S Nizozemskem na dějinné křižovatce

V době, kdy je Evropská unie nejzranitelnější v historii, přebírá její vedení na půl roku Nizozemsko. Slibuje „Evropu inovativní“ a „Evropu propojující“. Novou předsednickou zemi čeká sisyfovská práce při řešení imigrační krize a další velké politické a ekonomické výzvy.

Silná imigrační vlna i teroristické útoky a obavy z nich prohloubily v roce 2015 odcizení občanů od Evropské unie. Objevují se návrhy na omezení či zrušení schengenského prostoru. Nizozemci, kteří od Nového roku převzali předsednictví, ještě na podzim prosazovali myšlenku „svého“ malého Schengenu.

Volný pohyb osob a pracovních sil by v případě jeho zavedení platil pouze v zemích Beneluxu, Rakousku a Německu. Návrh spadl pod stůl. Unie, pro jejíž budoucnost je klíčové zachování jednoty, ovšem musí problém s přistěhovalci vyřešit co nejdříve. Nizozemsko i Evropská komise, která slibuje do jara předložit zásadní změny ve společné azylové politice, budou mít v roce 2016 plné ruce práce.

Evropa v případě nutnosti

Země tulipánů se chce podle zástupce velvyslankyně ČR v Haagu Ondřeje Abrhama zaměřit během předsednictví na čtyři prioritní oblasti: Evropa jako inovátor a tvůrce pracovních míst, finanční stabilita a silná eurozóna, progresivní klimatická a energetická politika a ucelený a jednotný přístup k otázce migrace a mezinárodní bezpečnosti.

„Vztah Nizozemska k Evropské unii se odráží v prioritách, které tato země dlouhodobě prosazuje. Kritika směřovala v minulosti na přebujelost aparátu a zahlcenost členských států unijními předpisy. Nizozemsko klade důraz na přenesení rozhodování na co nejnižší úroveň a proporcionalitu v agendách EU nebo takzvanou better regulation, tedy zjednodušení právního prostředí a boj proti nadbytečné byrokracii,“ říká diplomat.

Nizozemci si dále definovali tři základní hesla, kterými se chtějí řídit: Omezit se na nezbytné, Evropa inovativní a Evropa propojující. „Omezit se na nezbytné pro ně znamená především postupovat v intencích agendy Evropské komise pro rok 2016. Evropa inovativní znamená spoléhat především na sílu vnitřního trhu jako motoru evropské spolupráce. A konečně Evropa propojující zahrnuje solidaritu mezi členskými státy, ale například i posílení role národních parlamentů,“ vysvětluje Ondřej Abrham.

Nizozemský postoj nejlépe vystihuje motto „National where possible, European where necessary“. Slovy nizozemského velvyslance v Č eské republice Eduarda W. M. V. Hoekse: „Snažme se o přístup národní, pokud je to možné, a evropský, pokud je to nutné.“

Léčba populismem?

Vývoj na starém kontinentu v posledních měsících nahrává populistům. I Nizozemské království se potýká s výrazným nárůstem popularity krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), která by v budoucnu mohla zavést Amsterodam do politické i ekonomické pasti. „Průzkumy v posledních měsících skutečně ukazují na nemalý vzestup preferencí PVV, kterou vede Geert Wilders. Pokud by se nyní konaly volby, byla by zřejmě nejsilnější stranou v dolní sněmovně,“ řekl Abrham.

Geert Wilders využívá – podobně jako ve Francii Marine Le Penová – strachu z islámu a běženců. „Nizozemsko a ostatní západní národy nejsou islámské země. Nechceme žádnou monokulturu. Chceme, aby naše vlastní židovsko-křesťanská kultura byla vůdčí kulturou v našich zemích,“ podbízí se politik, jehož slovům, že všichni muslimové nejsou teroristé, ale většina teroristů jsou muslimové, dopřávají aktuálně sluchu miliony voličů.

