Ingoldstadtský supersport hodlá konkurovat porsche
Audi se celá léta snaží zvyšovat výkony a papírové hodnoty zrychlení u celého spektra svých vozů. Auta označená S nebo RS jsou skutečně mimořádně rychlá, ale jen do té doby, než se dostanou na technicky složité tratě. V reálných číslech to vypadá na jednoduché srovnání. Bez dvou vteřin osm minut je sice krásný čas, ovšem na konkurenty nestačí. Jistě, RS4 bez problémů poráží Ford Focus ST nebo Opel Astra OPC, jenže ti jsou někde úplně jinde jak cenou, tak poskytovaným výkonem. A na porsche, BMW nebo ferrari ztrácí deset a více sekund. Příčiny nižší obratnosti audi jsou v konstrukci vozů. Audi používá už hodně dlouho systém uložení motoru před přední nápravou, a to je celý problém s obratností při limitním nasazení vozů od A4 výše. Přední část je velmi těžká. Přetěžuje pneumatiky, ovšem podstatnější problémy tato konstrukce vyvolává při průjezdu zatáčkami. Velká hmota před nápravou působí jako setrvačník a má snahu auto držet rovně. V případě snahy o zatočení tedy nutí vůz pokračovat po tečně ven ze zatáčky. Problém je tím výraznější, čím větší a těžší motor je před nápravou instalován. Paradoxně tedy Audi snahou o zvýšení výkonu a přidání sportovních charakteristik potíže s nedotáčivostí ještě zvyšovalo. Automobilce se částečně podařilo umístění motoru změnit v kupé A5, které už tolik nedotáčivostí netrpí a jako vůz kategorie Grand Turismo je opravdu vynikající. Jenže i to je v dnešní ostré konkurenci málo.
Zadání pro vývojáře proto znělo jasně: vytvořit supersport, klidně dvoumístný, s ideálním rozložením hmotnosti. Výsledek se dostavil. Audi R8 požadavky vedení plní přesně. Motor má uložený podélně před zadní nápravou, tedy shodně jako vozy F1. To je nejlepší možná konstrukce, ať už vzhledem k rozložení hmotnosti nebo k umístění těžiště. Zcela tím padá problém se setrvačnou hmotou před přední nápravou, a na jízdních vlastnostech vozu je to znát. Vůz je naprosto srovnatelně obratný s ostatní supersportovní konkurencí. Na legendami opředené staré trati Nürburgring, nazývané Severní smyčka, se už dokázal prezentovat časem pod osm minut, což je na automobil prodávaný teprve několik měsíců velmi dobrý výkon. Časy, jichž dosahují nejsilnější carrery, jsou sice zatím vzdálené, jenže Audi ve vývoji R8 určitě neřeklo poslední slovo. Navíc - na rozdíl od lamborghini, F430 nebo zondy - je R8 vozem, s nímž se dá stejně řádit na okruhu jako denně jezdit do práce. Navíc proti jmenovaným konkurentům má velkou výhodu v dokonalém zpracování, relativně nižší ceně a také jednodušší ovladatelnosti pro průměrného řidiče. Zatímco ostré závodní speciály se v limitních situacích chovají při nájezdu do zatáčky nedotáčivě a při výjezdu naopak přetáčivě, audi hladí i díky pohonu všech kol zatáčky čistě. Když už dojde ke smyku, vůz do něj nastupuje pozvolna a předvídatelně.
Jenže má i negativa. Tím hlavním je řízení. U supersportů strmé, tvrdé a komunikativní, pečlivě sdělující údaje o povrchu vozovky, u audi typicky koncernové. Tedy přesné, nicméně oddělující řidiče od dění pod předními koly vozu. Vede to až k pocitu, že pokyny od volantu přejímá úslužný úředník, vždy spolehlivý, ovšem bez vlastního názoru, který pouze předá pokyny elektronice vozu, což je škoda.
