Šéf Erste Bank chce bez akvizic do pěti let ztrojnásobit hodnotu skupiny
Andreas Treichl (54) Po ukončení studia makroekonomie na univerzitě ve Vídni nastoupil v New Yorku do Citibank, prošel i firmami Morgan Stanley či Brown Brothers Harriman. Před návratem do Vídně, kde jeho otec kdysi řídil banku Creditanstalt, působil v oddělení corporate finance americké banky Chase Manhattan Bank. V rodném Rakousku pracoval opět pro Chase a jako zaměstnavatele si vyzkoušel i Crédit Lyonnais. Roku 1994 vstoupil do představenstva Erste Bank a za tři roky se stal jejím generálním ředitelem. Je ženatý, má tři syny. Ve volném čase hraje na klavír nebo se projíždí na svém motocyklu značky Harley-Davidson.
EURO: Co bylo dříve, loňská říjnová analýza týdeníku EURO, která tvrdila, že příštím šéfem České spořitelny bude Gernot Mittendorfer, nebo vaše rozhodnutí do čela spořitelny ho jmenovat? TREICHL: Článek byl dříve. Gernot Mittendorfer byl jedním z pětice kandidátů v užším výběru. Kromě něho tam byl ještě jeden interní kandidát ze skupiny Erste a tři lidé z venku.
EURO: V čem byl Mittendorfer lepší než ostatní kandidáti? TREICHL: Svou roli hrálo, že tady již byl a odvedl dobrou práci. Mluvil jsem s více lidmi z České spořitelny a měl jsem pocit, že by byli rádi, kdyby se sem vrátil. Důležité ale určitě je i to, že má zkušenosti s korporátním i s retailovým bankovnictvím a prošel v bankovnictví již několika důležitými funkcemi. Navíc ho velmi dobře a dlouho znám.
EURO: Celá skupina Erste očekává v roce 2007 růst zisku o dvacet procent. Jak se na tomto nárůstu bude podílet Česká spořitelna? TREICHL: V tomto roce poroste zisk spořitelny o patnáct procent. Naším cílem je, aby její zisk rostl do roku 2009 o deset až patnáct procent ročně. Myslím, že při současné hospodářské situaci je to dosažitelný cíl. Podíl České spořitelny na celkovém zisku skupiny by sice měl postupně klesat, i nadále ale zůstane vedle rumunské BCR a rakouských aktivit nejdůležitější částí skupiny.
EURO: Ve kterých segmentech vidíte v České republice prostor pro růst? TREICHL: Hnací silou růstu budou nadále půjčky domácnostem. Pro nás je velmi zajímavý především hypoteční byznys, ale také spotřebitelské půjčky. V Česku tyto segmenty v dalších deseti letech nadále porostou více než dvacetiprocentním ročním tempem. S tím, jak se ekonomice daří a rostou příjmy obyvatelstva, začnou ale být aktuální i jiná témata než konzum, především zabezpečení. Celá oblast soukromého zabezpečení se teprve stane tématem a bude jím pro dalších deset až patnáct let.
EURO: Již několik let v rozhovorech tvrdíte, že poplatky za bankovní služby v Česku budou klesat. Kdy k tomu dojde? TREICHL: Zdejší poplatky již nerostou, přestože jsou i zde oblasti, kde jsou velmi nízké. Jsou to však oblasti, ze kterých plyne velmi malé procento příjmů, například za vstup do fondů. Dlouhodobě předpokládáme, že objem poplatkových výnosů v ČR bude klesat na úroveň Rakouska. To ale bude ještě dlouhou dobu trvat a já nejsem schopen odhadnout, jak dlouhou. Je to vždy otázka objemů. Vývoj poplatků ale bude podobný jako v posledních letech například v oblasti mobilní telefonie. Konkurence na českém trhu bude v příštích letech zesilovat. Přispějí k tomu také nové banky působící v jediném segmentu, které vstoupí na trh a díky nimž se podstatně rozšíří nabídka produktů.
EURO: Erste loni zaplatila za sedmdesát procent rumunské BCR 4,17 miliardy eur, což představovalo 5,8 book value. Za maďarskou Postabank jste v roce 2003 zaplatili 2,7násobek účetní hodnoty vlastního kapitálu a Českou spořitelnu jste v roce 2000 získali za 1,5násobek. Porostou ještě ceny středo a východoevropských bank? TREICHL: To je pouze teoretická otázka, protože žádné další banky ve střední a východní Evropě už na prodej nejsou. Všechno je záležitostí očekávaného růstu. Když se podívám do střední a východní Evropy, případně ještě dále na východ, vidím banky, které se na burze obchodují za sedminásobek book value. Domnívám se, že proto není vyloučeno, že se bude za banky v budoucnu platit ještě více. Aby ale zůstala zachovaná vazba mezi cenou a střednědobou návratností investice, neumím si představit, že by cena bank vzrostla nějak výrazně.
