V Rize i Vilniusu by před zavedením eura měli rádi jistotu, že společná měna aspoň přežije
V dnešním čísle (str. 44 až 47) se věnujeme zájmu Lotyšska a Litvy přidat se k pobaltskému premiantovi Estonsku a přijmout euro. Ač mezinárodní instituce oběma zemím členství v eurozóně doporučují, musejí Lotyši a Litevci poměřovat argumenty pro i proti. Obě země mají národní měny pevně vázány na euro a fixaci chtějí za každou cenu udržet. Proto si koneckonců Lotyši museli v roce 2009 půjčit 7,5 miliardy eur, což je obrovská částka odpovídající skoro třetině HDP země! Máte tedy všechny nevýhody fixního kurzu, ale žádnou z výhod společné měny. Jenže ty výhody dnes vypadají velice skromně, nevěsta stihla v mezidobí chytit pár ošklivých nemocí. Takže na misce vah „proti“ je nevyhnutelně kalkulován podíl na nákladech spojených se zachraňováním zemí, které mají sice násobný HDP na obyvatele, ale mnohem menší politickou kuráž a vůli k obětem.
V grafech srovnáváme Lotyše i Litevce s „námi“ v řadě ekonomických ukazatelů. Pokud bych měl vaší pozornosti doporučit jen jeden z nich, pak je to podíl průmyslu na hrubé přidané hodnotě ve srovnání s vahou finančního sektoru a byznysových služeb. Je až zarážejícně velký, ten rozdíl ve struktuře české a lotyšské ekonomiky. Pro Rigu je mnohem důležitější zvažovat význam finančního sektoru obsluhujícího sousední Rusy, kteří chtějí ulít část peněz na účty v „blízkém pohraničí“. Česko by zase mělo dbát na zdraví svého průmyslu.
Bez ohledu na ideologii tady pořád zůstane potřeba hospodářské politiky odpovídající reálné struktuře ekonomiky, včetně postoje ke společné měně. Ta teď ovšem musí prokázat, že je schopna přežít. Že by v Rize i ve Vilniusu rádi svůj vstup načasovali tak, aby euro mělo tenhle „testík“ už za sebou, tomu lze i na dálku velmi dobře rozumět. l
• Česko • Lotyšsko • Litva
podíl průmyslu/finančních služeb na brutto přidané hodnotě.(v %, 2010)
růst hdp. (v %, meziročně 2. Q 2012) růst hdp. (v %, oproti 1. Q 2012) hdp v paritě kupní síly oproti průměru EU 27.(v %) vládní dlouhodobé dluhopisy. (výnos v % p.a., průměr za červenec 2012) spotřebitelská inflace. (v %, meziročně za červen 2012) průmyslová výroba. (bez stavebnictví, v %, meziročně k červnu 2012) výdaje na konečnou soukromou spotřebu. (v %, meziročně za 1. Q 2012) zadluženost veřejného sektoru. (v poměru k HDP, v %, 2011) deficit veřejného sektoru. (v poměru k HDP, v %, 2011)
pramen: Eurostat
O autorovi| Miroslav Zámečník, zamecnik@mf.cz
