S Katonem v zádech

Snaha Aleše Šatánka pracovat ve Washingtonu vadí ministerstvu zahraničí

Po odchodu Jana Kavana z Černínského paláce se objevuje tolik kauz, že se ani nechce věřit, že se na všech podíleli ministr, jeho pravá i levá ruka náměstkyně Helena Opolecká a generální sekretář Karel Srba. Další ze zdánlivě nekonečné řady je Kavanova snaha protlačit někdejšího ředitele finančního a investičního odboru svého resortu Aleše Šatánka do Světové banky. Současné vedení ministerstva zahraničí vyvíjí úsilí opačným směrem: snaží se, aby se Šatánek do Washingtonu nedostal.

Persona non grata.

„Pan Šatánek již není od 1. září zaměstnancem ministerstva a jeho úsilí pracovat ve Světové bance je jeho soukromou věcí,“ uvedl pro týdeník EURO generální sekretář ministerstva Vladimír Zavázal. Vzápětí dodal, že česká ambasáda ve Spojených státech zjistila, že Šatánek je již zanesen v počítači Světové banky jako uchazeč o zaměstnání. „Vzhledem k velmi nestandardní pomoci, kterou mu v úsilí dostat se do Světové banky poskytoval bývalý ministr Jan Kavan, a vzhledem k propojení Šatánka na Karla Srbu, by bylo pro nás dost riskantní, aby tam začal pracovat,“ řekl Zavázal.
Týdeník EURO získal informace, že současný ministr zahraničí Cyril Svoboda má kopie doporučujících dopisů, které Kavan ve prospěch Šatánka sepsal. Kavan měl tlačit dokonce na Šatánkovo přijetí do „vysokého managementu“ Světové banky. Svobodův náměstek Rudolf Jindrák týdeníku EURO sdělil, že ministerstvo se již ve Světové bance dotazovalo, jak to vypadá s případným přijetím. „Republika má zájem, aby ji reprezentovali v zahraničí lidé, kteří mají čistý štít. Nebylo by proto dobré, aby tam pracovala osoba, která může být předmětem vyšetřování. Nicméně jednání o případné práci je soukromou věcí mezi panem Šatánkem a Světovou bankou a my nemáme možnost do toho zasahovat,“ uvedl Jindrák.

Kavanova tlačenka.

Českou republiku reprezentuje ve Světové bance Jana Matesová, která mohla sledovat, jak tento případ rezonoval ve zdech brettonwoodské instituce. „Světová banka přijímá své pracovníky cestou výběrových řízení, jejichž součástí jsou několikastupňové odborné pohovory. Tak by jistě postupovala i v případě pana Šatánka. Ovšem tlak na jmenovité přijetí konkrétní osoby vysokým představitelem státu je velmi nestandardní. České republice ani v nejmenším nedělal čest a vrcholový management Světové banky uváděl do rozpaků. A to i přestože z formálního hlediska šlo čistě o soukromou korespondenci ministra Kavana, neboť oficiální komunikaci s vedením Světové banky vede jménem vlády v případě České republiky ministr financí,“ napsala týdeníku EURO Jana Matesová.
Šatánek se měl nejprve snažit nahradit Matesovou na jejím postu oficiálního reprezentanta České republiky. Když to ale bylo neprůchodné vzhledem k odporu ministerstva financí, snažil se získat tam práci soukromě. Ovšem s podporou ministra zahraničí.

Noční můra.

Šatánek byl na ministerstvu financí dobře znám, někdejší první náměstek Jan Mládek ho de facto vyhazoval. „Pan Šatánek je moje noční můra. Já jsem ho ministrovi financí Pavlu Mertlíkovi doporučil k přijetí a posléze jsem doporučil jeho odvolání z funkce. V obou případech ministr dal na mé doporučení. Šatánek byl jedním z omylů mé personální politiky. Byl totiž neřiditelnou střelou. Zejména na zahraničních služebních cestách často dělal a říkal, co chtěl a co ho právě napadlo. Někdy z toho byly nepříjemné skandály, protože prezentoval i stanoviska, která byla v přímém rozporu s programem vlády. Velmi jsem se pak divil, když jej přijal Jan Kavan na ministerstvo zahraničí,“ uvedl bývalý první náměstek ministra financí Jan Mládek.
Tvrdí, že Šatánek se o práci na ministerstvu financí přihlásil sám. „Věděli jsme, že dříve byl v Moravia Bance, což byla dost negativní reference, ale na druhou stranu, když se vám hlásí jako referent někdo, kdo má vystudované dvě vysoké školy a umí cizí řeči, tak je těžké jej nevzít,“ říká Mládek. Šatánek tak začal jako řadový referent v odboru, který měl na starosti zahraniční vztahy, mimo jiné také se Světovou bankou. Rychle se však stal zástupcem ředitele. Proč chtěl Šatánek pracovat jako ministerský úředník, když jinde by si jistě vydělal mnohem více, se ukázalo až později. Tuto práci bral zřejmě právě jako přípravu pole pro útok na Světovou banku.