Wildersovi nahrávají obavy veřejnosti, překážkou jsou pro něj nulový koaliční potenciál PVV a také to, že se nizozemské hospodářství opět nadechuje k růstu a současná vláda Marka Rutteho získává politické body. Ekonomika v současnosti dosahuje zhruba dvouprocentního růstu a výhled do dalších let je optimistický.

„Hlavním tahounem ekonomiky jsou především investice a export. Svou troškou do mlýna přispívá i vláda, která prosadila v parlamentu reformní balíček, jenž sníží daňovou zátěž pro pracující o pět až devět miliard eur ročně. Měl by přinést až 35 tisíc nových pracovních míst,“ říká ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Haagu Roman Holý.

Hlavními devízami země na břehu Severního moře jsou technické znalosti, inovativní přístup ve všech hospodářských odvětvích a dostatek kapitálu. Zároveň platí, že je tamní vývoj závislý – podobně jako v případě České republiky – na ekonomické situaci v Německu, kam směřuje 27 procent vývozu. „Stejně jako ve vašem případě je i naším největším partnerem Německo. Když je Německo nemocné, Nizozemsko kýchá,“ shrnuje velvyslanec Eduard W. M. V. Hoeks.

„Výše zmíněná čísla ale zároveň naznačují největší slabinu zdejší ekonomiky – její otevřenost a proexportní zaměření, tedy zranitelnost v případě poklesu mezinárodního obchodu či ekonomik okolních zemí. Dalším dlouhodobým problémem je situace na trhu s nemovitostmi a vysoké zadlužení domácností, kdy celkový objem dluhů, zejména hypoték, přesahuje 110 procent hrubého domácího produktu, respektive 750 miliard eur,“ upozorňuje Roman Holý.

Tento deficit částečně kompenzují vysoké úspory obyvatel v penzijních fondech, které jsou nejvyšší v Evropě – přes 1140 miliard eur. Riziko je nicméně v tom, že fondy mají většinu svých investic v zahraničí.

Reformy proběhly nebo startují

Ačkoli je hospodářství největší země Beneluxu ve formě, ani tamní vláda se nevyhýbá reformám. „Nizozemsko již mnohé důležité oblasti zreformovalo. Pokud jde o penzijní reformu, došlo ke změně poměru doby spoření a důchodu a hranice odchodu do důchodu se posunula z 65 na 69 let. Navíc zde dobře funguje spoření v penzijních fondech,“ upozorňuje Holý.

Komplexní, i když ne příliš populární změnou prochází také zdravotnictví. Cílem vlády je snížit náklady státu a zvýšit spoluúčast pacientů. Nizozemci neplatí poplatky za návštěvu lékaře nebo za pobyt v nemocnici, jenže mají povinnou spoluúčast ve výši 385 až 885 eur ročně (v závislosti na rozsahu pojištění).

„V praxi to znamená, že pokud navštívíte lékaře nebo skončíte v nemocnici, tak až do výše několika set eur ročně si hradíte vzniklé náklady sami a teprve nad tuto částku je dle vaší pojistné smlouvy hradí zdravotní pojišťovna,“ upřesňuje Holý. Vyspělá Evropa je na cestě k obnovitelným zdrojům energie a ani v Nizozemsku nechtějí zůstat pozadu. „Základním cílem je produkovat v roce 2020 až 14 procent energie z obnovitelných zdrojů. Od roku 2015 jsou naplánovány každoroční investice do obnovitelných zdrojů ve výši 1,4 miliardy eur,“ doplňuje obchodní rada. Nizozemsko chce postupně uzavřít všech 11 uhelných elektráren.

Kabinet Marka Rutteho hodlá do konce funkčního období upravit také daně. Daňový balíček obsahuje například nižší zdanění pracovníků s vyššími příjmy od 35 tisíc do 125 tisíc eur ročně, daňové úlevy pro seniory či zvýšení náhrad na péči o děti. Celkově by se měla daňová zátěž voličů snížit o pět miliard eur.

Nejotevřenější ekonomika na světě

Obrovský význam pro konkurenceschopnost nizozemské ekonomiky mají výzkum, vývoj a inovace. Příjmy z licenčních poplatků a patentů představují úctyhodnou sumu pěti miliard eur (tedy zhruba 130 miliard korun) ročně, což je světový primát. Pro srovnání: Česká republika získala v roce 2014 z licencí a patentů pouze 1,7 miliardy korun.

„Prioritou kabinetu je takzvaný Zlatý trojúhelník tvořený vládou, univerzitami a firmami. Pouhých osm firem – ASML, DSM, KPN, NXP, Océ, Philips, Shell a Unilever – utratí za výzkum a inovace ročně více než 100 milionů eur. Rozpočet tří hlavních technických univerzit přesahuje jednu miliardu eur. Pokud by se Česká republika mohla někde inspirovat, pak asi právě ve fungování Zlatého trojúhelníku a ve využívání silných a inspirativních osobností, které mohou uplatnit své bohaté zkušenosti z jednotlivých oblastí,“ říká Roman Holý.

Příjmy z prodeje licencí sice odtékají do jiných zemí – především do USA, jejichž společnosti zde mají své logistické nebo finanční základny – zhruba 2,5 miliardy eur přesto zůstává v Nizozemsku. Takzvaný kreativní průmysl navíc zaměstnává asi 180 tisíc lidí a produkuje přes dvacet miliard eur ročně.

Brána do Evropy

Nizozemsko, které je podle hrubého domácího produktu na obyvatele jedenáctou nejbohatší zemí světa, je jednou z nejatraktivnějších zemí také pro zahraniční podnikatele. Země nabízí investorům liberální podmínky, daňové úlevy i průhledné a stabilní právní prostředí.

„Nizozemsko je evropskou základnou pro většinu významných mezinárodních i českých společností. V N izozemsku je registrováno více než 4200 ‚českých‘ firem, a to přímo nebo prostřednictvím majitelů. A není to kvůli daňové zátěži, protože některé daně jsou v jiných zemích nižší. Nulové sazby daně ze zisků z úroků a licencí poskytuje i Francie, Německo, Lucembursko nebo Švýcarsko. Je to v něčem jiném – ve vzdělané pracovní síle, sociální a ekonomické stabilitě, v pravidlech na ochranu investic a určitě i v dlouhodobé tradici,“ shrnuje ekonomický diplomat.

Podle ekonoma Aleše Michla je důležitá především právní stabilita a vymahatelnost zákonů, případně řada výjimek na zdanění příjmů. Vzhledem k výši korporátních daní nejde o klasický daňový ráj, atraktivní místo pro zahraniční byznys dělá z Nizozemska například osvobození zisku z prodeje podílů od daně z příjmu či absence srážkové daně z úroků či rozsáhlá síť smluv o zamezení dvojímu zdanění.

Nizozemsko je podle čísel v současnosti největším zahraničním investorem v Česku, podle Romana Holého je nicméně třeba rozlišovat statistiky a realitu. V České republice často investují nadnárodní firmy, které operují z Nizozemska.

„Nizozemští investoři u nás každopádně oceňují technicky kvalifikovanou pracovní sílu, která je navíc většinou velmi flexibilní. Nabízíme jim německou kvalitu za české peníze, což je pro Holanďany často nejdůležitější kritérium,“ prozrazuje Holý.

„Důležitou roli hraje také naše centrální pozice ve střední a východní Evropě a pro některé z nich dobré pivo, krásné ženy a hory,“ dodává s nadsázkou.

Zájem o investice je oboustranný, Nizozemsko je pro český byznys lákavé. „Jako příklad můžeme uvést PPF, která nedávno koupila obchodní centrum a kanceláře v Nizozemsku za 3,6 miliardy korun, nebo můj oblíbený příklad – firmu Boltjes International s výrobou v Č erveném Kostelci a logistickým a obchodním ústředím v Nizozemsku, již nedávno koupil český podnikatel od nizozemského zakladatele,“ doplňuje Holý.