EURO: Vaše nabídka za BCR byla velmi agresivní. Proč jste podobně razantně nepostupovali při prodeji banky Aval na Ukrajině? TREICHL: Naší základní politikou je mít významný tržní podíl v zemích, které jsou v EU nebo u kterých jsme si jisti, že se členy EU stanou. V zemích, které nemají perspektivu brzkého vstupu do unie, nemusíme mít bezpodmínečně vysoký tržní podíl. Na Ukrajině chceme získat čtyř až pětiprocentní tržní podíl a o mnoho více nebudeme mít ani v Srbsku. Tento postup souvisí s naší rizikovou strategií. Našimi hlavními aktivitami jsou kreditní karty a hypotéky. To jsou segmenty, ve kterých chceme všude dosahovat velkých objemů. Tyto aktivity můžeme rozvinout jen v zemích, kde funguje pozemkový rejstřík a panuje právní jistota. Tak je tomu v Rumunsku, ale zatím ne na Ukrajině.
EURO: Ukrajinskou Bank Prestige založil bývalý management Bank Aval. Koupili jste jejich start-up proto, abyste naštvali Raiffeisenbank, která tyto lidi neudržela, nebo nebyla jiná možnost, jak vstoupit na ukrajinský trh? TREICHL: Hlavním důvodem, proč jsme zvolili pro vstup na Ukrajinu tuto cestu, je, že rádi pracujeme s lidmi, kteří již dokázali, že mají s tímto trhem zkušenosti. Je pro nás nová zkušenost budovat banku prakticky na zelené louce. Dosud jsme vždy banky kupovali a restrukturalizovali. S Raiffeisenbank ale nemá naše volba ukrajinského partnera nic společného.
EURO: Nedávná studie konzultantské společnosti Roland Berger odhadla, že příběh přibližování nových zemí EU na úroveň starých bude platný ještě deset let. Máte již pro Erste vymyšlenou novou strategii? TREICHL: Trh v zemích, kde působíme, je dostatečně velký. Nemusíme nutně nakupovat další země, potřebujeme získávat nové zákazníky. V současnosti máme šestnáct milionů klientů, jejich počet může vzrůst až na dvacet milionů. Nové můžeme získat především v Rumunsku, na Ukrajině, částečně i v Maďarsku. S takovým počtem zákazníků již budeme patřit mezi největší evropské banky. Když se nám podaří nashromáždit kapitál a naši akcionáři budou požadovat další expanzi, můžeme se rozhlédnout dále. Ve všech zemích chceme mít silnou retailovou síť, žádnou takovou momentálně nevidíme v Polsku. Co se týče Turecka, tam nyní nemáme přímý přístup, takže by nebylo logické tam vstupovat. Rusko je obří trh, momentálně ale velmi drahý.
EURO: Příběhem Erste pro další léta je tedy konsolidace? TREICHL: Nenazýval bych to konsolidací. Například na Ukrajině máme nyní patnáct poboček a ještě letos jich chceme mít sto. V Rumunsku máme 478 poboček a do konce roku jich chceme mít přes 600. Nové pobočky budujeme i v Maďarsku.
EURO: Země v západní části Balkánu vás nezajímají? TREICHL: Do Bosny nedávno vstoupila naše dceřiná Steiermärkische Sparkasse. Zájem o další akvizice v těchto zemích nyní nemáme, jsou příliš malé. Postavit a přivést k zisku banku v zemi s milionem obyvatel přitom není lehčí než udělat to ve velké zemi, jako je Rumunsko.
EURO: Již jste se dohodli s minoritními akcionáři BCR o odkoupení jejich podílů? TREICHL: Ještě ne. Cokoliv více bych k tomu říkal, by znamenalo, že bychom nakupovali dráže.
EURO: Kdy plánujete vstoupit s akciemi Erste na bukurešťskou burzu? TREICHL: Ještě letos, předpokládám, že někdy na podzim.
EURO: Jak do vaší strategie působit na rostoucích trzích zapadá nedávný zájem o Landesbank Berlin? TREICHL: Na Erste je jedinečné, že nabízí nadprůměrný růst v nadprůměrně bezpečných zemích. Landesbank Berlin je určitě zajímavá banka, ale opravdu momentálně neodpovídá našim představám. Německo nabízí hodně bezpečí, ale velmi málo růstu. Expanze do Německa by pro nás jednou mohla být zajímavá, protože země má hranice hned se dvěma zeměmi, ve kterých působíme. Německo je navíc největším investorem do zemí, ve kterých působíme. Tamní ekonomický růst je sice malý, potenciál je ale obrovský. Model uspořádání, jako má Erste, je navíc i v Bruselu zmiňován jako možná budoucnost pro německý trh spořitelen. V pozici, ve které Erste je, si nemůžeme dovolit se o německý trh a jeho spořitelny nezajímat.
EURO: Jinak řečeno, podívali jste se, ale cena byla příliš vysoká. TREICHL: Vzhledem k možnostem růstu, které se v Německu momentálně nabízejí, se nám cena zdála zhruba o sto procent vyšší, než bychom byli ochotni zaplatit. Cena je nastavena tak, že ji mohou zaplatit jen subjekty, které se nezodpovídají akcionářům, a mohou si ji ze strategických důvodů dovolit zaplatit.
