S maturitou na přehrávač

Už máme i televizi v zrcadle. Ale umíme to všechno ovládat?

Život je boj. Počítejte s námi: televize, video, DVD, satelit, pračka, myčka, sušička, trouba a mikrovlnka; každý člen rodiny má mobil jiné značky. A dále: počítač a deset běžných aplikací, autorádio, digitální fotoaparát, PDA, bezpečnostní systém, klimatizace. Co přístroj, to jiné ovládací prvky, jiná logika nastavení funkcí a vlastnosti. Zapomněli jsme na něco? Ano, na maturitní zkoušku z ovládání běžné denní techniky.

Pračka dokáže hovořit, lednička se hravě připojí na internet a mobilní telefony už ani nejsou mobilními telefony. A běžný uživatel se při vybalení nového DVD přehrávače cítí bezradně jako krmička dojnic v kokpitu dopravního letadla. To je vcelku základní věc, nad níž stojí za to se zamyslet.

Téměř pravidelně každých šest měsíců oznamuje většina výrobců digitálních fotoaparátů ukončení vývoje generačně modernějšího přístroje nebo alespoň zlepšení technických parametrů „starého“ výrobku. Rychlost vývoje mobilních telefonů a MP3 přehrávačů je přibližně táž, inovační interval ostatních přístrojů pouze o něco delší. Všimněme si ale, že v podstatě se jedná o inovace v jednotlivostech, méně již v koncepci přístrojů. A tak nám výrobci na ovladači přehodí tlačítka ovládání hlasitosti a přepínání programů a my několik týdnů bojujeme s automatismy svých prstů.

Víte, že celých dvacet procent prodaných videorekordérů nikdy nenahraje zhola nic? Nejedná se o vadu přístrojů, nýbrž o selhání lidského faktoru. Nastavení nahrávání je prostě příliš složité… Ani někteří inteligentní lidé nedokážou své myšlenky přizpůsobit tempu vývoje. Vývojáři světových značek si přitom odmítají připustit, že většině z nás stačí s trochou nadsázky pouze dvě tlačítka: vypnout/zapnout a nastavení hlasitosti.

Další zrada tkví ve slovníku. Uživatelské rozhraní by mělo komunikovat s okolím v názvosloví a mluvě, která je blízká předpokládanému profilu a sociálním zvyklostem uživatelů, nikoli vývojářského týmu. Rovněž pořadí informací, které se na uživatelském rozhraní objevují, by mělo být lidsky a logicky přirozené. Jestliže systém při interakci používá pojmy a logiku blízké sobě samému a svému vývojářskému týmu, nikoli blízké uživatelům a jejich prostředí, jedná se o chybu použitelnosti a vlastně zmetek.

Je ale vůbec reálné něco takového očekávat od výrobců značkových přístrojů? Magazín E8 mezi nimi uskutečnil anketu, ve které jsme se ptali:

Věra Tůmová

marketingová manažerka, Elektrolux CZ 1. Myslíte si, že současné přístroje a technika vůbec jsou co do ovládání pro běžného uživatele příliš složité? Technická řešení a ovládání domácích spotřebičů se přibližují uživatelům. Například u pračky AEG Lavalogic nepotřebujete pro zvolení správného programu návod k obsluze. Přehledný displej uživatele navede krok po kroku a nabídne možnosti pro volbu optimálního programu. Program nedovolí chybu, která by byla katastrofou pro prádlo. Chladničky s digitálním displejem hlídají teplotu a vlhkost, takže potraviny zůstanou déle čerstvé. Myčky s automatickými funkcemi jsou také uživatelsky nenáročné - jedno tlačítko a více se nemusíte starat. Způsoby ovládání dnešních moderních spotřebičů - ať už domácích, nebo mobilních telefonů - se velmi podobají.

