Menu Zavřít

Rychlost není prospěšná

20. 5. 2008
Autor: Euro.cz

Špatná transformace systému by výrazně ohrozila bezpečnostní prevenci

Bezpečnostní rada státu 6. března tohoto roku projednala a schválila návrh věcného záměru zákona o zpravodajských službách a jejich kontrole. To je nepochybně dobrý a pozitivní procesní krok k zahájení vážné veřejné parlamentní a odborné diskuse na toto velmi složité a citlivé téma, která by jistě měla předcházet jakémukoli rozhodnutí o další optimalizaci nebo transformaci zpravodajského systému České republiky.
První otázky, které si každý položí v souvislosti s připravovanou transformací zpravodajského systému České republiky, mohou znít, proč se vlastně má taková zásadní transformace uskutečnit? Pracuje český zpravodajský systém natolik špatně či neefektivně? Nebo jsou snad jiné, zatím nevyřčené důvody - doufejme, že vážné - pro navrhovanou transformaci? Relevantní odpovědi zatím bohužel neznáme.

Je to na politicích

Další osud návrhu věcného záměru zákona o zpravodajských službách a jejich kontrole je teď v rukou politiků. Ti by si měli především uvědomit, že každá nedomyšlená a špatně připravená transformace extrémně interně i externě citlivého subjektu, jakým je jakýkoli zpravodajský systém, může významně ohrozit či dokonce zničit klíčové procesní, technické i personální předpoklady pro jeho úspěšné fungování.
Zpravodajský systém prostě není jen nějakou jednoduchou veřejnou informační kanceláří státu. Nejsou to jen instituce zpravodajských služeb. Ale také jejich většinou utajené, dlouhodobě budované agenturní a informační zdroje a sítě, dosažená úroveň národní i mezinárodní spolupráce a koordinace zpravodajských služeb a systémů a podobně.

Fatální následky

Obzvlášť citlivý je především problém lidí pracujících nebo spolupracujících se zpravodajskými službami. Tato klíčová schopnost zpravodajských služeb totiž vždy velmi závisí na úrovni důvěry a bezpečnosti jejich komunikace s konkrétními subjekty. Jakékoli ohrožení této úrovně činnosti zpravodajského systému nebo služeb v něm působících může mít flagrantní důsledky pro provádění vlastní zpravodajské činnosti.
Pro některé osoby totiž různé neuvážené či špatně připravené a prováděné změny mohou vést i k pocitu někdy zdánlivě iracionálního a subjektivního, ale lidsky pochopitelného, fyzického či existenčního ohrožení. Často však i k objektivnímu ohrožení těchto osob. To může vést k fatálním následkům včetně ztráty života odvážných lidí, kteří se rozhodli chránit bezpečnost České republiky v také dnes velmi drsné a nekompromisní zpravodajské oblasti. Z historie zpravodajských služeb je známo mnoho praktických příkladů takových fatálních následků.
Z uvedených důvodů není přijatelný jiný než pozitivní výsledek. Každý negativní výsledek vážně ohrozí činnost zpravodajského systému, a tím i bezpečnost České republiky. Zpravodajský systém je klíčovou složkou bezpečnosti České republiky v oblasti bezpečnostní prevence. Čím lépe bude pracovat tato složka, tím méně se ocitne Česká republika v situaci, kdy už bude pouze řešit negativní následky svého reálného vystavení nejrůznějším bezpečnostním rizikům.

Problematický obsah

Předložený návrh věcného záměru zákona obsahuje transformaci zpravodajského systému ze tří existujících organizací na Bezpečnostní informační službu a Národní zpravodajskou službu, koordinaci v rámci zpravodajského systému předsedou vlády, řízení zpravodajských služeb jejich řediteli, úpravu jak přístupu zpravodajských služeb k informacím, tak rámce ochrany jejich informací a používání operativních prostředků, rozšíření parlamentní civilní kontroly zpravodajských služeb o nezávislý kontrolní orgán a jejich financování prostřednictvím samostatných rozpočtových kapitol.
Je však zároveň vhodné připomenout, co předložený návrh neobsahuje. Nevychází z žádné objektivní analýzy či auditu současného zpravodajského systému ani z žádného „transformačního“ projektu jeho reformy. Neobsahuje „žádné relevantní argumenty“ pro navrhovanou organizační transformaci existujících zpravodajských služeb ani pro řešení problémů, které by vznikly jejím uskutečněním (problém pracovně-právního rámce, zpravodajských aktiv, ohrožení existujících zájmů České republiky - mezinárodní zájmy a spolupráce a podobně). Neřeší ani potřebný rámec řízení a civilní kontroly celého zpravodajského systému, ani problém funkční a personální odpovědnosti v něm a financování, zejména jeho rozvoje.

