Místo Němců bude tranzit plynu v Česku řídit nezávislý provozovatel
Je rozhodnuto. Německá plynárenská skupina RWE neprodá dceřinou firmu RWE Transgas Net, bude ale muset zásadně překopat svoji podnikatelskou strukturu v Česku. RWE se tak s předstihem začala připravovat na březen roku 2011, kdy začne platit třetí legislativní energetický balíček Evropské unie.
Ruská hrozba
Jedna z firem balíčkem „nejpostiženější“ je právě plynárenská firma RWE. Součástí nové legislativy je totiž pravidlo o oddělení provozovatelů přenosových a přepravních soustav od výroby a dodávek zemního plynu. A RWE vedle prodejců zemního plynu v tuzemsku ovládá i jeho přepravu prostřednictvím své dceřiné společnosti RWE Transgas Net. Ta vlastní páteřní síť plynovodů v Česku. RWE má přitom na výběr dvě možnosti: prodat RWE Transgas Net jinému majiteli, nebo nechat firmu řídit nezávislým provozovatelem. „O prodeji RWE Transgas Net v žádném případě neuvažujeme. Variantu nezávislého provozovatele považujeme za nejvhodnější i z hlediska možných bezpečnostních rizik České republiky,“ konstatoval mluvčí RWE Martin Chalupský. Ten rovněž upozornil, že zachování RWE jako současného majitele RWE Transgas Net považuje za nejvhodnější řešení i česká vláda.
Dle informací týdeníku EURO o chystané změně již několikrát diskutovalo vedení společnosti RWE s ministerstvem průmyslu a obchodu a s vládou. S tím, že si plynárenský koncern ponechá majetkovou kontrolu nad rozvodnou sítí, souhlasil jak předchozí Topolánkův, tak i současný Fischerův kabinet. „Stát je proti odprodeji RWE Transgas Net i kvůli obavám, že by firmu mohl koupit některý z ruských plynárenských podniků, což by zcela jistě prohloubilo energetickou závislost Česka na Rusku. Případně by hrozilo, že plynovody ovládne nějaký fond, jenž by mohl zanedbávat investice do údržby a rozvoje sítě,“ sdělil zdroj, který se jednání zúčastnil.
Splňte podmínky
Pokud si chce skupina RWE společnost RWE Transgas Net skutečně ponechat, musí ale splnit několik tvrdých podmínek. Mimo jiné sehnat firmu, takzvaného nezávislého operátora, která bude dění v plynovodech a jejich správu řídit. Operátor ale nesmí být s RWE personálně propojen. „Vertikálně integrovaný podnik nesmí určovat přímo nebo nepřímo konkurenční chování provozovatele přepravní soustavy, pokud jde o každodenní činnost provozovatele přepravní soustavy a správu sítě nebo pokud jde o činnosti nezbytné pro přípravu desetiletého plánu rozvoje sítě,“ uvádí se v nové evropské směrnici.
Aby tedy přepravní soustava fungovala bez vlivu jejího majitele, dosadí Energetický regulační úřad do provozovatele plynárenské soustavy takzvaného Kontrolora shody – osobu, jež bude mít přístup k veškerým dokumentům a obchodním informacím souvisejících s přepravou plynu. Kontrolor shody pak bude na dění ve společnosti dohlížet a současně kontrolovat, zda skutečně funguje nezávisle na svém majiteli, v tomto případě RWE. Rovněž schválení investic do údržby a rozvoje plynárenských sítí bude podléhat Energetickému regulačnímu úřadu. Pokud tyto úpravy Česko do své legislativy nezakomponuje včas, hrozí mu popotahovačky v Bruselu. V krajním případě i finanční postih.
„Patnáct měsíců může někomu připadat jako dlouhá doba. Pokud si ale uvědomíme, že za tu dobu kromě jiného musíme sladit nové evropské energetické směrnice s českou legislativou, až tolik času nemáme,“ varuje předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt.
Podobné změny jako plynárenství se ale netýkají tuzemské elektroenergetiky. Českou páteřní síť na rozvod elektřiny totiž spravuje společnost ČEPS, kterou ze sta procent kontroluje stát.
Jednotná síť
Firmy provozující páteřní sítě na přenos energií, tedy jak plynárenské, tak i elektroenergetické, budou muset nově od března roku 2011 předkládat Energetickému regulačnímu úřadu desetileté plány na rozvoj energetické infrastruktury. Ty musí projednat i se všemi potenciálními zákazníky, třeba firmami, jež chystají výstavbu nového energetického zdroje.
Úřad pak rozhodne, zda jsou předložené investiční plány do rozvoje a údržby sítí vhodné a ekonomické. „Tento plán rozvoje sítě musí obsahovat účinná opatření s cílem zajistit přiměřenost soustavy a bezpečnost dodávek,“ uvádí se v nové směrnici. Brusel totiž předpokládá, že s novými pravidly získá větší přehled o aktuálním stavu rozvodných sítí a jejich dalším rozvoji. Cílovým stavem je propojená a jednotná evropská energetická síť. A to jak u zemního plynu, tak i elektřiny. Energetické firmy navíc budou muset své rozvojové plány každoročně aktualizovat.
Neplatíš? Nevadí!
Jenže změn, které začnou platit v roce 2011 a na které je nutné se přichystat, bude dle šéfa Energetického regulačního úřadu Josefa Fiřta mnohem více. Další, a velmi důležitou změnou, je vyšší ochrana odběratelů energií. Brusel takové rozhodnutí zdůvodňuje tím, že s rostoucí liberalizací energetických trhů je nutné zvýšit i ochranu spotřebitelů. Kromě práva na jasné a transparentní informace, k nimž musí mít přístup všichni odběratelé energií, zavádí Brusel institut takzvaného Ohroženého zákazníka. Ten by měl pomoci odběratelům energií, kteří žijí na pokraji chudoby. Pokud totiž prokáží, že nemají dostatečně vysoké příjmy na to, aby spolu s náklady na základní životní potřeby, jako je třeba bydlení, hradili i odběr energií, nemohou být v topné sezóně odpojeni od dodávek elektřiny, zemního plynu či tepla.
Je tu však malý problém. Takřka s jistotou lze již nyní říci, že většina těchto „chudých“ odběratelů nebude schopna uhradit své závazky u dodavatelů energií ani po skončení topné sezony. Energetické firmy by tak měly dostávat finanční kompenzace ze zvláštního fondu. Komise ale v nové směrnici neřeší, kdo takový fond založí, ani kdo do něj napumpuje počáteční finanční vklad. Jasné je tak pouze to, že dluhy sociálně slabších občanů budou rozpočítány do poplatků, které za odběr energií zaplatí lépe situovaní občané.
Odborníci oslovení týdeníkem EURO navíc upozorňují, že institut Ohroženého zákazníka je velmi zneužitelný.
