Průzkum společnosti Arthur D. Little potvrdil, že se telekomunikační hráči propadu nebojí
Mezinárodní měnový fond předpovídá, že v roce 2009 rozvinuté světové ekonomiky zaznamenají první pokles od druhé světové války. Očekávání zástupců různých ekonomických odvětví se však liší. Má pravdu šéf společnosti Verizon Ivan Seidenberg, že zpomalení ekonomiky bude mít na telekomunikační a internetový trh v konečném důsledku pozitivní dopad?
Společnost Arthur D. Little hledala odpověď na tuto otázku, a proto analyzovala dopady dřívějších krizí a své prognózy ověřila během listopadu rychlým průzkumem, jehož se zúčastnilo zhruba sto manažerů ze světových telekomunikačních společností.
Menší postih
Telekomunikační služby dnes patří k „životnímu minimu“. Z tohoto důvodu lze výdaje na ně jen obtížně omezovat. A dopady hospodářského poklesu na toto odvětví nejsou natolik tvrdé jako u těch, jež poskytují postradatelnější služby. To již bylo několikrát ověřeno a ukazuje se, že během všech krizí za posledních dvacet let byl meziroční růst výdajů na telekomunikační služby vyšší než těch celkových domácností. Například ve Francii během evropské měnové krize (1991 až 1994) narostly v roce 1993 výdaje na telekomunikace až o 50 procent více než celkové výdaje domácností. Během krize v letech 1998 až 2003 pak byl tento nárůst nejvyšší v roce 1999 – více než 4,4násobný (viz Velké kolísání).
Z průzkumu vyplynulo, že 82 procent dotázaných manažerů souhlasí, že telekomunikace dokážou odolat krizi lépe než jiná odvětví průmyslu a služeb. Názory manažerů na tuto otázku se však liší v souvislosti s místem jejich působnosti. Nejpesimističtější jsou respondenti ze západní Evropy. Naopak ti z východní Evropy jsou zatím nejoptimističtější – pouze šest procent z nich souhlasí s tvrzením, že telekomunikace nedokážou krizi lépe odolávat.
Pokles závislosti na cyklech
Z historických údajů vyplývá pokles závislosti tržeb operátorů na hospodářském cyklu. Tento stav je důsledkem růstu podílu paušálních plateb (paušály a balíčky) a poklesu tržeb z měřených služeb, například předplacené minuty (viz Neustálý růst). V České republice se struktura tržeb vyvíjí podobně – podíl paušálních zákazníků se od roku 2002 zhruba zdvojnásobil.
Mobilní operátoři se logicky cítí ohroženějšími – 25 procent z nich soudí, že telekomunikace nedokážou krizi lépe odolávat. Na rozdíl od jen paušálních fixních operátorů totiž mají předplacené zákazníky. Mnoho respondentů však očekává negativní dopad i na prodej prémiových zařízení a překvapivě také na datové služby.
Dopad inovací
Možná překvapí, že inovace v telekomunikacích si během krizí zákazníky vždy našly. Dokonce lze říct, že operátorům v těchto obdobích velmi pomohly. Během internetové bubliny totiž nastal obrovský rozmach mobilního telefonování a začalo růst vysokorychlostní připojení. A i-mode, asijský, mnohem úspěšnější příbuzný evropské zjednodušené verze internetu pro mobilní telefony (WAP), byl pro poskytovatele těchto služeb přínosem právě během recese v Asii v letech 1998 až 2000.
Většina respondentů (70 procent) je zajedno, že inovace jsou jedním z nástrojů, které se budou vyplácet i během této krize. Jejich význam poroste s blížícím se obratem k lepšímu.
Dokud však krize bude pokračovat, zákazníci nebudou příliš ochotní platit za inovační řešení. Inovační úsilí se tedy zpočátku soustředí na zvyšování vnímané užitné hodnoty obvyklých produktů a služeb. Další prostor spočívá v expanzi mimo tradiční telekomunikační oblasti (například náhrada služebních cest videokonferencemi). Na konci krize však operátoři musejí mít připravený soubor zcela nových služeb.
