Na celkem čtyři miliardy korun se mohou letos těšit příjemci evropských dotací z Jihomoravského kraje. Peníze směřují především do oblasti dopravní infrastruktury a obslužnosti.
Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek
Autor: Jakub Hněvkovský
Kraje vyzvaly stát, aby udělal inventuru čerpání peněz z Evropské unie a finance, které nevyužije, převedl na kraje. Kam byste směřovali tyto peníze?
Dlouhodobě existuje značný převis nabídky regionálních projektů, které jsou dobře připraveny a neuspějí jen proto, že se v jednotlivých výzvách sešlo více uchazečů, než kolik je v regionálních operačních programech peněz. Jako předseda Regionální rady regionu Jihovýchod vím, že tyto projekty mají šanci uspět. Jedná se o akce z oblasti dopravy, cestovního ruchu i rozvoje měst a obcí. Existují-li takové projekty, bylo by škoda, kdybychom se nesnažili přesunout do regionálních operačních projektů peníze, které administrátoři rezortních programů nejsou schopni včas umístit. A času zbývá velmi málo.
Dotace regionálních operačních programů dosahují pro letošní rok celkové výše 28,9 miliardy korun. Kolik z toho získá Jihomoravský kraj a jak peníze využije? Výše proplacených dotací v rámci Regionálního operačního programu Jihovýchod za tříleté období překročila tři miliardy korun. V roce 2010 budou příjemcům proplaceny dotace ve výši dalších téměř čtyř miliard korun. Peníze směřují především do oblasti dopravní infrastruktury a obslužnosti. Celkem 1,7 miliardy korun je schváleno pro 36 projektů, v jejichž rámci se v Jihomoravském kraji vystaví či zmodernizuje 235 kilometrů silnic II. a III. třídy, sedm nových okružních křižovatek, dva silniční obchvaty obcí, okolo 30 záchytných parkovišť a vybuduje deset přestupních terminálů. Rozvoj cestovního ruchu může v našem kraji počítat s 642 miliony korun. Z toho téměř 440 milionů korun pomáhá zvýšit ubytovací kapacitu. Rekonstrukce se rovněž dočká 18 památkových objektů a téměř stovka objektů turistické infrastruktury. V oblasti rozvoje měst a obcí je největší objem dotací, 448 milionů korun, schválen pro 31 projektů výstavby kulturních či sportovních zařízení. Na modernizaci škol a jejich vybavení moderními učebními pomůckami půjde 365 milionů korun. Přes 200 milionů dotací je schváleno pro modernizaci přístrojového vybavení nemocnic a přes 100 milionů pro zvýšení kvality a komfortu zařízení neziskové sociální péče. Téměř 200 milionů korun mají města a obce schváleny pro úpravy veřejných prostranství. Ohrozily úspory ve státním rozpočtu výstavbu dálnic v Jihomoravském kraji?
Rozpočtové škrty vedly k odsunutí termínu výstavby důležitých infrastrukturních staveb. Při svém jednání s premiérem Janem Fischerem jsem předsedu vlády pozval na návštěvu Jihomoravského kraje, aby se mohl osobně přesvědčit o důležitosti dopravních staveb, které mají své pokračování za hranice České republiky. Typickým příkladem je plánovaná rychlostní silnice R 52 z Pohořelic do Mikulova, kde má navázat na rakouskou severní dálnici Drasenhofen – Vídeň.
Jak kraj podporuje rozvoj podnikání v regionu?
Velkou šancí pro kraj je nedávno schválená půjčka od Evropské investiční banky ve výši dvou miliard korun. Je důležité, že ani v době recese nejdeme cestou zastavení investic. Půjčku považujeme za šanci pro kraj. Projekty dají práci jihomoravským firmám, udrží zaměstnanost, pomohou regionální ekonomice. Vzniknou nová zařízení, která vytvoří možná stovky nových pracovních míst. S krizí bojujeme kombinací úsporných opatření a investic. Jde především o investice do rekonstrukce silnic, průtahů obcemi, o dostavbu a výstavbu nových domovů pro seniory, o technické zabezpečení Letiště Brno v souladu se schengenskými pravidly, několik investic půjde do středních škol a nemocnic.
Co v současné době nejvíc pálí občany Jihomoravského kraje?
Myslím si, že vážná ekonomická situace a rostoucí nezaměstnanost, která například na Znojemsku a Hodonínsku značně převyšuje republikový průměr. Jsem ale přesvědčen, že není potřeba propadat malomyslnosti, nechat se odradit překážkami nebo i dílčími prohrami. Překonat důsledky ekonomické krize je v našich společných silách.
