Stockholm, New York a další města čím dál více využívají informační a komunikační technologie. S jejich pomocí řeší takové problémy jako je nadměrné znečištění v důsledku automobilové dopravy nebo boj s kriminalitou. John Post, šéf technologického oddělení IBM pro země Beneluxu ale připomíná, že s větším využíváním technologií jde ruku v ruce také ochrana osobních údajů.
Autor: Martin Siebert
Města jsou nejen domovem 80 % obyvatel Evropské unie, ale ze 70 % mají také na svědomí emise skleníkových plynů. Z iniciativy Evropské komise se proto v lednu roku 2008 téměř stovka evropských měst připojila k tzv. Paktu starostů a primátorů, v němž se zavazují, že do roku 2020 omezí emise skleníkových plynů o více než 20 %, s nimiž počítá ve své politice EU. Česká města na seznamu zatím chybí.
Emise skleníkových plynů ale v žádném případě nepředstavují jediný problém s nímž se města potýkají. V září roku 2008 Evropská komise vypracovala tzv. Audit měst, který ukazuje, že mezi evropskými městy existují obrovské rozdíly v kvalitě a dostupnosti bydlení, přístupu ke zdravotní péči, kriminalitě nebo kvalitě životního prostředí.
Společnost IBM nedávno vydala zprávu s názvem „Vize pro chytřejší města“ v níž předkládá argumenty proč by města do budoucna měla k řešení takových problémů jako je například optimalizace spotřeby vody a elektřiny nebo řízení dopravy využívat v budoucnu ve větší míře moderní informační a komunikační technologie.
Špičkové technologie v současné době využívá například Stockholm, který s jejich pomocí zavedl zpoplatnění vjezdu do centra města. Podobné systémy fungují i v jiných městech – Singapuru, Londýně nebo Oslu.
Řidiči dnes ve Stockholmu platí za pohyb po centru města v době dopravní špičky díky měřícím zařízením vybaveným laserovou technologií, která zaznamenávají vjezd a výjezd automobilu z centra. Výše poplatků se liší v závislosti na denní době.
Prostředky získané zpoplatněním vjezdu do centra chce Stockholm využít na dostavbu dálničního okruhu. Přínosy nového systému jsou ale podle Johna Posta, šéfa technologického oddělení IBM pro země Beneluxu, daleko vyšší. „Ve Stockholmu se podařilo o 20 % omezit dopravu a snížit tak emise o 12 %. Veřejnou dopravu využívá o 40.000 lidí více a městské pokladně a obchodům v centru to ročně přinese milion eur.
Systém systémů
IBM v současné době pracuje na vývoji systému, který by komplexně řešil všechny možné aspekty denního chodu města – dopravu, sociální politiku, sběr odpadu, spotřebu vody a elektřiny, ale i kriminalitu. Podle Posta má jít o jakýsi „systém systémů“.
„Ve většině měst existují různé systémy pro spotřebu vody, energie, dopravu, bezpečnost, sběr odpadu nebo emise kdy každý z nich funguje odděleně,“ vysvětluje Post. „Každý z nich má svoje vlastní data, svou vlastní infrastrukturu a své vlastní povinnosti, úkoly, atd., a úplně nahoře je někdo, kdo za daný systém odpovídá“, dodává. „Co ale chybí je možnost celkového pohledu na úrovni města. V našem integrovaném systému dáváme všechny tyto oddělené systémy dohromady (…) a říkáme tomu systém systémů“.
Jako příklad fungování takového systému Post uvádí situaci, kdy ve městě začně pršet. „Začne-li pršet, zvýší se tlak na využívání městské dopravy. V takové chvíli můžete nasadit více vozů a občany informovat, že posilujete dopravu,“ vysvětluje. Dešťové srážky je navíc možné měřit, zachycovat a využívat pro systémy pracující s užitkovou vodou (např. ke splachování toalet nebo k mytí aut).
Pro města je to výzva IBM ovšem přiznává, že vytvoření natolik komplexního systému pro města představuje velkou výzvu, především z organizačních důvodů. „Změna v chytré město je cesta a ne transformace, k níž dojde za jedinou noc,“ píše se ve studii IBM. Vedení města se musí především rozhodnout, na které aktivity se chce soustředit, kterých by se mělo zbavit, které by si mělo ponechat a do kterých by mělo investovat. Změnit by se měla také vlastní administrativa. Vedení města by se mělo zamyslet nad tím, jak bude spolupracovat s dalšími správními úrovněmi – především s vládou, ale také se soukromým a neziskovým sektorem, dodává studie. Ochrana osobních údajů a právo na soukromí
Post přiznává, že problémem může být i všudypřítomnost moderních technologií. Vzhledem k tomu, že se osobní údaje v rámci tzv. metody „výpočetních mračen“ (zjednodušeně řečeno, jedná se o způsob práce, který je založený na sdílení softwaru a výpočetního výkonu prostřednictvím internetu, fungují tak například některé aplikace společnosti Google jako jsou Gmail nebo Google dokumenty) přesouvají na vzdálené počítačové servery, otázka ochrany soukromí nabývá na aktuálnosti. Využití podobných masových systémů by ostatně mělo být podmíněno souhlasem veřejnosti.
„Mluvíme-li o chytrých městech, znamená to, že senzory budete mít namontované doma, ve veřejných budovách a budou i součástí infrastruktury,“ upozorňuje Post. „Všechny budou napojeny na internet a umožní vám odečítat signály a reagovat na ně.“
Více na EurActiv.cz.