Od porodů k penězům.

Aleš Šatánek (45) je původním povoláním gynekolog, ale od začátku devadesátých let podniká i ve finanční sféře. Kromě angažmá ve Sdruženém investičním fondu, v Ústavu lékařské kosmetiky Praha, na Klinice plastické chirurgie, ve společnostech 1. podnikatelská, Conti, Connect a MedMat, se věnoval také vlastní firmě nazvané „Aleš Šatánek Prof. MUDr. Dr.Sc. – Asa centrum“. Byl členem představenstva (od května 1992 do 1998) a ředitelem pražské pobočky zkrachovalé Moravia Banky. Tento finanční ústav v roce 1997 vstoupil do stabilizačního programu České národní banky a postoupil dceřiné firmě centrální banky České finanční klasifikované úvěry za téměř 880 milionů korun. Nakonec v prosinci 1999 banka skončila v konkursu. Poté se Šatánek stal ředitelem pojišťovny Commercial Union, ze které ale po ročním působení musel v březnu 1999 odejít.
V roce 2000 už pracoval na ministerstvu financí, které posléze musel také opustit. Pak získal na ministerstvu zahraničí – jak uvádí deník MF Dnes díky přátelství s Karlem Srbou – funkci ředitele odboru. Nakonec šéfoval spojenému finančnímu a investičnímu odboru, což byl velmi nestandardní konkubinát úseku, který peníze přiděluje, s úsekem, který je utrácí. V Černínském paláci tak Šatánek rozhodoval také o veřejných zakázkách.

Drahá ambasáda.

Jedna z těchto zakázek se týkala rekonstrukce velvyslanectví v Záhřebu, kterou výběrová komise ministerstva zahraničí zadala firmě Block. Podepsaná cena však byla dvakrát vyšší, než činil odhadní posudek. „Firma Block žádala za hlavní stavební práce 72 milionů korun, první posudek projektanta hovořil o částce do 35 milionů,“ řekl pro ČTK generální sekretář ministerstva Vladimír Zavázal. V souvislosti se záhřebskou kauzou jsou již obviněni dva bývalí generální sekretáři resortu Karel Srba a Pavel Jaroš, šéf firmy Certos Tomáš Pfeffer a Jiří Sitár ze stavební firmy Block. Jihočeský státní zástupce Barnabáš Liška, který se touto kauzou zabývá, týdeníku EURO řekl, že „Šatánkovo jméno prochází Srbovým spisem, ale obviněn není“. Ministr zahraničí Cyril Svoboda však přesto kvůli neprůhlednému hospodaření odvolal z funkce nejen bývalého generálního sekretáře Pavla Jaroše (ve stejné době i náměstkyni Helenu Opoleckou), ale i Aleše Šatánka. Týdeník EURO má informace, že odvolací dopis mu byl doručen do Washingtonu, kde v té době Šatánek pobýval a v němž též sídlí Světová banka.

Schovávaná u obrazovky.

Získat Šatánkovo vyjádření se týdeníku EURO nepodařilo. Informace, které kolem jeho současného pobytu kolují (prý se skrývá v zahraničí a z Egypta vzkázal, že se vrátí do republiky pouze při příslibu, že nebude obviněn), jsou nejspíše fámy a výmysly. Tiskový odbor Policejního prezidia tvrdí, že není pohřešovanou osobou. Navíc chování jeho rodinných příslušníků naznačuje, že spíše jen kryjí jeho pobyt v Praze. Týdeník EURO se jej minulý týden pokusil telefonicky kontaktovat v místě jeho trvalého bydliště. Odpoledne zvedla telefon - podle hlasu – nejspíš jeho dcera a řekla, že s ním bude možné mluvit večer, nejlépe po televizním zpravodajství. V osm hodin večer se nejprve opět ozval dětský hlas, ale sluchátko vzápětí přebrala dospělá žena, která odměřeně řekla, že se Šatánkem „není a nebude možné mluvit“.
Bývalý ministr zahraničních věcí České republiky, dnes předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan, byl minulý týden na konferenci v Johannesburgu. Na žádosti týdeníku EURO o telefonický rozhovor nijak nereflektoval.