Jestliže byla ještě před dvěma týdny šance na přímý prodej české elektroenergetiky jen čtyři procenta, pak dnes už představuje procent šedesát. Takto charakterizoval v rozhovoru pro týdeník EURO stav privatizace společnosti ČEZ jeden vysoce postavený manažer z energetického sektoru. Chtěl naznačit, že po letargii, která v polovině ledna zasáhla státní úředníky po zrušení tendru na prodej podniku ČEZ a šesti distribučních společností, znovu přichází euforie. Na druhé straně zdroj blízký Electricité de France, největšího favorita na koupi, tvrdí, že manažeři této firmy jsou spíše při zemi. Co když Grégra oslní nabídka někoho jiného?
K úspěchu stále chybí čtyřicet procent. Zájemci Electricité de France, Enel, International Power či E.ON údajně nabízejí vládním úředníkům své představy, ale na papíře není nic, i když týdeník EURO získal informace, že nedávno na toto téma zasedala jakási privatizační komise, leč bez hmatatelných výstupů. Možná že se Grégr po úspěchu při prodeji plynárenství pokusí o překvapení a k něčemu se odhodlá. Lobbisté, kteří by neradi přišli o přislíbené velké peníze, říkají: ČEZ se musí do voleb prodat!
Avšak těsně před volbami lídrům ČSSD ani ODS nebude jedno, s jakým nápadem nejoblíbenější ministr premiéra Zemana vyrukuje. Pokud bude trvat na podmínkách, vinou kterých původní výběrové řízení ztroskotalo, tak slovy senátora a stínového ministra průmyslu a obchodu Mirka Topolánka (ODS) tento model privatizace unese jedině novozélandsko-srílanské konsorcium. Klausova strana dobře ví, že další šílený a rychlý privatizační proces by ji poškodil ve volbách. Ať skončí úspěchem, nebo fiaskem.
Možná že privatizátoři přizvou na pomoc investiční banku ABN Amro, která vládě úspěšně radila při prodeji Transgasu. Byla by to cesta? Těžko říci.
Je pravda, že poté, co RWE zaplatí za české plynárenství, ČEZ bude muset časem čelit silnému konkurentovi na trhu s elektřinou. Pro manažery tohoto státem kontrolovaného podniku nebude jednoduché najít proti RWE strategii. Že by ji měli politici v dozorčí radě společnosti, o tom lze s úspěchem pochybovat. Není možné však nečinně čekat na smutný okamžik, v němž přijde RWE a kávovou lžičkou ČEZ sežere. Strategii budou muset hledat manažeři, především generální ředitel podniku ČEZ Jaroslav Míl.
Nebude ale bez rizika jít za Grégrem a přesvědčit ho o představách jak dál. Prosadí manažeři například plán, aby ČEZ koupil od státu podíly ve čtyřech distribučních společnostech elektřiny? Údajně jde o Severomoravskou, Středočeskou a Východočeskou energetiku, otázkou je, zda čtvrtým bude Západočeská energetika, nebo Severočeská. Záleží na tom, jaká bude politika podniku ČEZ vůči společnosti E.ON.
Z různých informací lze tedy vyvodit, že se kolem privatizace elektroeneregetiky znovu něco děje. Důležité bude, aby Zeman s Klausem uhlídali Grégra. Pak je jedno, co se bude dít.