V současné vlně veder v Česku dochází ke zvýšenému úhynu ryb, zejména na uzavřených vodách. Stavy decimuje nedostatek kyslíku, bakterie a vyšší teplota. Není to ale jediná starost rybářů. Vede se mezi nimi dlouhodobý spor, zda lze ulovené ryby prodávat. Český rybářský svaz (ČRS) s odkazem na současnou právní legislativu potvrdil, že ano. Legálnost prodeje ovšem nahrává překupníkům, kteří ve státních vodách ulovené trofejní ryby prodávají i za desetitisíce korun do soukromých revírů.
„Ano, tato praxe, byť hodná kritiky, možná je. Současná právní úprava zákonem č. 99/2004 Sb. s prováděcí vyhláškou č. 197/2004 Sb. žádný takový zákaz neobsahuje. Zdůvodňováno je to tím, že každý si se svým vlastnictvím může nakládat dle libosti, a pokud si rybář legálně ulovil a přisvojil rybu, tak si s ní může dělat, co chce, vyjma případů a způsobů zákonem zakázaných,“ vysvětluje Alexander Šíma, předseda Republikové rady ČRS.
Víte o nedávné změně času pro lov ryb?
Stát prodloužil a zjednodušil časy pro lov ryb
| Překupníci v praxi |
|---|
| Chytám na svém místečku, revír patří místní organizaci Českého rybářského svazu. Po chvíli přijeli „borci“, echolot, pelety, zavážecí loďky. Zhruba po dvou hodinách zapřáhli luxusního kapra. Po vylovení dostal hned šetrné zacházení, podložku, změření a zvážení, 91 centimetrů, 16,30 kilogramu, na uchování obrovský sak. Následoval telefon, návrh na prodej a cena 15 tisíc korun. Do hodiny přijel chlápek, nabídl 10 tisíc korun a po chvilce dohadů si kapra odvezl. Ve svazu pracuji 42 let, tyhle „řízky“ jsem na revíru viděl poprvé. Je možné takhle se přiživovat na státních vodách?“ ptá se rozhořčený Josef. J. |
Tazatel není sám. Rybáři organizovaní v Českém rybářském svazu pozorují rozmach uvedené praxe. Majitelé soukromých rybníků, noví i staří, nemohou rychle sehnat atraktivní obsádku trofejních ryb, která zájemce o jejich rybníky nejvíce láká. Pokud tam takové ryby nebudou, návštěvnost a byznys bude mizivý. Nákup trofejních ryb, které rostou 15 až 20 let, od rybářů z ČRS, je pro rybářské podnikatele nejrychlejší a nejlevnější variantou.
„Rybář tedy může rybu prodat jinému. Zdůrazňuji, že otázka anii odpověď neberou v úvahu takové okolnosti, které se týkají živnostenského podnikání a veterinárních předpisů,“ dodal Šíma.
| Jak to bylo s prodejem ulovených ryb před změnou legislativy |
|---|
| Zákon o rybářství č. 102/1963 Sb. s prováděcí vyhláškou č. 103/1963 Sb., zakazoval ulovené a přisvojené ryby prodávat či směňovat. |
Pramen: ČRS
Mezi zhruba 250 tisíci členy ČRS převládá názor, že byť tuto praxi „kupčení“ s ulovenými rybami zákony povolují, jde o drancování vod.
Jedinou obranou proti současné legislativě je možnost, že místní organizace ČRS si do svých popisů spravovaných revírů, což jsou stále vody státu, zakotví podmínku, že ulovený kapr (o tento druh ryby jde v drtivé většině případů) například nad 70 centimetrů (je možná i jiná míra), se musí co nejšetrněji vrátit živý vodě.
Pokud jejich žádost o tuto úpravu posvětí nadřízené orgány ČRS, předpis publikovaný v Soupisu a popisu revírů ČRS je nadřazený výše platné legislativě - zákon č. 99/2004 Sb. s prováděcí vyhláškou č. 197/2004 Sb.
Rybářský lístek už můžete získat nastálo, stačí vám tisícovka
Připomeňme, že na rozdíl od revírů Českého rybářského svazu, nemusí mít lovící lidé na soukromých revírech povolenky, skládat zkoušky nebo chodit či platit brigády.
„Rybáři“ přijedou, a za současný denní poplatek většinou 500 až 1000 korun prostě, loví. Faktem je, že většinou úlovky musí pustit, menší ryby (například 50 až 60 cm) si mohou za zvláštní příplatek koupit. Jednat se dá i o koupi větších ryb.
Čtěte také:
Rybářský svaz zdražuje členské známky, vynese mu to 20 milionů
