Zákon s squeeze-outu čeká řada novel
Letošní prázdniny nejsou pro akcionáře, stejně jako pro ekonomická média vůbec nudné. Poté co obchodní zákoník umožnil od počátku léta v poměrně syrové - tedy procesně jednoduché, ale pro minoritní vlastníky nepříliš výhodné - formě vyvlastňování a navíc určil, že možností daných novelou půjde využít jen po dobu tří měsíců od doby, v níž vstoupila v platnost, spustil se kolotoč mimořádných valných hromad. Majoritní vlastníci, ať již jde o pivovary, společnosti z finančního byznysu, doly, regionální energetiky nebo malé firmy, všichni vytěsňují a vytěsňují. Celkem může zákona využít více než tři sta tuzemských firem.
Tečka za kupónovou privatizací.
„Zažíváme výkyv od extrému k extrému. Zatímco dříve ohrožovali velcí akcionáři malé, nyní je to naopak,“ řekla bezmála před dvěma roky (EURO 51/2003) partnerka společnosti Ernst & Young Petra Wendelová. Informace o valných hromadách, které kolorovaly ekonomické zprávy médií v čase valných hromad na přelomu jara a léta po několik posledních let, jí dávaly za pravdu. Profesionální minoritní vlastníci, z nichž nejznámějšími byli například Aleš Hodina, manželé Továrkovi nebo Jan Vokrouhlecký, na nich vystupovali často jako takzvaní greenmaileři. (EURO 29/2004). Nejtypičtějšími projevy greenmailingu bylo podávání desítek pozměňovacích návrhů, zdržování valných hromad či podávání účelových žalob. Většinou se profesionální minoritní akcionáři snažili o jediné: aby majoritní vlastník vykoupil jejich podíl za dobrou cenu, vysoko nad burzovním či znaleckým oceněním.
Není divu, že se v takovémto prostředí, kdy velké firmy dávaly prostřednictvím lobbistů a PR hlasitě a často oprávněně najevo, jak jim minoritáři ubližují a vadí, zrodila poslanecká iniciativa, která pomáhá firmám, v nichž mají majoritní vlastníci větší než devadesátiprocentní podíl, aby se mohly tohoto otravného hmyzu zbavit. „Kupónová privatizace zakotvila 1700 podniků jako veřejně obchodovatelné. Ukázalo se, že to je nefunkční řešení. Toto je velmi důležité pro fungování české ekonomiky, abychom se definitivně vymanili ze slepé uličky, do níž nás přivedla kupónová privatizace,“ obhajoval poslaneckou iniciativu Jan Mládek (ČSSD). Kromě komunistů nakonec podpořila novelu celá sněmovna. Ovšem místo rovnováhy jsou nyní zvýhodňováni majoritní vlastníci (viz str. 72).
Jeden typický příklad za všechny: vyvlastnit minoritní akcionáře, tedy rozhodnout na valné hromadě, že jejich akcie už neplatí a slíbit jim za ně peníze, se rozhodl i majoritní vlastník a generální ředitel společnosti Juta Jiří Hlavatý. Za jednu akcii, kterou získali minoritní spoluvlastníci většinou v časech kupónové privatizace, dostanou zaplaceno 3971 korun. „I ekonomický laik po letmém zhlédnutí základních firemních dat pozná, že by nabízená cena měla být zhruba dvojnásobná,“ komentoval to časopis Týden. Poukázal tak na hlavní výhradu vůči současným vytěsňováním, na nesprávně soudním znalcem stanovenou cenu.
Smršť novel.
Nedostatky současné úpravy mají zahladit další novely. Jednu změnu Obchodního zákoníku připravila Poslanecká sněmovna a stala se součástí zákona o finančních konglomerátech, který Senát 4. srpna vrátil s úpravami zpět do Poslanecké sněmovny. Druhou novelu, kompatibilní s evropskými normami, připravila pracovní skupina vedená Komisí pro cenné papíry (KCP). „Termín předložení návrhu novely Obchodního zákoníku vládě, je stanoven na září 2005. V současné době se do návrhu zapracovávají připomínky z mezirezortního připomínkového řízení. Kdy bude tato novela předložena parlamentu, nelze jednoznačně určit,“ uvedla pro týdeník EURO Kristina Tycová z ministerstva spravedlnosti. V ideálním případě to tedy dopadne tak, že v říjnu nabude účinnosti úprava parlamentní a počátkem příštího roku novela připravená společně ministerstvem spravedlnosti, financí a KCP. Ani pak ale nenastane kýžené období stability. Někdy na počátku příštího roku vstoupí do legislativního procesu zcela nový Obchodní zákoník. Právníci ale soudí, že uplynou další tři až čtyři roky, než vstoupí v platnost.
===== A zaplatí to stát. =====
Zřejmě největší změnou, kterou zavádí budoucí parlamentní novela, je svěření posuzování přiměřenosti ceny stanovené soudním znalcem Komisi pro cenné papíry. Dobré úmysly na vnesení kontroly do procesu oceňování však zřejmě způsobí, že se proces vytěsňování okamžikem, kdy nabude parlamentní novela účinnosti, výrazně zpomalí. „Vzhledem k dosud zákonem stanovenému rozsahu úkolů a povinností, není KCP v současné době ani věcně, ani personálně vybavena na takovouto novou činnost, pro kterou navíc nejsou dosud plánovány žádné dodatečné zdroje,“ varuje Ivana Sedláčková z KCP.