2. Volí vaše společnost spíše cestu edukace zákazníků, aby byli schopni přístroje správně používat, anebo zjednodušení ovládání? Edukace a technologické řešení jdou ruku v ruce. Reagujeme na potřeby zákazníků a využíváme nových technologických řešení z jiných oblastí průmyslu. Vyvíjíme programy společně s výrobci detergentů a textilií tak, aby uživatel neztratil možnost svobodného rozhodnutí. Příkladem je vývoj myček AEG třídy 3in1 a třísložkových tablet 3in1. Neustálé poskytování informací je nezbytné, protože pro většinu domácností je myčka novým spotřebičem. Osobní zkušenosti jsou v našich domácnostech stále malé.

3. Jak jsou na tom čeští zákazníci s uživatelskou gramotností oproti vyspělejším státům? Podle našich průzkumů se Češi zásadně neliší od uživatelů v jiných zemích. Důkazem je fakt, že výrobky prodávané u nás jsou stejné jako v ostatních zemích Evropy. Najdeme jen poměrně malé odlišnosti podle lokality a zvyklostí (například u sporáků Češi požadují jiné rozměry než Italové nebo Chorvaté).
Penetrace u některých kategorií výrobků, jako jsou například sušičky prádla, je v porovnání s Německem či Francií poměrně nízká. Za poslední dva roky jsme intenzivní kampaní zvýšili poptávku po sušičkách třiapůlkrát. Letos zaznamenáváme podobný trend - s tím rozdílem, že průměrná cena za sušičku prádla se snižuje. To můžeme vysvětlit tím, že si nachází své místo také v běžných domácnostech.

4. Kolik máte ve své domácnosti dálkových ovladačů a kolik z nich skutečně používáte? Mám tři dálkové ovladače a teprve nedávno jsem zjistila, že pro dva přístroje mohu používat jen jeden!

Pavel Keller

produktový manažer divize spotřební elektroniky, Philips Česká republika 1. Myslíte si, že současné přístroje a technika vůbec jsou co do ovládání pro běžného uživatele příliš složité? Myslím, že tento trend nabral jiný směr a rychle se začíná přizpůsobovat zákazníkům. V dnešním hektickém a složitém světě lidé chtějí technologie, které byly vytvořeny na základě jejich požadavků a očekávání, technologie, které mají smysl. Nezáleží na tom, jak složitý či technologicky vyspělý výrobek nebo řešení je, ale musí být snadné a pohodlné je používat.

2. Volí vaše společnost spíše cestu edukace zákazníků, aby byli schopni přístroje správně používat, anebo zjednodušení ovládání? Vybrali jsme si cestu „sense and simplicity“. Chceme spotřebitelům poskytnout pohodlnější, přirozenější a přitom stále užší kontakt s technologiemi prostřednictvím produktů, které budou moci snadno ovládat a které budou dávat smysl.

3. Jak jsou na tom čeští zákazníci s uživatelskou gramotností oproti vyspělejším státům? Víme, že požadavek na jednoduchost je mezinárodní. Český zákazník má možná trochu jiný přístup v tom, jaký volí postup při řešení situace, kdy si neví s přístrojem rady.

4. Kolik máte ve své domácnosti dálkových ovladačů a kolik z nich skutečně používáte? Mám doma celkem čtyři ovladače: na televizi, CD přehrávač, na satelitní receiver a na DVD rekordér. Používám všechny, do budoucna je však chci nahradit univerzálním iProntem, které je schopné mi poskytnout všechny funkce.

Michaela Pávková

PR manažerka, BSH domácí spotřebiče (Bosh, Siemens, Gaggenau) 1. Myslíte si, že současné přístroje a technika vůbec jsou co do ovládání pro běžného uživatele příliš složité? I když by se na první pohled mohlo zdát, že se s postupným vývojem techniky stává ovládání přístrojů samotných složitější a náročnější, je tomu spíše naopak. Výrobci se snaží právě o to, aby jejich výrobky měly uživatelsky příjemné ovládání – jednoduché a logické – a získaly si tak široké spektrum uživatelů. Elektronika ne vždy znamená komplikovaný systém.

