Zkrátili jsme dobu vývoje léků na pětinu, říká Piyush Patel
Může být špičkový vědec současně úspěšným byznysmenem? Kanadský podnikatel roku, lékař Piyush Patel dokazuje, že to možné je. Nejenže patří k průkopníkům nových metod léčby alergií, které usnadňují životy tisícům pacientů, ale vybudoval také tři moderní, špičkově vybavená a výnosná výzkumná centra, dvě v Kanadě a třetí ve Spojených státech amerických. Svým příběhem ukazuje, jakých úspěchů mohou v zámoří dosáhnout vzdělaní a schopní přistěhovalci. Doktor Patel, jak je zřejmé již z jeho jména, je totiž indického původu. Narodil se ale v africké Keni a studoval v Británii. Do Kanady se přestěhoval až jako dospělý. Jeho úspěch však nebyl zadarmo, podle vlastních slov totiž celý život pracuje deset až šestnáct hodin denně.
„Od začátku své lékařské praxe jsem se chtěl zabývat klinickým výzkumem alergií. Ale byl jsem v té době profesorem na univerzitě a neměl jsem pro to dobré finanční podmínky. Proto jsem se rozhodl založit vlastní společnost,“ vypráví inteligentní a kultivovaný vědec, jenž je dnes ředitelem výzkumu ve společnosti Allied Research International, kterou ze čtyřiceti procent vlastní. Většinu ve firmě v roce 2007 koupila jedna z nejvýznamnějších společností v oboru, Cetero Research. Přesto podnik nadále funguje pod vlastní značkou a s původním vedením. „Doktor Patel vyvíjí úžasné nové metody, jak zkoumat a zlepšovat lidské zdraví,“ vyjadřoval svůj obdiv Dan Cornacchia z kanadské pobočky společnosti Ernst & Young, která soutěž Podnikatel roku každý rok pořádá. Největším Patelovým úspěchem je vytvoření nové metody testování léků, jež výrazně zkracuje dobu od objevení účinné látky po její uvedení na trh. „Vývoj léků proti alergiím trval obvykle kolem čtyř až pěti let. S našimi metodami to dnes trvá zhruba rok,“ tvrdí vědec.
Balík pro farmaceutické firmy
Nápad týmu doktora Patela je ve své jednoduchosti geniální. Dříve bylo při výzkumu léků proti alergiím běžné, že lékařské týmy cestovaly do mnoha zemí, aby otestovaly, jakým způsobem léky reagují s lokálními alergeny a zda je možné vypustit je na trh. To vedle spousty času stálo také enormní sumy peněz. „Proto jsme vytvořili speciální komoru, ve které jsou pacienti vystaveni jednotlivým alergenům,“ vysvětluje lékař. Komora na fotografiích vypadá jako malý kinosál nebo učební třída. V této místnosti se napřed speciálními přístroji vyčistí a vydezinfikuje vzduch, aby bylo zajištěno, že se v ní nenacházejí žádné cizorodé látky, jež by mohly ovlivnit přesnost pokusů. Potom jsou testované osoby vystaveny konkrétním alergenům, ať už těm, které se nacházejí v ovzduší, nebo těm z potravin a jiných zdrojů. Na pacientech se pak zkoumají účinky podávaných léků. „Podmínky jsou dokonale kontrolované, nemění se počasí a je tam stálá teplota. Díky tomu můžeme výzkum provádět na menším počtu pacientů. Zatímco běžně jich bývá asi tisíc, nám stačí tři sta.“
Ani podobná vylepšení však nedokážou udělat z vývoje léků levnou záležitost. Náklady na vytvoření účinného preparátu se podle Patela pohybují mezi padesáti a dvěma sty miliony dolarů. „Pracujeme prakticky se všemi velkými farmaceutickými společnostmi. Pokud chce například Pfizer vytvořit nový lék na konkrétní nemoc, hledá cesty, jak to udělat. Jdou proto za experty, jako jsme my, kteří jim tuto látku vyvinou, a firma potom obstará všechny povinné testy, povolení i licence a může začít vyrábět.“ Výzkumníci za své služby dostávají částky v milionech dolarů. Další desítky milionů mají za prodej licencí. Skutečně velké peníze ale potom vydělají až farmaceutické společnosti. Úspěšný lék, který je na trhu, má totiž cenu v řádu stovek milionů dolarů, v některých případech jdou tyto sumy do miliard.