R8 má hodně povedený design. Není tak válečně hranaté jako lamborghini ani tak vyzývavé jako ferrari. R8 je sice agresivní, ovšem spíše při pohledu zblízka, kdy lze v klidu zkoumat do naprostého detailu propracované linie a křivky. Vůz je vyvážený ze všech možných úhlů pohledu a rozhodně přitahuje pozornost.
Tři miliony za Audi R8 v základní výbavě nejsou ve srovnání s konkurencí až tak mnoho. Jen pro ostré ježdění je vhodnější připlatit si za automatickou převodovku R-tronic, která je rychlejší než manuální řazení a při podřazování správně srovnává otáčky meziplynem. Nebýt řízení z golfu, R8 by se nedalo nic vytknout.
tabulka:
Klady
podvozek
jízdní vlastnosti
motor
brzdy
design
zápory
řízení
a
Audi R8
Motor vidlicový zážehový osmiválec
Objem 4163 ccm
Maximální výkon 309 kw
Převodovka šestistupňová manuální
Nejvyšší rychlost 301
Zrychlení 4,6 s
Průměrná spotřeba 22.1/ 10,2/14,6
cena 2 981 300 Kč(základní cena)
box
Šimon Mastný
Automobil pro zábavu
Vůz Audi R8 testoval Šimon Mastný, ředitel divizí Telecoms a Financial Services a zástupce generálního ředitele LogikyCMG.
Prvních sto kilometrů za volantem je sice brzy na konečné závěry, ale přesto: Jak na vás R8 působí?
Osobně jsem sice příznivcem spíše limuzín, přesto si myslím, že tento vůz si svůj okruh fanoušků určitě najde. Česko je specifické méně kvalitními silnicemi, což tvrdé nastavení podvozku a nízký profil auta asi neocení, ale na dobrých cestách je auto opravdu rychlé. Slyšet řev vytáčeného motoru za zády je pro fandy rychlých aut také přínosem, pro mě by to ale příliš šťastné nebylo. Často cestuji na delší vzdálenosti a řídit R8 třeba tři sta kilometrů na jeden zátah dvakrát týdně by asi nebyl zrovna med. Vůz na mě působí jako příjemné zpestření pro fanoušky rychlých aut, kteří za volantem hledají hlavně zábavu.
Co je na autu na první pohled výjimečné?
Určitě design. Auto má ostře laděné rysy, hlavně pohled zpředu je hodně agresivní. Zezadu mi trochu připomíná Nissan 350Z. Na voze je zajímavě řešený průhledný kryt motoru, na nějž je zvenčí vidět. Zevnitř je auto trochu strohé, což asi odpovídá jeho espritu.
Jak hodnotíte stabilitu a obratnost R8?
Rozhodně je auto velmi mrštné, precizně sleduje pokyny řidiče a i ve velkých rychlostech je naprosto stabilní. Vynikající jsou brzdy, které ani po opakovaném zpomalení z vysokých rychlostí nevadnou a vůz opět i při prudkém zpomalení drží až strojově přesnou stopu.
Co pokládáte za největší slabinu vozu?
Jednoznačně výhled dozadu. A ocenil bych nějaké „odkládací“ místo na loket. Vím, že tento typ auta se řídí oběma rukama, ale přesto při pojíždění a v podobných situacích je příjemné, když si člověk může odpočinout. R8 totiž nutí řidiče, aby byl neustále ve střehu a držel volant oběma rukama. To je sice na jednu stranu dobře, protože čtyři sta koní je skutečně velká síla, ale je to při delší jízdě namáhavé.
Představujete si typického majitele R8?
Vzhledem k ceně vozu je to poměrně bohatý člověk, fanoušek rychlých aut s ročním příjmem kolem deseti milionů korun, který si může dovolit vedle sedanu v garáži zaparkovat i sporťák. Ocení na autě jednoduché ovládání, precizní jízdní vlastnosti, rychlost a obratnost.