2. Volí vaše společnost spíše cestu edukace zákazníků, aby byli schopni přístroje správně používat, anebo zjednodušení ovládání? Naše společnost vyrábí inovativní výrobky, které mají jejich majitelé rádi především pro jejich snadné ovládání a obsluhu – například pomocí LCD displeje nebo díky senzorovému ovládání. Za názorný příklad mohou sloužit plně elektronické sporáky a trouby značky Siemens. Před šesti lety přišel Siemens na trh se sofistikovaným plně elektronickým EPS systémem, který je ovládán pomocí doteků. Trouby a sporáky „mluví“ jednoduchým textem ve dvanácti různých jazycích. To znamená, že každý krok, každý tip (recept, rada), navržení teploty si jednoduše přečteme na displeji.
Dalším příkladem jsou automatické pračky Siemens série IQ. Pračku stačí zapnout, dát do ní prádlo, které si pračka sama zváží a poté vám navrhne, kolik detergentu použít. Následně vám dá vybrat z pracích cyklů, teploty. Nastavení si může uživatel uložit do paměti pro další praní.

3. Jak jsou na tom čeští zákazníci s uživatelskou gramotností oproti vyspělejším státům? Dle mého názoru je uživatelská gramotnost českých zákazníků na dobré úrovni. Například dle zdrojů ČSÚ mělo ve 4. čtvrtletí loňského roku 15 procent českých domácností přístup k internetu, počítač mělo doma 25 procent domácností. I když ještě nedosahujeme průměru Evropské unie (okolo 45 procent), pomalu se přibližujeme. Tato čísla již o určitém stupni uživatelské gramotnosti našeho národa svědčí.

4. Kolik máte ve své domácnosti dálkových ovladačů a kolik z nich skutečně používáte? Doma máme několik výrobků spotřební elektroniky (televizi, DVD přehrávač a videorekordér), ke kterým máme i dálková ovládání – celkem čtyři. To čtvrté je univerzální pro všechny spotřebiče, jeho používání je celkem jednoduché, proto ho používáme nejčastěji.

Až bude vládnout hlas Zřejmě sen všech uživatelů – hlasové ovládání nejrůznějších aplikací, přístrojů, či dokonce celých systémů – je sice rok od roku blíže, ale stále ještě není na trhu takové, které by se za rozumnou cenu vyrovnalo se všemi nástrahami lidského hlasu. První pokusy o ovládání počítačů a konkrétních programů hlasem jsou staršího data, hlavním důvodem jejich vzniku byla snaha umožnit použití výpočetní techniky i lidem s tělesným postižením (například hlasové ovládání Windows). Aplikace i přístroje se ale potýkají se zásadním problémem: s účinnou technologií rozpoznávání lidského hlasu. Doposud se pro rozpoznání povelu zachycovaly určité zvukové sekvence a porovnávaly se zásobou předem připravených vzorků (reprezentujících konkrétní povely). Nově vyvíjené systémy rozpoznávání hlasu se ale již dokážou vyrovnat s různou výslovností a různými osobami, pracují s mnohem větší slovní zásobou a díky možnostem výpočetní techniky fungují v reálném čase. A hlavně - již začínají být schopné pochopit obsah a význam toho, co člověk říká. Například lze diktovat text počítači jako sekretářce.

První produkty z oblasti této kategorie hlasového ovládání se objevily na loňském CeBITu a také na letošním Invexu. Šlo o první systémy pro diktování určené především ke vstupu textů. Například diktafony Philips, u kterých stačí nadiktovat datum a přístroj sám vytvoří „inteligentní značku“ v záznamu.

Výhody hlasového ovládání: • velká intuitivnost a přirozenost ovládání
• zjednodušené ovládání u miniaturních přístrojů, na které se ovládací panel nevejde
• použitelnost přístrojů pro lidi s různými handicapy
• odstranění „logiky ovládacích panelů“, která musí vycházet z možností lidských prstů a rozlišovací schopnosti oka