V aglomeraci s více než 200 tisíci obyvateli má vzniknout spalovna nebezpečného odpadu. Zkrácení délky života se obávají lidé i odborníci. Projekt v Rybitví u Pardubic vyvolává nebývalou vlnu odporu.
Foto: ave.cz
Rybitví, ani tam to není špatný, Rybitví, tam je to celkem fajn, zpívá Yo Yo Band ve svém nezapomenutelném hitu. Zanedlouho tato chytlavá píseň však může znít jako výsměch 200 tisícům obyvatel regionu v okolí Pardubic, Hradce Králové a Chrudimi. A to pokud projdou plány rakouské společnosti AVE, která zde chce postavit největší spalovnu nebezpečného odpadu v zemi. Svůj záměr vehementně prosazuje. Bouří se obyvatelé, města a obce i kraj. Protestní petici podepsalo skoro padesát tisíc lidí.
Bude však jejich hlas slyšet až v Praze, kde má Ministerstvo životního prostředí vydat důležité stanovisko k tomuto kontroverznímu projektu? Politici se neváhali rozjet za ministrem Janem Dusíkem. „Hovořili jsme o technických i legislativních chybách v dokumentaci, ale také dopadech na zdravotní stav zdejší populace. Cítil jsem ze strany ministerstva skutečný zájem o celý problém,“ věří primátor Pardubic Jaroslav Deml.
Prachy versus zdraví
Široko daleko viditelný komín se tyčí do nebe jako zvednutý varovný prst. Kolem nevzhledných, částečně obnažených budov, odhalujících svá „střeva“ v podobě propletených potrubí, jsou poházeny stovky barelů bůhví s čím uvnitř. Jejich obsah a další desetitisíce tun jedů z celé země by měly proletět právě tímto sopouchem. Nejbližší obydlené domky se přitom krčí v sousedství na druhé straně toku řeky a velká krajská města na dohled. „Oni se s námi nemažou. Ani my se s nimi mazat nemůžeme. Oni chtějí prachy. My chceme zůstat zdraví,“ bojovně hřmí odpůrci spalovny.
Tento neuralgický bod regionu, již v roce 2004 kvůli nadměrným škodlivým zplodinám uzavřený, má paradoxně znovu ožít. „Chceme přesvědčit občany, že ta technologie bude ta nejmodernější dostupná, že nebude ohroženo zdraví občanů,“ tvrdí jednatel investorské společnosti AVE CZ Roman Mužík. Nad tím se však místní nevraživě ušklebují. „Velkým varováním je prohlášení investora, že pokud by splnil všechny podmínky, které po nich chceme, tak by tu spalovnu mohl postavit klidně v Rakousku. To vypadá, jako bychom byli lidé druhé kategorie. To prostě nepřichází v úvahu,“ hřímá náměstek pardubického primátora Michal Koláček.
Z celé země i zahraničí
Toxické odpady mají do spalovny mířit z celé republiky, vyloučit nelze ani dovoz ze zahraničí. Tím stoupne i dopravní zátěž, již nyní enormně vysoká. Vážné trhliny přitom dostává i tvrzení, že zařízení je nezbytné kvůli likvidaci nepořádku ze sousední Synthesie. „Spalovna není prioritně projektována na tyto staré ekologické zátěže, je to spíše její doplněk,“ přiznává Mužík. Spalitelných je podle něj z regionu až 35 tisíc tun odpadu za rok. Firma chce opatrně začít s 12 tisíci tunami, nikdo však nezaručí, že neskončí na maximální kapacitě.
A dopady na zdraví lidí by byly zdrcující. „I kdyby taková spalovna byla provozována maximálně šetrným způsobem, do ovzduší by každý rok vypouštěla celkem desítky tisíc kilogramů zdraví škodlivých látek včetně karcinogenů a některé její negativní vlivy na obydlená místa v blízkosti spalovny by převažovaly i nad účinky tak velkého zdroje emisí, jako je teplárna Synthesie Semtín,“ připomíná člen komise životního prostředí Rady města Pardubic Miroslav Rubeš.
Motorem plánů výstavby je tak evidentně pouze ušetřit na nákladech, a to bez ohledu na okolní prostředí. „Je rozhodně zajímavější stavět spalovnu na místě, kde již byla, než ji dělat na zelené louce,“ podotýká Mužík. Zvrátit záměry může pouze negativní stanovisko posouzení vlivů na životní prostředí, takzvané EIA. „Termín pro vydání stanoviska od veřejného projednání činí 30 dní,“ udává Lukáš Vozka z Ministerstva životního prostředí ČR. A projednávání bylo 9. prosince vskutku bouřlivé.
V aréně jako gladiátoři
Pardubická hokejová aréna zažila větší vřavu než při vypjatých střetnutích domácích borců. Již dlouho před začátkem veřejného projednávání záměru spalovny do ní plynuly tisíce protestujících obyvatel. Předchozí projednávání v menším ABC Klubu muselo být rozpuštěno pro přílišnou účast, neboť se lidé nevešli dovnitř. Městem se linuly instrukce, jak si počínat v boji s rakouským diktátem. „Nejlépe bude, když přijde lidí více, než je kapacita arény. Neodcházejte a hlasitě dávejte najevo, že neumožnění vstupu je v rozporu se zákonem. Nenechte se odbýt instalováním obrazovek a mikrofonů venku, každý má právo na důstojnou účast,“ radili organizátoři protestů.
