké kvalitě. Dosud je podmínkou, že kontrolu musí strpět. Nově bude muset dle informací týdeníku Euro strpět rovněž to, že kvalitu dřeva bude měřit přístroji Lesů ČR, takže se údaje budou shromažďovat právě u nich.
Zhruba deset procent dřeva půjde do aukce, tedy bude prodáno „na pni“ nastojato. Zbytek v rámci tendrů „při pni“ s podmínkou, že dvacet procent z toho musí jít na volný trh – tedy přesněji řečeno na burzu, aby se „ke kmenům“ mohly dostat i malé dřevařské závody.
Rozchod s Hradeckou
Obnovení prodeje přes odvozní místa není na pořadu dne, což je předmětem časté kritiky. Hlasitě zní především ze strany nejmenší vládní partaje Věcí veřejných (VV). Člen jejich poslaneckého klubu Josef Novotný (stranicky příslušný ovšem k SNK-ED) dokonce podal trestní oznámení, které směřuje na LČR kvůli jejich hospodaření. Sám mluví o krádežích za bílého dne. „Hlavním problémem je provázanost Lesů ČR na politické strany. Jejich profit je snižován firmami navázanými na politiky,“ doplňuje kritiku poslanec Novotný.
O podrobnostech vyšetřování se Novotný šířit nehodlá. „Kriminalisté si medializaci nepřejí. Ovšem Nejvyšší státní zastupitelství nám sdělilo, že případ sleduje. Chystáme také rozšíření stávajícího trestního oznámení,“ varuje Josef Novotný. Podnik sám ústy svého mluvčího odmítá jakékoli nehospodárné nakládání se státním majetkem. „Vyzvali jsme orgány činné v trestním řízení k co nejrychlejšímu prošetření,“ uvádí Zbyněk Boublík.
Za kritikou nehospodárnosti Lesů ČR může být i něco jiného. Je to příběh Hradecké lesní a dřevařské společnosti, s níž LČR koncem minulého roku ukončily spolupráci. Právě jejím prostřednictvím totiž metodou přes odvozní místa prodávaly dřevo, a to až 40 procent těžby. Polovina firmy patřila Lesům ČR a zaplatily za ni podle informací týdeníku Euro několik stovek milionů korun, druhá podnikateli Františku Dejnožkovi. Ten si však díky prioritním hlasovacím právům zajistil vládu nad firmou a dělením jejích profitů. Audit LČR pak ukázal, že prodejem přes tuto firmu přicházely LČR o 310 milionů korun ročně. Dejnožka chtěl podle spekulací trhu svůj podíl zpeněžit. Zájem o koupi měl mít podle informací týdeníku Euro také Vít Bárta. Proč se tedy zrušení způsobu prodeje přes odvozní místo VV nehodí?
Spekulace ovšem stranou. VV nadále trvají na odvolání generálního ředitele LČR Svatopluka Sýkory a s jeho hlavou chtějí na špalek dostat také Ivana Fuksu. „Pokud se prokáže pochybení ministra, měl by odstoupit,“ trvá na svém Novotný z VV. V rámci zákulisních jednání se o jeho obětování premiérem Petrem Nečasem mluvilo už v dubnu. Mnohem nejistější pozici má ovšem Sýkora. Nepodléhá totiž podle všech indicií politickým tlakům. A to se u tak nadité kasičky, jakou Lesy ČR jsou, mocným nehodí.
