Viktorie Špidlová podporuje dětské čtenářství
Premiérova manželka Viktorie Špidlová už nechce trávit svůj čas jako hvězda na molu módních přehlídek či procházkami ruku v ruce s manželem v lázeňském centru Karlových Varů. Rozhodla se, že naučí české děti číst. Stala se prezidentkou Centra Čítárna, které vzniklo počátkem letošního roku pod záštivou UNICEF. „Když jsem přišla do Prahy, oslovilo mě několik lidí, kteří si myslí to samé co já. Založili jsme občanské sdružení na podporu dětského čtenářství a začali spolupracovat s Radkou Wildovou. Ta se zabývá výzkumem dětského čtenářství, který je základem a východiskem pro naši činnost,“ řekla týdeníku EURO Špidlová. Odborné zázemí bylo tak zajištěno. Horší to ovšem bylo s prostředky. A tak prezidentka centra usedla a rozeslala dopisy významným firmám, známým byznysmenům a dalším subjektům ze světa obchodu a financí.
Je to také o penězích.
„Každá, i ta sebe ušlechtilejší myšlenka potřebuje finanční podporu. Byli jsme samozřejmě také nuceni oslovit sponzory, chvíli to všechno trvá, než se domluví podmínky a uzavřou smlouvy,“ konstatuje Špidlová. Dodává, že se našly společnosti, které nabízejí dlouhodobou spolupráci a neomezují se pouze na jednorázový finanční příspěvek. Například společnost Unipetrol projekt finančně podpoří především proto, že je zaměřený na děti. „Domníváme se, že dětská populace má právě v této oblasti velkou mezeru,“ uvedl pro týdeník EURO Tomáš Zikmund, tiskový mluvčí společnosti. „S občanským sdružením Centrum Čítárna jednáme několik měsíců. Téma se nám velmi líbí,“ říká Milan Luzum, ředitel vnějších vztahů Coca-Cola Beverages, s. r. o. Spolupráci přislíbily také Česká pojišťovna, společnost Transgas a Mattoni. Na zlepšení čtenářské gramotnosti se chce podílet i pojišťovna Kooperativa. „Česká literatura a zejména dětská je u nás velmi kvalitní. Projekt Čítárna významně přispěje k tomu, aby se z dětského světa nevytratila,“ hodnotí záměr Martin Diviš, ředitel odboru externí komunikace s tím, že knížku nikdy nenahradí počítač a elektronické hry.
Čtvrtina nerozumí.
Přečtenému textu nerozumí přibližně čtvrtina českých dětí. Naučí se sice písmenka, zvládají techniku čtení, ale obsah jim uniká. Nemají tudíž ze čtení potěšení, technický text nedokážou aplikovat do praxe. Toto neradostné zjištění vyplývá z výzkumů, které pro občanské sdružení Centrum Čítárna poskytuje proděkanka pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Radka Wildová. Autoři projektu poukazují na to, že i v současném technickém světě je čtenářská gramotnost velice důležitá. „Vždyť i v počítači si děti čtou texty a musejí jim rozumět, a základní orientace vždycky zůstane čtenářská,“ říká Špidlová. Na přelomu listopadu a prosince hodlá sdružení uspořádat konferenci, na níž chtějí pedagogičtí odborníci z výzkumných pracovišť seznámit především učitele s výsledky výzkumů, jakým způsobem postupovat při nápravě.
I Zdeněk Troška.
„Do problému chceme zatáhnout i rodiče a upozornit je, že otázka čtení je otázka budoucnosti dětí. Chceme vydávat časopis, kde za pomoci pedagogické fakulty a na základě poznatků teoretiků chceme najít způsob, jak rodičům říct, co by se mělo dělat, když děti vstupují do první třídy a během první třídy, jak děti přitáhnout ke knize,“ vysvětluje Václav Vondráček, výkonný ředitel sdružení s tím, že časopis budou rodiče dostávat při zápisu dětí do školy. Sdružení dále počítá s tím, že se ve veřejných či školských knihovnách budou dětem předčítat knížky. „Příběhy budou číst známé osobnosti, aby to malé čtenáře přilákalo. Po skončení předčítání mohou diskutovat nejen o přečteném, ale i o literatuře, divadle, a filmech, počítáme s besedami s autory, překladateli, výtvarníky, herci a režiséry,“ upřesnila Špidlová. Připomíná, že viceprezidentem sdružení je režisér Zdeněk Troška a projekt zaštítily další osobnosti z kulturní, mediální a odborné veřejnosti. Tyto a další záměry ještě sdružení propracovává a začátkem příštího roku plánuje mediální kampaň, jejíž prostřednictvím chce se svými záměry seznámit veřejnost. Spolupráce s humanitární organizací UNICEF navíc zaručí, že projekt bude mít celorepublikový dosah.
Jsme slabší průměr
„Základní výzkum se uskutečnil v letech 1994 a 1995. Srovnáním našich a světových výzkumů čtenářské gramotnosti se ukázalo, že Česká republika je takový slabší průměr. Je to pro nás značná deziluze, protože jsme vždycky měli představu, že vzdělanost je u nás je dost velká. Ukazuje se, že tomu tak není,“ nezakrývá zklamání nakladatel Stefan Szeryński, člen správní rady sdružení. Říká, že situace sice ještě není katastrofální, ale je už za pět minut dvanáct. „Kdyby se to přes tu dvanáctku přehouplo, náprava by byla daleko dražší a komplikovanější. Když čtvrtina dětí nerozumí textu, který si přečte, tak to má své důsledky, protože se pozice dětí pro další vzdělávání zhoršuje,“ dodává Szeryński. Zdůrazňuje přitom, že čtenářská gramotnost je i ekonomická veličina, a pokud by tento trend pokračoval, zhoršila by se i pozice Česka v rámci Evropské unie při zařazování do technologických a obchodních procesů, lidé by byli méně ekonomicky výkonní právě kvůli špatné orientaci v textu. „V Anglii se například v polovině osmdesátých let zjistilo, že přes milion lidí vůbec neumí číst a náprava stála spousty peněz. U nás to tak drastické není, ale domníváme se, že koordinací dalších institucí, odborných pracovišť, učitelů, ale i rodičů se nám podaří problém zvládnout,“ neztrácí optimismus člen správní rady.
