Administrativní novinkou pro podnikatele je v roce 2016 kontrolní hlášení daně z přidané hodnoty. To se má poprvé podávat 25. 2. 2016 za zdaňovací období leden 2016 nebo do 25. 4. 2016 za zdaňovací období prvního čtvrtletí letošního roku. Je to smysluplný koncept, nebo jde o zbytečné papírování navíc?
Pouze několik dnů nás čeká do prvních podání kontrolních hlášení DPH. Spolu s nekončící diskusí o elektronické evidenci tržeb nebo aktuálnějším tématem průtahů v registracích k DPH jde o další opatření u nejvýznamnější výběrové daně v Česku – DPH.
Je pravda, že kontrolní hlášení je plošný institut, který dopadne na všechny plátce DPH, a lze diskutovat o tom, zda jde o přenášení nákladů kontrolní činnosti finanční správy na podnikatele. Nejde ani o nástroj, který by se již jednoznačně osvědčil v zahraničí, byť je obvyklejší, než je elektronická evidence tržeb. Kontrolní hlášení jsou využívána například na Slovensku, v Rumunsku, Španělsku nebo Estonsku.
Na druhé straně, kontrolní hlášení DPH má bezesporu potenciál zvýšit výběr DPH a odstranit podvody spočívající (kromě tzv. karuselových obchodů) zejména v situacích, kdy odběratel tvrdí, že přijal plnění, a uplatní si nárok na odpočet DPH, zatímco dodavatel toto plnění nevykáže a DPH neodvede. Díky kontrolnímu hlášení bude skutečně možné tuto situaci včas objevit a provést cílenou kontrolu. V současnosti nemá správce daně možnost spárovat vystavené a přijaté faktury a nesrovnalosti jednoduše odhalit. Odhaduji, že velikost tohoto „nevýběru“ se pohybuje v řádu jednotek miliard korun ročně.
Zaváděný systém má i negativa. V první řadě jde o riziko úniku cenných informací o poskytnutých plněních a jejich hodnotě. Jde o informace o tom, mezi kým, kdy a za kolik proběhl konkrétní obchod. To, že nebude známa obchodní marže nebo konkrétní předmět obchodu, není podstatné. Stejně tak kontrolní hlášení neodstraní problém fiktivních faktur, tedy faktur vystavených na neexistující dodání zboží nebo poskytnutí služby.
Mezi odstranitelná negativa patří vysoké pokuty za nesplnění povinnosti podat kontrolní hlášení nebo rozdílné lhůty pro jeho podání – v některých případech elektronických podání povinnost podat kontrolní hlášení fakticky předchází povinnosti podat přiznání k DPH. Pokud se ministerstvo financí zaměří alespoň na odstranění těchto negativ, mohou se kontrolní hlášení ukázat jako zatím nejefektivnější daňové opatření současné vlády.
Petr Frisch
majitel a jednatel Pro Factum Consulting
Pro: Vychytat chybky a může jít o nejefektivnější opatření
Proti: Hlášení představuje skulinu v ochraně dat
Celá Evropská unie čelí daňovým únikům na dani z přidané hodnoty a to samozřejmě není v pořádku. Podle odhadů tvoří jen v České republice daňové úniky kolem 80 miliard ročně.
Otázka je, zda se to spraví kontrolním hlášením. Kritici kontrolního hlášení se domnívají, že se pachatelům organizované trestné činnosti v oblasti daňových úniků podaří navzdory kontrolním hlášením před finanční správou uniknout. Opatření tak zasáhne především drobné podnikatele, pro které to bude znamenat další byrokratickou zátěž.
Je pravděpodobné, že nárůst administrativy přiměje zejména drobné podnikatele dostat se pod hranici ročního obratu milion korun a tím se zbavit povinnosti být plátcem DPH.
Dalším úskalím je ochrana citlivých dat. Daňoví poradci stejně jako například advokáti jsou vázáni mlčenlivostí. Novinka v podobě kontrolního hlášení ale vše mění. Všichni plátci daně z přidané hodnoty v něm musejí uvádět data, díky kterým se snadno zjistí, pro koho a za kolik pracují. Všechna hlášení se budou shromažďovat v analytickém centru v Pardubicích.
K datům bude mít přístup 30 pracovníků, kteří musejí mít prověrku na stupeň důvěrné. Riziková je zejména veškerá elektronická komunikace mezi klientem a jeho účetní, protože zpravidla není dostatečně chráněna proti útokům hackerů.
Další neméně podstatnou věcí je zátěž pro samostatné účetní, od kterých budou kvůli přibývající administrativě klienti nuceni odejít k větší konkurenci. Pokud účetní pracuje samostatně a nemá za sebe zástup, stane se pro ni například dovolená prakticky nedosažitelná, bude muset být k dispozici nejen svým klientům k vyplňování kontrolních hlášení, ale také analytickému centru, které může podnikatele kdykoli vyzvat k doplnění nebo opravě kontrolního hlášení.
Důvěryhodnost kontrolního hlášení nabourává i sama vláda tím, že zákon ihned novelizuje. Zmírňuje sankce, což je samo o sobě samozřejmě dobře, ale je vidět, že původní návrh byl nepromyšlený a schválené sankce byly příliš vysoké. Až na základě velkých protestů odborné veřejnosti vláda výši sankcí upravuje.
Blanka Štarmanová jednatelka společnosti Taxvision
