S dotacemi to jde lépe

Strukturální fondy EU pomáhají obcím i investorům

Ten, kdo plánuje rozšířit výrobu a hledá nové kapacity nebo chce získat kvalifikovanou pracovní sílu a být napojen na moderní infrastrukturu, zvolí pravděpodobně jako své působiště některou z průmyslových zón. Pětileté daňové prázdniny jako velkým zahraničním investorům mu za to sice stát neslíbí, přesto je paleta nejrůznějších dotací poměrně široká. Pamatuje nejen na investory a developery, ale i na zřizovatele průmyslových zón či ty, kteří pro podnikatelské účely rekonstruují nemovitost zařazenou v registru brownfieldů. Prvním místem, kam se obrátit o radu, který dotační titul je pro konkrétního žadatele ten nejlepší a zda je vůbec investiční záměr realizovatelný, je agentura CzechInvest. Ta sice dotace přímo sama nerozdává, její experti ale mohou poradit, jak podnikatelský záměr vypracovat tak, aby část investice mohla spolufinancovat Evropská unie prostřednictvím strukturálních fondů.
Právě evropské fondy jsou v kombinaci s dobrým zázemím průmyslových zón faktorem, který může významně posílit atraktivitu byznysparků a nalákat ty, kdo se v nich rozhodnou podnikat. Zdaleka přitom nemusí jít jen o investory se silným finančním zázemím. „V evropských fondech je peněz dost, nejdůležitější je ale mít kvalitně zpracovaný projekt a vědět, na co přesně peníze použít. A pokud se k financím přidá i dobrá infrastruktura a kvalitní pracovní síla, pak to dává smysl,“ vysvětluje místopředseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček, proč průmyslové zóny mohou přinášet výhody nejen velkým hráčům na trhu. Pomoc i developerům Nejsou to ale jen podnikatelé, komu může být CzechInvest v první etapě plánování nápomocný. Díky síti třinácti regionálních kanceláří má agentura také zkušenosti, které mohou posloužit i developerům. „Státní správa nám v rámci legislativních možností dost pomohla. Czechinvest má z první ruky informace o tom, že nějaký investor něco hledá,“ říká Iveta Skuherská ze společnosti Sey Development, která s CzechInvestem spolupracovala na Ostravsku.
Jaké možnosti získání dotací se investorům nabízejí? Především je to Operační program Podnikání a inovace (OPPI), v jehož rámci může Česko do roku 2013 vyčerpat v přepočtu až 50 miliard korun. V současné době nabízí dvanáct různě zaměřených dotačních titulů, které jménem ministerstva průmyslu a obchodu spravuje agentura CzechInvest.
Co do objemu peněz je největším dotačním titulem podprogram Nemovitosti. Pro žadatele v něm Brusel vyčlenil přes 12 miliard korun, z nichž jsou zhruba dvě třetiny již alokovány. Program je přitom přímo šit na míru investorům, kteří se chystají podnikat v průmyslových zónách, i obcím nebo krajům, jež by vznik takové zóny iniciovaly. Z dotačního titulu je možné podle umístění nemovitosti a velikosti firmy získat zpětně v ideálním případě i 60 procent způsobilých výdajů předkládaného projektu až do maximální výše 500 milionů korun. Evropská unie podporuje všechny fáze investičního záměru: předprojektovou přípravu zóny, vyhotovení projektové dokumentace, rekonstrukci stávajícího objektu i výstavbu nové nájemní nemovitosti.

