Souhlas všech dotčených zemí bude nutný k tomu, aby mohla vzniknout střediska domluvené minulý týden na unijním summitu a umístěná mimo EU, kam by byli převáženi migranti zachránění ve Středozemním moři. Uvedla to dnes ve Vídni rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová.
Šéfka diplomacie nynější předsednické země evropské osmadvacítky dnes opakovaně zdůrazňovala, že nástroje, které má EU k dispozici pro řešení žádostí o azyl, jsou více než dvě desítky let staré a vůbec neodpovídají nynější situaci v globalizovaném světě.
„V posledních pěti či šesti letech jsem se setkala s řadou případů, kdy lidé, kteří v Tunisku či Sýrii skutečně měli problém, neměli vůbec šanci ochranu získat,“ podotkla Kneisslová. V migrační krizi let 2015 a 2016 byla podle ní naopak řada případů, kdy v Evropě o azyl žádali lidé, kteří na něj vůbec nárok nemají. Vysoká míra nezaměstnanosti v jejich domovských zemích podle rakouské ministryně důvodem pro udělení azylu není.
Summit Evropské unie minulý týden podpořil zřízení „vyloďovacích platforem“, tedy středisek, ideálně v severní Africe, kam by místo k evropským břehům mířila plavidla s migranty zachráněnými na moři. Summit zdůraznil, že tato střediska by byla zřízena ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) a při plném respektu k mezinárodnímu právu. Řada severoafrických států ale už dala v první reakci najevo, že se na věci, která by měla na migranty působit také psychologicky, podílet nechtějí.
Migrace jako osudové téma: Merkelová vyzývá země EU k dohodě
Rakouská ministryně se dnes zároveň vůbec nechtěla pouštět do úvah o tom, jak by podobná věc mohla vypadat v praxi s tím, že konkrétní plány by měly vzniknout za přispění právě IOM. Na základě závěrů summitu z minulého týdne by měla na věci začít pracovat Evropská komise, která by měla přijít s konkrétními návrhy řešení.
Rakousko jako předsednická země unie také bude dál pokračovat ve snaze najít kompromis v otázce reformy evropského azylového systému. Dobře informovaný diplomat dnes v této souvislosti uváděl, že možným řešením by mohl být jednoznačný přesun důrazu od otázky „kvót na uprchlíky“, která státy hluboce rozděluje, k problematice lepší ochrany vnějších hranic unie.
„Moc jsme se soustředili na to, jak rozdělíme lidi do pokojů, ale nikdo neřešil, že je třeba hlídat vstupní dveře od domu. Když se tohle změní, možná se pak domluvíme i na celkovém řešení,“ podotkl rakouský diplomat.
Doplnil, že v takto politicky citlivé otázce nehodlá Vídeň postupovat za použití většinového hlasování, neboť solidaritu mezi členskými státy není možné prosazovat silou. Potřebu konsensuální dohody u této citlivé a už od roku 2016 neúspěšně diskutované reformy ostatně již podruhé zdůraznil také summit EU minulý týden.
Dále čtěte:
