říká členka zemědělského výboru parlamentu Veronika Nedvědová (ODS) Novela zákona o prodeji státní půdy by měla pomoci restituentům v tom, že by jim měly být přednostně vydávány pozemky v těch katastrálních územích, v nichž o svou půdu přišli, nebo v sousedních katastrálních územích.
říká členka zemědělského výboru parlamentu Veronika Nedvědová (ODS)
Novela zákona o prodeji státní půdy by měla pomoci restituentům v tom, že by jim měly být přednostně vydávány pozemky v těch katastrálních územích, v nichž o svou půdu přišli, nebo v sousedních katastrálních územích. Jsou tam ale i ustanovení, která mohou omezit okruh pozemků, které by měly být vydávány. To se týká bezúplatných převodů pozemků na obce v případech, že je s nimi počítáno pro obecní zeleň nebo pro další výstavbu. Tím se sníží rozsah pozemků, které mohu být vydávány.
* Není možné tuto záležitost řešit pouze omezením vlastnického práva, například formou věcného břemene?
Myslím, že by to šlo, protože v mnoha podobných případech se tento institut uplatňuje. Je zde i další riziko. Obce by mohly s ohledem na bezúplatný převod od státu záměrně plánovat větší množství zeleně, než by bylo nutné a než by vůbec byly schopny osadit, jenom aby o pozemky nepřišly.
* V zákoně se hovoří stále o úředních cenách, přestože vláda hodlá zavést daň z pozemků pouze v tržních cenách. Není v tom rozpor?
Rozpor to být může, ale úřední cena je dána zákonem. Je rovněž otázkou, jak hodlá v praxi vláda zavést tržní ceny. Současná vyhláška o oceňování nemovitostí má i koeficient prodejnosti, ale podle mne je koeficient prodejnosti značně zkreslený. Jediné východisko bych viděla v tom, že budou cenové mapy. To je ale dlouhodobá koncepční záležitost.
* Česká republika si vymínila při jednáních s EU přechodné sedmileté období, po které nemohou zemědělskou půdu kupovat cizinci. Jak se na toto ustanovení díváte?
Podle mne může mít toto ustanovení zcela opačný efekt než ten, který byl zamýšlen. Tímto přechodným obdobím sice zabráníme přechodu zemědělské půdy na cizince, ale zároveň díky možnosti prodeje právnickým osobám (či podle devizového zákona) se cizinci k těmto pozemkům stejně dostanou. Mimo možnosti dané zákonem mohou zahraniční zájemci postupovat tak, že využijí fingované půjčky, na niž je jako zástavní právo zastaven pozemek, o nějž mají zájem. Po nesplacení dluhu pak automaticky zástava, tedy pozemek, připadne věřiteli, a to bez ohledu na státní příslušnost. Nakonec na trhu mohou zůstat pouze pozemky, o které nebude mít nikdo zájem, protože nemají žádnou velkou hodnotu.
* Nenarušuje tento zákaz i normální tržní prostředí?
Jistě. Tržní prostředí tento zákaz zkresluje, což je dost nebezpečné. Zkresluje totiž představu občanů o skutečné hodnotě pozemků. Všechny regulace prodeje i celé přechodné období jenom zkreslují skutečné vytvoření tržního procesu.
* Novelou má být také ukončen proces restitucí. Jak se na tuto „restituční tečku“ díváte?
S restituční tečkou v této podobě, jak je vtělena do novely, nesouhlasím. Je tam lhůta, že od pravomocného rozhodnutí Pozemkového úřadu by měl být vydán náhradní pozemek. Pokud se tak nestane, měla by přijít finanční náhrada. To může nahrávat situacím, kdy po tuto dvouletou dobu budou záměrně vyvolávány různé obstrukce a zdržení tak, aby byl restituent odškodněn pouze finančně. Chceme, aby existovala povinnost vydat a odškodnit pozemkem. Ceny pozemků jsou totiž v úředních cenách z doby, kdy se přijímal zákon o půdě, z roku 1991. Proto jsou finanční náhrady pro restituenty značně nevýhodné.
FOTO: ARCHIV
