Od prvního případu koronaviru v Česku uplynul více než rok. Za tu dobu se kromě počtu nakažených zvýšil také počet podnikatelů, kteří pocítili tvrdý dopad protiepidemických opatření. Podle průzkumu, který vznikl ve spolupráci českého rezervačního systému Reservio a online dotazníkové platformy Survio, činnost zcela ukončilo 12 % živnostníků, 44 % podnikatelů pak nemá dostatečné příjmy na to, aby pokrylo vlastní náklady. Pouze 5 % dotazovaných má vyšší příjmy než před krizí.
Od vypuknutí pandemie se s finanční ztrátou potýká značná část živnostníků. Propad tržeb vyšší než 80 % pociťuje každý pátý z nich. „Dotazník ukázal, že spousta podnikajících je už na konci sil. Počet těch, kteří ukončili živnost, se od října loňského roku zvýšil o 4 %,“ říká Boris Bošiak, CEO společnosti Reservio, jejíhož průzkumu se anonymně zúčastnilo 650 českých podnikatelů ve službách.
Kvůli vládním opatřením nemůže v současné době podnikat na 41 % respondentů. Není tedy překvapením, že se řada z nich uchyluje k dočasným brigádám či jiným formám přivýdělku. Tento krok již učinilo 36 % z dotazovaných.
Na kompenzace řada živnostníků nedosáhne
Aby vláda složitou situaci živnostníkům alespoň částečně ulehčila, přišla v průběhu roku s několika kompenzačními programy. Ty ale momentálně využívá méně než polovina účastníků průzkumu. Největšímu zájmu se těšil program Pětadvacítka, na který dosáhlo 57 % podnikatelů. S podobou vládních kompenzací je spokojeno pouhé procento dotazovaných.
„Stát podporu služeb naprosto zanedbal, a to i navzdory tomu, že jejich podíl na HDP tvoří víc než 60 %. Je na čase si přiznat, že tato velká skupina lidí bude bez systematické vládní pomoci brzy v existenčních problémech,“ říká Bošiak.
Podpora firem se od začátku pandemie nezlepšila podle necelé poloviny podnikatelů. A zatímco na jaře minulého roku si část z nich udržovala optimismus, o čemž svědčí fakt, že „pouze“ 24 % vyjadřovalo obavy o své podnikání, momentálně se o svou budoucnost bojí 58 % všech dotazovaných.
Situace, která ve světě aktuálně panuje, mění i celkový postoj k podnikání. Znovu by se do něj nepustilo 38 % dotazovaných. „V okolních státech jsou si vědomi, že je to důležitá složka ve státním rozpočtu a jejich ztráta by je vyšla velmi draho. U nás je bohužel zatím nikdo neposlouchá,“ konstatuje situaci Bošiak.
Zavřeno, ale jen naoko
Vzhledem k tomu, že část podnikatelů na kompenzace nedosáhne anebo je nepovazuje za dostatečné, uchylují se někteří k porušování zákazu výkonu služeb. Podle Bošiaka se ale není čemu divit: „Provozovny jsou dlouhodobě zavřené, ale od začátku lockdownu se ozývají zoufalí zákazníci s tím, že si klidně připlatí, když za nimi kadeřnice nebo barbeři přijedou do jejich domovů. Vzhledem k zoufalé finanční situaci celého odvětví služeb není tak překvapivé, že se k tomu někteří z nich uchylují.“
Podle Bošiaka lze navíc očekávat, že podnikatelů, kteří mají tajně otevřeno, bude ve skutečnosti mnohem více. Předpokládá totiž, že se živnostníci báli říct pravdu i přes anonymní dotazování.
Za částečně pozitivní lze považovat zjištění, že v případě znovuotevření podniků jsou podnikatelé ochotní dodržovat protiepidemická opatření, 66 % z nich by se nebránilo ani pravidelnému testování. „Mnohé státy mají kvalitně zpracované hygienické standardy, které eliminují riziko nákazy. Různé výzkumy dokazují, že při dodržování těchto pravidel je riziko nákazy minimální a navíc to nezatěžuje ekonomiku,“ přibližuje Bošiak s tím, že otevřené kadeřnické salony jsou například v USA nebo i v sousedním Rakousku, přestože je tam nyní stejně jako u nás zaveden přísný lockdown.
Aktuální řešení situace je podle něj mrháním obřími sumami státní kasy. Nepředstavuje navíc ani zcela bezpečnou variantu: „Při vykonávání služeb načerno je dodržování hygienických nařízení prakticky nemožné.“
