V době zvýšeného napětí mezi Ruskem a západními zeměmi přichází z Moskvy další odvážné prohlášení. Tamní sektor dopravního letectví ovládaný skrze konglomerát Rostec samotným Kremlem má v úmyslu zpřetrhat veškeré své vazby na evropské a americké dodavatele, jmenovitě pak na společnosti Airbus a Boeing, a hodlá vybudovat vlastní flotilu letounů vyrobených výhradně na území Ruské federace. Ve své analýze o tom informovala zpravodajská agentura Reuters.
„Letadla zahraniční výroby budou z naší flotily vyřazena,“ sdělili zástupci Rostecu uvedené agentuře. „Věříme, že tento proces je nezvratný a že žádný Boeing ani Airbus už do Ruska nikdy znovu dodán nebude. Nečekáme, že by došlo k uvolnění sankcí, a naše plány stavíme na promyšlených scénářích.“
Záměr, jehož provedení je prakticky nemožné
Podle Reuters hodlá Rostec do konce probíhající dekády dodat ruským aerolinkám prostřednictvím společnosti United Aircraft Corporation (UAC) na tisíc nových letadel. To se však daleko snáze řekne, než udělá. Dle Richarda Aboulafiy, analytika a šéfa americké poradenské společnosti AeroDynamic Advisory, je realizace takovéhoto záměru vzhledem k rozsahu uvalených sankcí „v podstatě nemožná“.
„I v době, kdy měli přístup k polovodičům a dalším důležitým komponentům ze Západu, měli problémy, aby vyrobili alespoň pár letadel,“ nechal se slyšet. Vzápětí pak dodal, že i v součtu s érou Sovětského svazu na tamním území vzniklo kolem dvou tisíc dopravních letadel, což je zhruba tolik, kolik jich Airbus stihl vyrobit za poslední tři roky, které byly navíc významně poznamenány covidovou pandemií, a tedy i všeobecným útlumem letecké dopravy.
Jak moc je ruský sektor komerčního letectví v současnosti závislý na letadlech, respektive komponentech ze zemí, které Kreml nepovažuje za přátelské, zářně dokládá společnost Aeroflot. Ruský vlajkový dopravce podle serveru Ch-aviation.com aktuálně vlastní flotilu 306 letounů, z nichž hned 230 kusů představují inkriminované Boeingy a Airbusy. Konkrétně se jedná o 130 strojů z rodiny Airbus A320, osmačtyřicet Boeingů 737 a mixu 52 širokotrupých letounů A330, A350, respektive B777. Jinými slovy, nově stanovenou doktrínu Rostecu by v současnosti v případě Aeroflotu splňovalo pouze jeho 76 letadel Suchoj Superjet 100/95B.
Polovina technologií je ze Západu
Podle Reuters pocházela ještě vloni zhruba polovina všech součástek a technologií používaných v ruském sektoru civilního letectví právě ze zahraničí. A většinu z nich nyní bude muset Rostec, totiž UAC, pakliže skutečně hodlají svým tvrzením dostát, nahradit. Což by mohl být problém, zejména pokud jde o pohonné jednotky.
Rusko hodlá od roku 2024 vyrábět 20 Superjetů SSJ100/95NEW ročně. Samotné vedení Aeroflotu se přitom nechalo slyšet, že s novými stroji počítá již od roku nacházejícího, třebaže jejich certifikace ještě nebyla zcela dokončena. Tato letadla jsou poháněna motory SaM-146, jež jsou výtvorem společné spolupráce francouzského Safranu a ruské firmy NPO Saturn. A na ně si do budoucna Suchoj i jiní tamní výrobci budou muset nechat zajít chuť.
„Půjde o poslední letadla, u nichž bude využito naše partnerské řešení se Safranem. Pak budeme na tento druh letadel instalovat motory PD-8,“ prohlásili zástupci Rostecu.
To samé nicméně budou muset učinit i v případě druhého ,opěvovaného‘ stroje, na nějž hodlají v nadcházejících letech sázet – Irkutu MS-21. Tento úzkotrupý letoun s kapacitou pro až 211 cestujících, jenž má představovat přímého konkurenta Airbusu A32×, respektive Boeingu 737 MAX, byl zalétán již v roce 2017, na své uvedení do běžného provozu nicméně stále čeká.
Ambiciózní plány
Ve snaze oslovit zákazníky v Evropě, potažmo Severní Americe, navrhl výrobce MS-21 se dvěma odlišnými typy motorů – ruským Aviadvigatel PD-14 a americkým Pratt & Whitney PW1400G. Tato kombinace je ale nyní již pasé: „Od letošního roku už na mezinárodní spolupráci se západními zeměmi nespoléháme. Můžeme s jistotou říct, že MS-21 osazený americkými motory na ruský trh uveden nebude.“
Prvních šest strojů MS-21 by podle červnového vyjádření zástupců ruského dopravního leteckého sektoru mělo sjet z výrobní linky v roce 2024. Do konce dekády jich pak má být v provozu již na dvě stě sedmdesát. Společně s nimi by mělo být vyrobeno ještě 70 turbovrtulových Iljušinů Il-114, dvanáct širokotrupých Il-96 a sedm desítek Tupolevů Tu-214.
Než však k těmto ambiciózním dodávkám dojde, budou muset ruské aerolinky chtě nechtě spoléhat právě na inkriminované Airbusy a Boeingy. A to navíc s vypětím všech sil, neboť kvůli uvaleným sankcím nemají přístup k náhradním dílům, v důsledku čehož je, jak píše web Simple Flying, nahrazují součástkami z jiných jinak dosud provozuschopných letadel.