I když se odpůrci nakonec do haly vešli, svou nevůli dávali bouřlivě najevo. Transparenty „Spalovna je FUJ“ či „STOP Spalovně“ doprovázeli pronikavým pískotem a pokřiky přerušovali průběh, kdykoli mluvili osamocení předkladatelé projektu o jeho výhodnosti. „Vem si to do Rakouska“ a „Postav si to na zahradě“ – radili jim. Více klidu přišlo až s projevy zástupců kraje a obcí, jejichž nesouhlas a požadavky zamítnutí spalovny odměňovali potleskem.
K protestům se připojili i školáci, kteří představili plakát a maketu spalovny s odmítavými nápisy. Jejich podpisy vylétávají přímo z kouřícího komína. „V Pardubicích je už dost znečištění, nechceme město, kde má hodně lidí rakovinu, nechceme být nemocné, nechceme spalovnu,“ vyslovila svůj názor nejmladší generace.
Několik nejhorších variant
I když se zvažuje několik kapacitních výkonů zařízení, podle zdravotníků by se v každém případě významně zhoršilo životní prostředí. I přes navrhované snížení množství spáleného odpadu na 12 z původních 20 tisíc tun za rok bude provoz významným zdrojem znečištění ovzduší, které je již tak nadmíru zatěžováno stávajícími emisemi. „Je to, jako by například namísto zkrácení života o pět let nám bylo nabídnuto zkrácení o tři roky,“ ilustruje váhu omezení na příkladu RNDr. Antonín Novák.
Umístěním dalšího potenciálního zdroje karcinogenních látek se zvyšuje též riziko onemocnění obyvatel, a tím zátěž na státní rozpočet. „Náš odmítavý postoj k provozování spalovny nebezpečných odpadů na návětrné straně Pardubic a v těsné blízkosti krajského města nemůže změnit ani stanovisko posuzovatele dokumentace k tomuto záměru, které doporučuje počáteční snížení kapacity spalovny na 12 tisíc tun spáleného odpadu za rok, a to dočasným omezením časového využití spalovny,“ poznamenává Koláček. Tento krok podle něj nic neřeší, naopak vychází vstříc investorovi, protože po skončení zkušebního provozu by měl možnost zvýšit kapacitu na požadovanou hodnotu. V takto zatížené lokalitě je naopak třeba činit opatření, která by vedla ke zlepšení kvality životního prostředí. „Jsme přesvědčeni, že taková stavba, jako je spalovna nebezpečných odpadů, by měla stát na jiném, méně ekologicky zatíženém místě a ve větší vzdálenosti od obytné zóny,“ zdůrazňuje Koláček.
Případná činnost nebezpečné spalovny vadí i podnikatelům, jimž může „odstěhovat“ zákazníky. „Zásadně jsem proti všemu, co by mělo negativním způsobem ovlivnit životní prostředí. Ve stotisícovém městě by se spalovna stavět neměla,“ míní předseda představenstva společnosti Stavconsult Projekt Vlastimil Janák. Firma plánuje v Pardubicích na jaře příštího roku začít stavět rezidenční sídliště pro bohatší klientelu v lokalitě Nová Cihelna. Pojmout má až 6500 lidí, přičemž stavitelé kladou velký důraz na množství zeleně, dětská hřiště a sportoviště. Zájem o bydlení by spalovna rozhodně nepodnítila.
Zhoršení životního prostředí se obává i majitelka pekárny proslulého Pardubického perníku JAJA. Podle ní zde bude daleko větší provoz a lidem se bude i hůře dýchat kvůli zplodinám. „Určitě to bude mít negativní vliv na výběr zaměstnání v této lokalitě,“ tvrdí Jarmila Janurová. Její podnik, stojící nedaleko zatím utichlé spalovny, zaměstnává asi 30 lidí.
Politici vzácně shodně**
Plánovaná výstavba spalovny je pro místní obyvatele natolik citlivou záležitostí, že spojila i jinak znesvářené občanské a sociální demokraty. „Modrá“ pardubická radnice má v tomto oporu i na „oranžovém“ kraji. „Zastupitelstvo města Pardubice opakovaně vyjádřilo nesouhlas se záměrem výstavby spalovny. Budeme dávat svoje připomínky k posudku, budeme bojovat všemi legálními prostředky,“ brojí Koláček. Obdobně se vyjadřuje i krajský úřad. „Rada schválila nesouhlasné stanovisko k dokumentaci Modernizace spalovny průmyslových odpadů, provozovna Pardubice. Pardubický kraj i nadále považuje spalovnu za potenciální nebezpečí pro zdraví obyvatel kraje,“ přidává se náměstek hejtmana Jan Tichý. Kraj zpochybňuje i snížení výkonu spalovny. „Způsob navržení variant považuje za nepřijatelný. Předložený posudek dokonce doporučuje variantu, jejíž vlivy nebyly vyhodnoceny v procesu EIA,“ dodává Tichý.
O projektu však nebude definitivně rozhodnuto ani v případě souhlasu EIA, i když ta je nejvážnější překážkou. „Teprve až na základě podkladů, to je dokumentace, posudku, veřejného projednání a vyjádření veřejnosti a všech dotčených subjektů, vydá ministerstvo své závěrečné stanovisko EIA. Stanovisko není v žádném případě povolením záměru. Je jedním z nutných podkladů, které musí mít k dispozici místní stavební úřad, povolující samotnou realizaci záměru,“ upozorňuje mluvčí rezortu životního prostředí Jakub Kašpar. Pokud však bude rozhodující stanovisko ministerstva k výstavbě spalovny kladné, jisté je, že naštve místní voliče. Při volbách se potom mohou dít předem neodhadnutelné věci. Varovný prst komínu spalovny nehrozí pouze „obyčejným“ lidem.