O nových zdrojích by zřejmě nemluvila, pokud by KCP dohlížela jen na kotované firmy. Těch, u kterých má vlastník více než devadesátiprocentní podíl na základním kapitálu, je v současné době pouze sedmnáct, pokud by se hranice pro squeeze-out zvýšila na 95 procent, týkal by se dozor KCP při stanovování ceny jen jedenácti společností.
Důvodem, proč se KCP novely děsí, jsou veřejně neobchodované společnosti. Tyto neplní ke KCP v současnosti žádnou informační povinnost. Veřejně dostupné informace o jejich hospodaření nedosahují zpravidla rozsahu a vypovídacích schopností obvyklých u společností kótovaných. Komise by se při přezkoumávání znaleckého posudku musela mnohem více spoléhat na údaje uváděné znalcem, a to prakticky bez možnosti jejich ověření z jiných nezávislých zdrojů.
Tím, že by se ale ve finále pod posudek musela KCP podepsat, vystavila by se riziku žalob ze strany minoritních akcionářů, kteří by se cítili poškozeni. „Jde o nesystémový prvek, KCP vždy dohlížela jen na účastníky kapitálového trhu, ne na soukromé společnosti mimo něj,“ potvrdila názor KCP Klára Cetlová, ředitelka odboru finančního trhu ministerstva financí.
Pokud novela nabude účinnosti v současné úpravě, bude KCP zřejmě náporu čelit tak, že bude v posudcích hledat formální nedostatky, aby je mohla vracet k dopracování. To by jí do doby, než přijde další novela, umožnilo rozhodovat o co nejmenším počtu případů. „Poslancům jsme náš názor opakovaně prezentovali, teď nezbývá než doufat, že naše odpovědnost vůči veřejně neobchodovaným společnostem nakonec ze zákona vypadne,“ doufá předseda prezidia KCP Pavel Hollmann.
Znalci bez sankcí.
V platné úpravě majoritní akcionář dokládá přiměřenost kupní ceny nabídnuté minoritám znaleckým posudkem. Na rozdíl od všech ostatních případů, kdy Obchodní zákoník znalce vyžaduje, však není výslovně stanoven požadavek, aby byl nezávislý a jmenoval jej soud. To jistě může být považované za formální výhradu, protože soudci stejně většinou schválí znalce doporučeného navrhovatelem. Ruku v ruce s tím, jak špatnou reputaci mají v tuzemsku znalci, však působí současné znění ve vztahu k drobným akcionářům likvidačně. O své podíly mohou přijít pod cenou. Mohou sice soud požádat o přezkoumání, ale dokázat, že se znalec zmýlil, je na minoritářích. „V Německu mají minoritní akcionáři zákonem garantované právo žádat o přezkum výše odškodnění ve zvláštním soudním řízení. V něm nemusí nést důkazní břemeno, ani nemusí platit soudní poplatky. Soud má vyšetřovací povinnost a musí případný peněžní doplatek automaticky přiřknout všem,“ argumentuje proti současné úpravě Martin Beneš ze Sdružení minoritních akcionářů Unipetrolu. Pro určení výše odškodnění jsou navíc v Německu k dispozici zvláštní soudy, funkční znalecké komory vydávající doporučení pro znalce o způsobu oceňování. Nekázeň znalce vede k vyloučení ze znalecké komory a k pozastavení jeho činnosti. V případě machinací předpokládá německé, ale také rakouské právo peněžní sankce i odnětí svobody pro členy představenstev a znalce. A v Česku? Znaleckou licenci lze sice teoreticky odejmout, v praxi se tak ale neděje a znalci se nemusejí obávat ani vězení. Neexistují ani doporučení jak oceňovat který typ firmy, takže znalci před případným soudem nakonec svou metodu dokážou vždy obhájit.
Konečně rovnováha.
Připravovaná novela Obchodního zákoníku, která by mohla začít platit od příštího roku, snad konečně zavede do vztahů minoritních a majoritních akcionářů rovnováhu . Upravuje totiž institut squeeze-out formou, proti které ani jedna skupina nic nenamítá. Navíc tato novela do českého práva vnese další institut: protipól vytěsnění sell-out, tedy odkoupení cenných papírů na žádost menšinového akcionáře. Toto opatření tlak na minoritní vlastníky dále zmírní. Největší chybou všech připravovaných novel ale zůstává jedno, přicházejí příliš pozdě. V době, kdy vstoupí v účinnost, budou až na výjimky minoritáři z firem vytlačeni a nové zákony tak budou spíše teoretickým učivem pro budoucí právníky, než využívanými instituty.
Zralí na squeeze-out firma - podíl majoritního akcionáře
- Česká pojišťovna 96,54
- Českomoravská hypoteční banka 99,84
- Českomoravské doly 92,86
- Gumotex 97,42
- Jihočeská energetika 98,71
- Jihomoravská energetika 99,49
- ON SEMICONDUCTOR 90,24
- Severomoravská energetika 98,83
- Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava 91,32
- Sokolovská uhelná 92,76
- Stavby silnic a železnic 92,06
- Stavostroj 91,48
- Středočeská energetická 98,25
- Škoda Praha 97,60
- Východočeská energetika 98,63
- Západočeská energetika 98,77
Poznámka: Seznam kotovaných emisí, u nichž majoritní akcionáři vlastní podíl 90 a více procent akcií
Pramen: SCP