Nesystémový přístup

Návrh určitě není zcela podařený. Jeho největší vadou asi je, že nenavazuje na současný stav ani neřeší klíčové problémy zpravodajského systému. Je tak trochu typickým projevem většinou nesystémového přístupu k řešení otázek činnosti a rozvoje zpravodajského systému v České republice, který bohužel trvá již od jeho vzniku v roce 1993. Přesto je dobře, že se o něm jedná. Zpravodajský systém reformu potřebuje a je nutné se dopracovat k jejímu reálnému návrhu, například prostřednictvím veřejné politické a odborné diskuse. Ta by měla nejen optimalizovat návrh záměru, ale i zajistit vytvoření argumentačního rámce pro potenciální reformy. Měla však být nejprve být zpracována dlouhodobá strategie činnosti a rozvoje zpravodajského systému České republiky (za patnáct let jeho existence dosud nevznikla) a z ní vycházející reálný transformační projekt jeho reformy. To vše lze provést ještě v roce 2008, a reformu by tedy bylo možné uskutečnit v roce 2010. (Současná představa o reformě zpravodajského systému k 1. lednu 2009 je zcela nereálná.)
Z hlediska odborného by se měla veřejná diskuse soustředit především na řešení otázek bezpečnostní a zpravodajské strategie, zpravodajských cílů a produktů, organizace a řízení zpravodajského systému, jeho civilní kontroly, mezinárodní komplementarity a integrability, aktiv a bezpečnosti.

Reforma je nutná

Zhruba před 40 lety se v tehdejším Československu také delší dobu připravovala reforma zpravodajského systému. Tato reforma byla mimo jiné projevem touhy po dobré a efektivní činnosti zpravodajského systému pro vlastní zemi - a to nezávisle na mocenském vlivu tehdejších sovětských zpravodajských služeb. Tato reforma nedopadla dobře především proto, že příchod okupačních vojsk Sovětského svazu i dalších zemí Varšavské smlouvy nadlouho udusil jakékoli reformní snahy nejenom v oblasti zpravodajských služeb. Takový osud jistě potenciální aktuální reformě zpravodajského systému České republiky nehrozí. Bude jen na nás, zda nepodlehneme touze po rychlém, ale „nedobrém“ výsledku či jestli se nám podaří připravit opravdu dobrou reformu, která dlouhodobě zásadně přispěje k zajištění bezpečnosti České republiky a jejích občanů.

Souvislosti

Návrh zákona obsahuje:
Transformaci zpravodajského systému ze tří existujících organizací na Bezpečnostní informační službu a Národní zpravodajskou službu
Koordinaci v rámci zpravodajského systému předsedou vlády
Řízení zpravodajských služeb jejich řediteli
Úpravu přístupu zpravodajských služeb k informacím
Úpravu rámce ochrany informací zpravodajských služeb a jejich používání operativních prostředků
Rozšíření parlamentní civilní kontroly zpravodajských služeb o nezávislý kontrolní orgán
Financování zpravodajských služeb prostřednictvím samostatných rozpočtových kapitol

MM25_AI

Nedostatky:
Nevychází z žádné objektivní analýzy či auditu současného zpravodajského systému ani z žádného „transformačního“ projektu jeho reformy
Neobsahuje „žádné relevantní argumenty“ pro navrhovanou organizační transformaci existujících zpravodajských služeb ani pro řešení problémů, které by vznikly jejím uskutečněním
Neřeší potřebný rámec řízení a civilní kontroly celého zpravodajského systému
Neřeší problém funkční a personální odpovědnosti ve zpravodajském systému
Neřeší financování zpravodajského systému, zejména jeho rozvoje

Situace
Zpravodajský systém reformu potřebuje.
Je nutné se dopracovat k jejímu reálnému návrhu - například prostřednictvím veřejné politické a odborné diskuse.
Ta by měla optimalizovat návrh záměru a vytvořit argumentační rámec pro potenciální reformy.
Nejprve by však měla být zpracována dlouhodobá strategie činnosti a rozvoje zpravodajského systému ČR.
Největší vadou navrženého zákona je, že nenavazuje na současný stav ani neřeší klíčové problémy zpravodajského systému.
Je typickým projevem většinou nesystémového přístupu k řešení otázek činnosti a rozvoje zpravodajského systému v ČR.

  • Našli jste v článku chybu?