EURO: Banku, o kterou jste měli zájem v Bulharsku, koupila nakonec maďarská OTP. Je tato banka již dost velká na to, aby mohla zůstat dlouhodobě nezávislá? TREICHL: OTP je velmi úspěšnou bankou s dominantní pozicí v Maďarsku, domnívám se, že pro to má všechny předpoklady.
EURO: Před rokem a půl jste v rozhovoru pro týdeník EURO prohlásil, že vaším cílem je do tří až pěti let zvýšit tržní kapitalizaci skupiny Erste z tehdejších jedenácti na dvacet miliard eur. Tohoto cíle jste již dosáhli. Jaké máte nové předsevzetí? TREICHL: Mým novým cílem je do roku 2012 dosáhnout kapitalizace šedesát miliard eur.
EURO: Je to bez nových akvizic reálné? TREICHL: Rozhodně to není nereálné. Náš zisk nyní dosahuje necelé miliardy eur, do pěti let by měl stoupnout na trojnásobek.
EURO: Proč Češi nedostali žádné místo v nově utvářeném holdingu Erste? TREICHL: Johanes Kinsky je pro mne Čech a pro vás předpokládám také. Rozhodně to není Rakušan. Češi se nyní prosazují ve významných pozicích v našich bankách na Ukrajině, v Rumunsku a na Slovensku. Neobsazujeme místa podle národnosti, hledáme vždy ty nejlepší lidi a nerozhodujeme se podle toho, zda se jedná o Rakušana, Maďara nebo Čecha. Rozhodně to také není tak, že ti nejlepší jsou v holdingu a ti ostatní jinde. Své obchody děláme v zemích, ne v centrále.
EURO: Připadalo v úvahu, že by holding měl sídlo mimo Rakousko, například v Bratislavě, která je nákladově podstatně příznivější? TREICHL: Teoreticky by to šlo. Stanovili jsme si ale pravidla, že chceme zachovat obchodovatelnost našich akcií na vídeňské burze a že nepůjdeme do země, kde neplatí euro. Třetím kritériem pro nás bylo, aby země, ve které máme sídlo, měla velmi dobrý rating. Není pro nás přijatelné ze dne na den přesunout sídlo ze země s ratingem AAA do země s jedním A. Kdyby byla splněna tato kritéria, mohlo by stěhování do jiné země v regionu připadat v úvahu. Jen na rozdílu ve výši daní mezi Rakouskem a Slovenskem bychom mohli ušetřit tři sta milionů eur ročně.
EURO: Často tvrdíte, že rakouští zákazníci dostávají bankovní servis příliš levně, protože většina subjektů působících na tamním trhu není motivována vytvářet zisk. Změnilo se něco, když nové na zisk orientované akcionáře získal Bawag a Bank Austria Creditanstalt? TREICHL: Poměrem kvality bankovního servisu a ceny patří Rakousko stále k nejlevnějším zemím. Z velké části ceny zde účtované stále nejsou realistické. Určitě se to ale s příchodem bank zodpovídajících se akcionářům změní.
EURO: Loni jste založili v podstatě sociální projekt Zweite Bank pro lidi, kteří v Rakousku nemají bankovní konto. Plní očekávání? Budete tento koncept šířit i do dalších zemí? TREICHL: Růst je rychlejší, než jsme předpokládali. Zweite je aktivitou, kterou se vracíme k důvodům, proč vznikla v roce 1819 předchůdkyně dnešní Erste. Ta byla založena proto, aby pečovala a rozvíjela ekonomické poměry středního stavu. Prostřednictvím Zweite nechceme vydělávat peníze, je to aktivita, jíž chceme ekonomicky pomoci lidem, kteří žijí v chudobě a nemají odpovídající bonitu, aby si mohli otevřít standardní konto. Zweite je jedním ze způsobů, jak tyto lidi vrátit mezi ekonomicky aktivní. Mnoho můžeme v pomoci chudým udělat i v České republice, tento koncept proto určitě nabídneme i zde. Celý tento sociální projekt navíc neskončí jen nabídkou bankovního konta.
EURO: Cena akcií Erste stoupla v průběhu loňského podzimu o dvacet procent. Analytici oceňovali potenciál růstu zisku díky akvizicím v Rumunsku a na Ukrajině, ale kromě toho se v ceně projevily i oživené spekulace o zájmu Citibank o Erste. Někteří analytici říkají, že jste nyní v podobné situaci, jako byla rok před převzetím skupinou UniCredit Bank Austria Creditanstalt. TREICHL: Naši situaci nelze s Bank Austria Creditanstalt srovnávat. Italové vlastnili v Bank Austria Creditanstalt dlouho předtím, než udělali nabídku na převzetí, pět nebo šest procent akcií. Naproti tomu my jsme stále nezávislí. Bank Austria Creditanstalt byla i před převzetím dobrá banka. Neměla ale na rozdíl od nás jasný koncept rozvoje. Také HVB Bank vytvořila svůj koncept banky regionů,až když viděla, jak je Erste Bank úspěšná. Myslím, že potenciální strategičtí investoři si uvědomují, že Erste by spolu se ztrátou nezávislosti přišla i o svou hlavní a oceňovanou výhodu jasné strategie.