Peníze i na marketing Z OPPI je možné čerpat i dotace, které s průmyslovými zónami sice bezprostředně nesouvisejí, výrazně ale zjednodušují podnikání. Například IT firmy vyvíjející software nebo společnosti zajišťující outsourcing vnitropodnikových funkcí, například účetnictví, řízení lidských zdrojů, správu informačních systémů, finance, controlling apod. mohou získat peníze z EU na mzdy svých pracovníků nebo nákup nemovitosti. Unijní finance plynou i na hardwarové vybavení, v obou případech je možné zpětně dotovat také investiční náklady spojené s nájmem. Stejně tak je možné zažádat o dotace na výstavbu či renovaci školicích středisek, na marketing a poradenství. Evropská unie spolufinancuje také podnikání směřující k trvale udržitelnému rozvoji v rámci titulu Eko-energie. Sem patří výměna starých výrobních technologií za modernější nebo výroba energie z obnovitelných zdrojů.
Rozvoj podnikání v průmyslových zónách podporuje také všech sedm Regionálních operačních programů. Nejčastěji jde o přípravu zón, investice do technické a dopravní infrastruktury, ale i o modernizaci a revitalizaci stávajících objektů pro podnikání. Speciálním případem jsou zóny, které vznikly v místech bývalých zemědělských družstev v blízkosti vesnic. Ty totiž dosáhnou také na zemědělské dotace, konkrétně na Program rozvoje venkova spravovaný ministerstvem zemědělství. Pokud navíc žadatel podniká v místech zasažených starou ekologickou zátěží, může mu pomoci dotace z Operačního programu Životní prostředí. Všechny uvedené dotační tituly jsou ale vypláceny zpětně a až po realizaci projektu. Je proto třeba pečlivě zvážit finanční krytí z jiných zdrojů, aby v průběhu realizace nedošlo ke zpoždění projektu či jeho zastavení. V takovém případě hrozí i úplné odebrání dotace.
Nejnovějším způsobem, jak snadněji dosáhnout na evropské peníze, jsou holdingové fondy, v nichž spojují síly kraje a Evropská investiční banka (EIB). Například Moravskoslezský kraj letos na jaře převedl 500 milionů korun z regionálního operačního programu do fondu Jessica. Podmínky, za kterých bude Jessica poskytovat půjčky nebo záruky, budou výhodnější, než je běžné na trhu. Část peněz také poputuje přímo na regeneraci brownfieldů. Jessica na rozdíl od programů EU neposkytuje dotace – jde o formu úvěrování.

Raději hned než pozdě S podáním žádosti se nevyplatí otálet a čekat například ještě další rok, než ministerstva vypíší další výzvu. Větší část programů včetně OPPI totiž registruje výrazný převis poptávky, takže většina peněz z balíku, který má Česko z bruselské pokladny, je již rozdaná. Rok 2011 bude proto zřejmě poslední, kdy budou vyhlášeny nové výzvy, v nichž žadatelé předkládají své projekty. Kdo nestihne žádost podat příští rok, bude si muset pravděpodobně počkat až do roku 2014, kdy Evropská unie startuje další programové období. A to už vůči Česku pravděpodobně nebude tak štědré. „Česko se posune do kategorie lépe situovaných zemí, a tím pádem už takové částky nemůže čekat,“ upozorňuje Vladimír Bartovic z Institutu pro evropskou politiku Europeum. I v případě průmyslových zón a brownfieldů proto platí, že co je možné udělat dnes, není radno odkládat na zítřek.

Přehled dotačních titulů pro roky 2007–2013

Program OP Podnikání a Inovace

Gesce MPO

Využití
Příprava průmyslové zóny, rekonstrukce, nákup nebo nájem nemovitosti, investice do vědy a výzkumu, nákup hardwarového vybavení, mzdy pracovníků (jen IT firmy), marketing, školení a vzdělávání zaměstnanců.

Program Regionální operační programy

Gesce
MMR

Využití
Příprava průmyslových zón, investice do technické a dopravní infrastruktury, modernizace a revitalizaci stávajících objektů pro účely občanské vybavenosti nebo podnikání.

Program Program rozvoje venkova

Gesce
MZE

Využití
Podnikání v zemědělství a potravinářství.

Program OP Životní prostředí

Využití
Odstraňování starých ekologických zátěží.

Pět kroků k dotaci 1. Pochopit systém podpor
Podnikatelský záměr je vhodné konzultovat v některé ze třinácti regionálních kanceláří CzechInvestu, případně na Zelené lince 800 800 777. Přehled dotačních titulů a jejich popis je k dispozici také na webových stránkách www.czechinvest.org.
2. Zajistit spolufinancování
Strukturální fondy pokryjí většinou 40 procent nákladů projektu. Vzhledem k tomu, že dotace je vyplácena zpětně až po jeho realizaci a ukončení, je nutné předem zajistit plné krytí z jiných zdrojů.
3. Napsat kvalitní žádost
Při podávání žádosti je nutné přesně specifikovat její účel a doložit desítky dalších dokumentů. Proto je výhodné obrátit se na poradenské firmy, které mají s žádostmi o dotace z EU zkušenosti.
4. Dbát na další legislativu
I dotace z EU se řídí platným českým právem. Například veškeré zakázky nad 500 tisíc Kč podléhají výběrovému řízení, které je nutné řádně vypsat a vyhlásit.
5. Ohlídat si termíny
V průběhu čerpání je nutné dodržovat striktní termíny, jež stanoví zvláštní kalendář každé dotace. Příjemce musí například pravidelně zasílat monitorovací zprávy.