Management buy out, který se mimořádně vydařil
Už šestnáct let řídí strojírny se stamilionovým obratem, ve svých šedesáti letech usiluje o titul DBA (Doctor of Business Administration) na Prague International Business School, ale přes deset hodin denně musí pracovat již jen výjimečně. Uvědomuje si nutnost relaxace - vyráží za kulturou, hraje i na harmoniku. Aby mu také nebylo „hej“, když za ním stojí pořádný kus práce. František Kulovaný, majoritní vlastník benešovského podniku BAEST, se nikoliv náhodou ocitl mezi finalisty letošního ročníku soutěže Podnikatel roku. Jeho schopnosti podtrhuje fakt, že loni měly benešovské strojírny obrat o polovinu větší než v roce 2005. Konkrétně 1,249 miliardy korun.
Truchlivé počátky.
Ministr průmyslu jmenoval Kulovaného do čela tehdejšího státního podniku Stavební stroje Benešov počátkem roku 1991. Krátce předtím se původní závod koncernu Stavební stroje Praha Zličín - zaměřený na výrobu náhradních dílů pro ruské traktory a buldozery, malé portálové jeřáby a menší lomové vrtačky - osamostatnil. Do vínku dostal delimitační závazek třicet milionů korun, závazky 35 milionů korun za TOZ (trvale se obracející zásoby), nepoužitelné materiálové zásoby a neprodejné sklady výrobků. A nádavkem též neuplatitelnou výrobní „náplň“ a 450 zaměstnanců.
„Téměř nikdo nám nedával šanci na přežití. Když jsem byl v roce 1990 vybrán v konkurzu na ředitele, ještě jsem nevěděl, že se firma osamostatní. A pak už jsem nechtěl boj vzdát,“ vzpomíná Kulovaný. Nestabilní podnik zachránila v první fázi především kooperační a licenční smlouva s německou firmou Peiner na výrobu malých jeřábů.
Továrna pod vedením Kulovaného utržila v prvním roce pouhých pětasedmdesát milionů korun se 350 zaměstnanci. „Bylo to katastrofální. Nicméně na výplaty bylo vždycky a alespoň zčásti jsme postupně hradili úvěry a závazky,“ zdůrazňuje ředitel. Během dalších tří let se situace začala zlepšovat, obrat vzrostl na sto milionů korun; splácení dluhů se dostalo do klidnějšího režimu. Hodně pomohly ředitelovy kontakty z předchozího působení ve Výzkumném ústavu pro stavbu strojů a rovněž v oblasti řízení výstavby jaderných elektráren. Stavební stroje Benešov se uchytily jako výrobce ocelových konstrukcí jeřábů, později se přidala produkce velkoobjemových nádrží pro čerpací stanice.
Bez zájmu z ciziny.
Vyhráno však nebylo. Do února 1992 musel management Stavebních strojů Benešov podat privatizační záměr - původně navrhoval prodej zahraničnímu partnerovi. Mizivý ohlas dokumentoval tristní stav podniku: informační memorandum totiž firma odeslala pětasedmdesáti potenciálním investorům, přihlásili se však jen dva zájemci. A i tito odvážlivci ztratili chuť poté, co získali podrobnější informace o stavu podniku.
„Kuponovce jsem nevěřil, a proto jsme narychlo podali projekt privatizace formou přímého prodeje managementu. Ministerstvem průmyslu byl vzhledem k bezvýchodnému postavení podniku přijat,“ konstatuje Kulovaný.
Jenže podnik se v předprivatizační agonii zmítal až do prosince 1995, kdy vláda rozhodla, že jej lze privatizovat formou „management buy out“. K vlastnictví podniku se společnost BEST založená čtyřmi manažery dostala až v červnu 1996. Závazky spolu s privatizačním úvěrem tehdy dosahovaly 120 milionů korun (kromě dalších závazků na nápravy ekologických dopadů znečištění podzemních vod). Ovšem pak se naplno projevil „drajv“ soukromé iniciativy, křivka rostoucího obratu nabrala strmější směr a během čtyř let se podnik dokázal vyrovnat se svými privatizačními závazky. Právě povedenou privatizaci považuje Kulovaný za klíčový faktor firemního úspěchu. Poslední organizační změnou prošla továrna roku 2002, kdy na původním „eseróčku“ BEST zůstalo hospodaření s majetkem, a výrobní a obchodní část se přesunula do nové akciovky se jménem BAEST.