Během každé předchozí krize navíc existovala odvětví, která posilovala. Obvykle šlo o oblasti vzdělávání, zdravotnických služeb a sázení. Tato odvětví patří vedle zábavy (tedy zejména poskytování videa a audia) i tentokrát k nejčastěji uváděným příležitostem. Žádnému z nich však respondenti nedávají jednoznačně přednost.
Tři čtvrtiny respondentů se domnívají, že nové příležitosti dosud existují. Jejich optimismus se však významně liší dle odvětví respondenta. Fixní operátoři jsou největšími optimisty – všichni počítají s příležitostmi v souvisejících odvětvích. Naopak 46 procent pouze mobilních operátorů existenci nových příležitostí nepředpokládá.
Omezování investic
Většina světových operátorů zahájila restrukturalizační programy již během evropské měnové krize, nejpozději pak za internetové bubliny. Současně s tím mnoho operátorů během každé následující krize významně omezovalo investice.
Po prasknutí internetové bubliny významní evropští operátoři snížili podíl investic vůči tržbám z 30 až 50 procent v roce 2000 na osm až třináct o pět let později. To je špatná zpráva nejen pro dodavatele technologií, ale i pro zákazníky, neboť mohou očekávat zpomalení vývoje infrastruktury.
Všichni oslovení operátoři pevných linek a 71 procent mobilních plánují transformační programy. Stejných 71 procent respondentů očekává, že operátoři budou v roce 2009 snižovat investice – 57 procent ve východní Evropě a sto v Asii. V důsledku zhoršeného přístupu ke kapitálu firmy volí různá řešení – především dle konkrétní situace. Hráči s hotovostí se většinou snaží dluhů zbavovat, ostatní však tuto možnost nemají.
Očistný vliv
Z analýzy historických údajů vyplynulo, že telekomunikace odolávají hospodářským krizím lépe než jiná odvětví. Průzkum společnosti Arthur D. Little pak potvrdil, že ani v roce 2009 se významní telekomunikační hráči neobávají stejně zásadních propadů, jaké se odehrávají v jiných odvětvích.
Většina operátorů se bude i tentokrát snažit zlepšit efektivitu společnosti, což bude mít očistný vliv. Společnosti, které dokážou využít příležitosti k nárůstu vlastních služeb – například podporou tele- či videokonferencí na úkor osobních jednání – mohou z krize vyjít i výrazně posílené.
Graf 1:
Velké kolísání
Srovnání meziročního růstu výdajů za telekomunikační služby a domácností během krize 1991 až 1994 ve Francii (v %)
0 1 2 3 4 5 6
1991 1992 1993 1994
Výdaje na telekomunikace Výdaje domácností
Pramen: Institut national de la statistique et des études économiques (INSEE) 2006, Arthur D. Little
Graf 2:
Srovnání meziročního růstu výdajů za telekomunikační služby a domácností během krize 1998 až 2003 ve Francii (v %)
0 2 4 6 8 10 12 14 16
1998 1999 2000 2001 2002 2003
Výdaje na telekomunikace Výdaje domácností
Pramen: Institut national de la statistique et des études économiques (INSEE) 2006, Arthur D. Little
Graf 3:
Neustálý růst
Podíl paušálních a jednorázových plateb France Telecomu v letech 1990, 2000 a 2007 (v %)
0 100
1990 2000 2007
Jednorázové platby Paušální platby
Pramen: Exane BNP Paribas, analytická zpráva France Telecomu z října 2008, Artur D. Little
Souvislosti
Telekomunikační služby dnes patří k „životnímu minimu“.
Proto lze výdaje na ně jen obtížně omezovat.
Dopady hospodářského poklesu na toto odvětví nejsou natolik tvrdé jako u těch, jež poskytují postradatelnější služby.
Během všech krizí za posledních dvacet let byl meziroční růst výdajů za telekomunikační služby vyšší než výdaje celkových domácností.
