Obchodník a lobbista Ivo Rittig má od minulé středy pas. Už 4. dubna mu vyprší rezidentura v Monaku, spěchá si ji obnovit
Až nyní začíná vycházet najevo, proč policie před necelými třemi týdny zatkla lobbistu Iva Rittiga a další obviněné v kauze předražených jízdenek pro pražský dopravní podnik od společnosti Neograph. Rittig se totiž chystal vyrazit do Monaka obnovit si tamní trvalé bydliště. A k tomu potřeboval pas, který mu soud zabavil. Od minulé středy už obvinění v případu cestovat mimo republiku mohou. Soudy, které o věci rozhodovaly, nenechaly na žalobci Adamu Borgulovi nit suchou. Týdeník Euro má k dispozici soudní materiály, z nichž to vyplývá.
Vycestovat do zahraničí chtěl podle zjištění týdeníku Euro i další obviněný – právník Marek Stubley. Požádal proto žalobce Borgulu o povolení vyjet pracovně do Mnichova a na Slovensko. Žalobce Borgula ale žádost zamítl. „Obviněný Stubley nedoložil žádným způsobem důvod své pracovní cesty, a tudíž nelze posoudit, zda by toto vycestování kolidovalo s účelem trestního řízení, v jehož zájmu Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl o zákazu vycestování do zahraničí,“ vyargumentoval zamítnutí cest do zahraničí Adam Borgula.
Ivo Rittig vlastní několik domů na pražských Vinohradech, trvale je však hlášen k pobytu v monackém Périgordu, jehož je rezidentem. Protože je českým občanem a zároveň monackým rezidentem, má monackou rezidenční kartu. Český občanský průkaz musel odevzdat, a jeho jediným českým dokladem je tak pas. Už 4. dubna Ivovi Rittigovi vyprší monacká rezidentura, a pokud si ji chce obnovit, musí se promptně dostavit na tamní úřady a doložit, že se v knížectví trvale zdržuje.
„Stěžovatel je občanem České republiky, avšak již několik let s trvalým pobytem v Monackém knížectví, kde tráví převážnou část roku zcela legálně v bydlišti, které je orgánům činným v trestním řízení známo. V minulosti byl několikrát vyslýchán policejními orgány a vždy s nimi bezproblémově spolupracoval,“ zdůvodnila verdikt o navrácení pasů soudkyně pražského městského soudu Hana Hubáčková. A i v další části odůvodnění se Rittiga zastala: „Svým přístupem úkony policie nikdy neztížil ani nezmařil. Jeho pobyt v zahraničí je výkonem legálního práva svobodně si zvolit místo trvalého pobytu. Nemožnost vycestování pro něho může mít dalekosáhlé negativní následky v podobě ztráty nároku na přiznání rezidentury v Monackém knížectví. Zdůrazňuje, že na území České republiky má družku a čtyři děti, za kterými pravidelně dojíždí a má k nim citový vztah.“ Nepovedený manévr Městský soud vrátil pasy všem pěti obviněným – advokátům Davidu Michalovi, Marku Stubleymu, Rittigovu firemnímu administrátorovi Petru Kmeťovi a majiteli tiskárny Neograph Janu Janků. Poté, co si verdikt soudu přečetl žalobce Borgula, vydal pokyn k jejich zatčení a navrhl pro všechny vazbu.
Jenže u Obvodního soudu pro Prahu 5 opět narazil. A tvrdě, jak vyplývá z verdiktu o navrácení pasu, který má týdeník Euro k dispozici. „Vzhledem k obsahu odůvodnění stížnostního soudu se takovýto postup jeví spíše jako obcházení zákona než adekvátní procesní postup,“ nešetří soud podřízeného pražské vrchní žalobkyně Lenky Bradáčové. „Prozatím nelze dovodit situaci, že v moderním světě 21. století by pohyb osob po Evropě a následně i mimo ni vzbuzoval podezření na možnost cíleného opuštění České republiky, a to i bez přihlédnutí k vazbám a zázemí na území České republiky, které zde obvinění mají… Žádné nové skutečnosti (s výjimkou zrušení usnesení zdejšího soudu o uložení předmětného omezení) také státní zástupce neuvedl. Rovněž okolnost, že ve velmi krátké době po vydání rozhodnutí Městského soudu v Praze, byl obviněný bez problémů zadržen policejními orgány, nesvědčí pro to, že byl obviněný nedostupný pro orgány činné v trestním řízení,“ vysvětlil své rozhodnutí soud pro Prahu 5.
17 haléřů za kus Policie Iva Rittiga podezřívá z podílu na předražených jízdenkách pro pražský dopravní podnik od papírny Neograph, ale i z ohrožování utajovaných skutečností v takzvané kauze Nagygate.
Pražský dopravní podnik uzavřel kontrakt na výrobu jízdenek se společností Neograph, který zprostředkovala společnost Cokeville Assets z Panenských ostrovů, v roce 2007.
Cokeville Assets zastupoval Peter Kmeť. Papírna Neograph, kterou měli podle kriminalistů prostřednictvím Janků fakticky postupem času ovládnout Rittig a právníci Michal se Stubleyem, údajně Kmeťově firmě odváděla 17 haléřů z každé jízdenky. Podle Nadačního fondu proti korupci končily tyto peníze pravděpodobně u Rittiga. Lobbista tvrzení fondu napadl žalobou, tu však pražský městský soud loni v červnu nepravomocně zamítl. Dopravní podnik ukončil smluvní ujednání s firmou Neograph v roce 2011. Od roku 2012 dodává jízdenky Státní tiskárna cenin, která později vyhrála i pětiletý tendr za 170 milionů korun. V jeho rámci bude dodávat jízdenky až do roku 2017.
Kvůli jízdenkám už policie stíhá v takzvaném zdrojovém trestném činu pět lidí, mimo jiné někdejšího šéfa dopravního podniku Martina Dvořáka, jeho náměstka Iva Štiku, Rittigova firemního administrátora Petera Kmetě a statutárního zástupce firmy Neograph Jana Janků. O toto stíhání pak opírá další vlnu obvinění, v níž hraje hlavní roli Rittig.
Protikorupční policii ani pražskému vrchnímu státnímu zastupitelství pod taktovkou Lenky Bradáčové se ovšem zatím nedaří Rittigovi prokázat přímou účast, ač jej označují za hlavu tunelování pražské přepravní společnosti. Nedokázaly zatím ani dohledat, jaká konkrétní suma z provizí měla vlastně k Rittigovi doputovat.
Soud: Nemožnost vycestování pro (Rittiga) může mít dalekosáhlé negativní následky v podobě ztráty nároku na přiznání rezidentury v Monackém knížectví.
O autorovi| Jan Hrbáček • hrbacek@mf.cz