Velkolepé růsty.
Na jakou taktiku Kulovaný vsadil? Strategii podniku se společníky rozpracoval do pětiletých etap. Hned tu první z roku 1991, jež se kromě přípravy na privatizaci soustředila na restrukturalizaci výrobního programu, se prý managementu podařilo naplnit z pětadevadesáti procent. Další pětiletá strategie (1996 až 2000) přinesla růst obratu a exportní výkonnosti. Podíl vývozu vzrostl bezmála z nuly až na šedesát procent, obrat přeskočil hranici 400 milionů korun.
V následujícím období se BAESTu podařilo zachytit konjunkturu v oblasti výstavby čerpacích stanic, ovšem v letech 2002 až 2003 se tržby propadly zhruba o čtvrtinu. Způsobila to prý recese v zemích největších obchodních partnerů a rovněž reorganizace u klíčového zákazníka. Koncem roku 2003 však BAEST získal nové zakázky - od té doby rostl obrat o třetinu ročně až na 899 milionů korun v roce 2005 při hrubém výdělku 45,5 milionu. Stejně rychle posiloval vývoz, především do USA a EU. Benešovské strojírny si proto dvakrát vysloužily titul Exportér roku (v kategorii Střední exportér).
Rekordního bezmála padesátiprocentního růstu dosáhl podnik loni. Přispěl k tomu světový boom ve stavebnictví, ale i výrazný růst ceny oceli. „Naši klíčoví zákazníci požadovali o polovinu více jeřábových konstrukcí. Díky opakované výrobě jsme se tak mohli více specializovat, zlepšit organizaci práce, technologii i výkonnost “ vypočítává faktory růstu Kulovaný. Jeřábová technika je sice nosným produktem, ale ředitel si uvědomuje, že tento rozpuk nepotrvá věčně. BAEST tedy rozšiřuje výrobní program: dodává například komponenty pro betonárky a obalovny živičných směsí, reaktory na výrobu bioplynu či jednotky na separaci odpadů a dále rozšiřuje sortiment výroby nádrží.
Šéfující obchodník s nástupcem.
Kulovaný nejenom strojírny řídí, ale funguje též jako hlavní obchodník. „Řada našich partnerů totiž váže důvěru na majoritního vlastníka firmy,“ vysvětluje. Další rozhodující pozice (posty výrobních, technicko-obchodních a obchodních ředitelů) obsadili ostatní spolumajitelé. Controllingu a firmě BEST šéfuje třicetiletý syn, jenž by měl jednou převzít dohled nad celým podnikem. František Kulovaný vůbec staví na důvěře - i ostatní důležité posty jsou svěřeny lidem, kteří jsou prověřeni šestnáctiletou zkušeností.
Bohužel vše Kulovaný uřídit nemůže, tudíž jej trápí velký problém: nedostatek kvalifikovaných řemeslníků. BAEST nyní zaměstnává 220 lidí a dalších 150 až 180 zahraničních z kooperačních firem. V Benešově je zhruba čtyřprocentní nezaměstnanost a na trhu hlavně chybí zámečníci, svářeči a obráběči kovů. Management podniku se situaci snaží řešit ve spolupráci s MPSV, úřady práce v Příbrami i Benešově a s využitím Evropských sociálních fondů.
Podobně jako další podnikatelé si i strojírenský šéf uvědomuje důležitost vývoje. Do rozvoje a technologií vkládá firma ročně desítky milionů korun, zaměstnává deset konstruktérů a pět lidí pracuje v technologickém vývoji. Kulovaný uzavírá: „Pokud bychom v tomhle zaspali, tak jsme zanedlouho neprodejní.“