Dlouhá léta jste se ve sněmovně věnoval zemědělství, jste i stínovým ministrem tohoto rezortu. Jak podporujete ve vašem kraji zemědělce? Na přímou podporu zemědělství je letos v krajském rozpočtu vyčleněno 15 milionů korun. Jde například o podporu regionálních potravinářských značek na trhu nebo posílení marketingu vinařů. Snahu kraje výrazněji podporovat zemědělství a rozvoj venkova symbolizuje i pořádání dožínek společně s Agrární komorou. Milion korun na organizaci dožínek není jen řádek v krajském rozpočtu, ale i symbolika naší podpory. Před několika dny krajská rada schválila také dotaci ve výši 200 tisíc korun jihomoravské Agrární komoře na zajištění logistické podpory pro prezentaci potravinářských výrobků regionu na veletrhu Salima a při jiných příležitostech. Další oblastí podpory je schválený Program rozvoje venkova Jihomoravského kraje na rok 2010. Ten počítá s rekordní finanční dotací v objemu 80 milionů korun. Součástí pomoci venkovu je i dotační program Podpora pořízení mléčných automatů. S jeho pomocí bude financováno pořízení automatů pro přímý prodej mléka. Cílem je podpora zemědělských podnikatelů na jedné straně a zlepšení přístupu obyvatelstva k čerstvému nepasterizovanému mléku na straně druhé. Ministerstvo zemědělství posvětilo směnu pozemků v radějovské oboře mezi Lesy České republiky a současným nájemcem obory Leošem Novotným. Proč jste se postavil proti?
Toto rozhodnutí mne velmi nepříjemně překvapilo. Jsem proti skryté privatizaci státních lesů, postrádám aktuální koncepci Lesů České republiky, včetně nakládání s majetkem. Požádal jsem o zveřejnění všech podkladů, které vedly k rozhodnutí ministra, aby byla veřejnost informována a udělala si obrázek o transparentnosti celého procesu.
Přestavbu železničního uzlu v Brně oddaluje čekání na výjimku z ochrany přírody. Neobáváte se, že přijdete o osmimiliardovou dotaci z Evropské unie?
V tomto směru jsem stále optimista. Jihomoravský kraj je v rámci svých kompetencí připraven udělat maximum pro to, aby všechny termíny byly splněny a stavba mohla co nejdříve začít. Budeme v tom statutárnímu městu Brnu pomáhat.
Kraje uzavřely dlouhodobé smlouvy s Českými drahami. Nebylo by výhodnější vypsat na regionální dopravu veřejné soutěže? Rada Jihomoravského kraje loni neuzavřela s Českými drahami novou smlouvu – ta stará, kterou uzavřelo ještě minulé vedení v roce 2004, platí do roku 2014. Loni jsme schválili pouze dodatek na komplexní zajištění regionální železniční dopravy do roku 2019. Alternativní nabídka pro celé území kraje nebyla jiným zájemcem předložena. Součástí podepsaného dodatku smlouvy je výrazná obnova vozového parku na regionálních tratích a také možnost postupného otevírání regionálních tratí případné soutěži dopravců. Průměrná cena, nabídnutá Českými drahami pro celý kraj, činí necelých 95 korun za vlakokilometr. Vedení kraje podle mne jednalo s plným vědomím odpovědnosti za zajištění dopravy na celé železniční síti našeho krajského Integrovaného dopravního systému. Znovu upozorňuji, že dodatek dohody s Českými drahami umožňuje změnu železničního dopravce. Po roce 2016 lze tak na něj vypsat výběrové řízení. Jihomoravský kraj je jedním z mála, kde sociální demokracie uzavřela koalici s ODS. Jak spolupráce funguje?
Naše krajská koalice zlomila tabu o spolupráci mezi ODS a ČSSD. Sociální demokracie je v radě dominantní, což je dáno volebním výsledkem. Nemůžeme tedy ustoupit od našeho programu. Ale koalice je zároveň i školou umění naslouchat. Samozřejmě se občas objeví spory. Jsme lidé, patří to k životu. Jsou to ale spory koncepční a názorové. Zatím se zdá, že jihomoravská ODS je naštěstí jiná než ta centrální. Kdyby se občanští demokraté chovali tak jako v celostátní politice, koalice s nimi by pro mne vůbec nebyla představitelná.
