Stejně jako vlastnictví půdy či lesa bude i vlastnictví rybníků v budoucnosti představovat docela dobrou investici.Výnosy ovšem budou velmi závislé na dobré ekonomické úvaze.
Krajinotvorný i produkční význam umělých vodních ploch poroste
Stejně jako vlastnictví půdy či lesa bude i vlastnictví rybníků v budoucnosti představovat docela dobrou investici.
Výnosy ovšem budou velmi závislé na dobré ekonomické úvaze. Podnikatelé budou mít zhruba tři možnosti - pokud půjde o menší vodní plochy, lze vsadit na krajinotvorné a protipovodňové role rybníků, od zhruba 50 hektarů vodních ploch lze uvažovat také o výdělečné produkci sladkovodních ryb, třetí a patrně nejčastější bude kombinace obou prvků. Finanční podpory bylo doposud možné čerpat z rozpočtů ministerstev zemědělství a životního prostředí, po vstupu do Evropské unie se k nim ale přidají také zdroje z Bruselu.
Co mohou rybníkáři očekávat po vstupu do EU
Podle Tomáše Zídka z V ýzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE) bude na rybníky „zcela jistě možné čerpat zdroje ze strukturálních fondů EU“. Evropská unie má speciální fond pro mořský rybolov s názvem FIFG a z tohoto fondu lze čerpat zdroje také na podporu sladkovodních ryb, a to na programy týkající se ochrany krajiny a podpory biodiverzity.“ Podpora neintenzivního rybníkářství je podle něj zahrnuta i do Sektorového operačního plánu (SOP) ministerstva zemědělství a zhodnocení retenční schopnosti rybníků (schopnost zadržovat vodu) bude navíc předmětem výzkumného úkolu, jehož cílem bude komplexní řešení zásadního problému České republiky - zvýšit schopnost krajiny zadržovat vodu a tím omezit rizika povodní. Role rybníků je v této prevenci nezastupitelná. „Při loňských povodních zůstala jako jediná lokalita na jihu Čech bez větších úhon - Třeboňská pánev. Retenční schopnost rybníků se potvrdila i v tomto případě,“ zdůraznil Zídek. Podle Hugo Roldána z tiskového oddělení ministerstva zemědělství (MZe) je v současné době v ČR zhruba 42 000 hektarů rybničních ploch. Ceny rybníků jako vodních staveb se přitom odvíjejí od ceny hráze plus ceny za plochu rybníka. Úřední cena jednoho čtverečního metru rybníka jsou 3 koruny, pokud se ovšem kupující či prodávající strany nedohodnou jinak. „Po vstupu do EU lze sice očekávat určité zvýšení cen rybničních ploch v souvislosti se zájmem některých občanů ze stávajících zemí EU věnovat se tomuto druhu hospodaření v ČR. Vzhledem k nutné péči o rybníky a nákladech s tím spojených nepředpokládáme ani masivní zájem zahraničních zájemců, ani výrazný růst cen,“
konstatuje Roldán. Ekonomika chovu ryb je podle MZe v současné době diskutabilní. Pokud je rybník z ekonomického hlediska „odepsán“ a je plně funkční, není hospodářství ztrátové. Pokud ale v lokalitě existují problémy s půdní erozí a následným zanášením rybníka, je hospodářství problémové, domnívá se Roldán.
Český rybník a Evropa
Podle analýzy MZe je potenciál výroby sladkovodních ryb, zvláště kapra, na vyšší úrovni, než je poptávka v tuzemsku. Domácí producenti by se proto měli více orientovat na zahraniční trhy. Ačkoliv domácí tržní produkce proti předchozímu roku klesla o 7 % - zhruba na 18 700 tun, vyvezla ČR zhruba 12 000 tun sladkovodních ryb, což představuje meziroční nárůst skoro o pětinu. Koncem loňského roku byl navíc v případě kapra liberalizován trh s EU, takže prostor pro vývoz se ještě zvětšil. „Problémem ale je, že konzumace kapra má tradici jen ve střední Evropě, čili trhem pro ČR je prakticky jen Německo. To je ale pro nás dostatečný trh,“ tvrdí Zídek. V souboji o něj se ale nejspíš naši producenti ryb střetnou s Poláky, jejichž výhodou jsou nižší mzdové náklady a tedy možné nižší ceny. „My ale zase máme výhodu v tom, že německý trh je pro nás blíž, a máme tedy nižší náklady na dopravu,“ říká Zídek. Na chovu ryb lze podle dosavadních poznatků vydělat od určité koncentrace vodních ploch, která by měla činit podle lokality 50-90 hektarů za předpokladu, že rybníky nemají porušené hráze. Rybniční ekonomiku mohou posílit také státní dotace. Nepříjemnou zprávou pro majitele rybníků je ale skutečnost, že od MZe a MŽP již letos žádné zdroje získat nelze. „Prostředky z obou rezortů na letošní rok již byly žadatelům rozděleny, lze však podat žádost o podporu na rok 2004. MZe poskytuje dotace na posílení mimoprodukčních funkcí rybníků a na odbahňování, MŽP disponuje zdroji z dotačních titulů Péče o krajinu a Revitalizace říčních systémů. Zde je podstatně více prostředků a jejich cílem je stabilizace podmínek v příslušném povodí, lze je ale použít i k výstavbě či rekonstrukci vodohospodářských děl,“ říká Roldán.
Je zapotřebí nový zákon
Ještě v tomto roce by se měli naši zákonodárci zabývat legislativní úpravou současného zákona o rybářství - jeho návrh již leží v parlamentu, dosud jej ale ještě neprojednal zemědělský výbor. Podle důvodové zprávy by měl nový zákon sjednotit stávající pravidla s legislativou EU, například v oblasti evidence ryb a hospodářských výsledků. Cílem zákona je podle důvodové zprávy také vymezit ochranu provozování rybníkářství a výkonu rybářského práva například v oblasti trestního práva a přestupků, základní pojmy a instituty nezbytné pro účinné právní regulování rybářského práva nebo způsob vyhlašování rybářských revírů na návrh vlastníka rybníku nebo pozemku, na němž se rybník nachází. Podle místopředsedy zemědělského výboru Jaroslava Pešána je ovšem zmiňovaný návrh krokem zpět, neboť oproti současnému stavu více omezuje vlastnická práva a zavádí více byrokracie. „Rybáři tvrdí, že současný zákon je jeden z mála, který v praxi funguje,“ konstatuje Pešán. Jak tedy nakonec budou upravena pravidla spojená s chovem ryb a rybníkářstvím obecně, je zatím ve hvězdách. Na jedné straně je totiž zřejmé, že mechanizmy týkající se zejména evidence musí ČR ze zákonů platných v EU přijmout, na straně druhé je skutečností, že v EU jsou vlastnická práva daleko lépe chráněna, než je tomu v ČR - kromě vlastnictví vodních ploch i v případě vlastnictví lesa či půdy. Vstup do EU by měl tedy vlastníkům spíše nahrát. Tato skutečnost spolu s výše zmiňovanou možností čerpat z Bruselu finanční prostředky na krajinotvorné role rybníků tak ústí do základního poselství: Vlastnit rybníky (nebo je teď koupit) se vyplatí.
