S novým kurzem

Turecko

Země Atatürkova odkazu se přiblížíla Evropě. Turci během víkendového referenda řekli „ANO“ ústavním změnám, jež po nich požadovala Evropská unie. Vítězem politického klání o další směřování země je Recep Tayyip Erdoğan, premiér a předák Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Dle výsledků 58 procent voličů hlasovalo pro změny navržené umírněnými islamisty z AKP, a to nehledě na opozici bouřící se proti vzrůstajícímu vlivu vlády na jmenování soudců. Ukázalo se, že Erdoğan má nejlepší šance uspět ve všeobecných volbách, jež se uskuteční na jaře příštího roku. Některá turecká média se dokonce začala ptát, zda nárůst vlivu exekutivy na armádu a justici nevěští autoritativní styl vládnutí podobný putinovskému Rusku. Již před referendem Erdoğan navíc prohlásil, že po všeobecných volbách hodlá přijmout zcela novou ústavu země. Dle svých vyjádření je o ní připraven jednat i s opozicí.
Jedním z vedlejších důsledků referenda se může stát rovněž kurdská otázka, která je zejména mezi členy EU vnímána jako překážka pro další sbližování země s Bruselem. Podle sociologa Mazhara Bağliho se otevřela cesta k usmíření s Kurdy. Ti se paradoxně referenda z velké části nezúčastnili. Jednali tak na výzvu prokurdské Strany míru a demokracie (BDP), aby hlasování bojkotovali. Kurdové, již bojují desítky let za autonomii na centrální vládě, s největší pravděpodobností nezískají plnou nezávislost. Hovoří se však o jejich kulturní autonomii. Dalším důsledkem ústavních změn bude oslabení role vojenských soudů. Otevírá se tak možnost souzení armádních představitelů, kteří stáli za vojenským pučem v roce 1980. Dle řady komentátorů se referendem Turecko přiblížilo unii. Nicméně popularita členství v EU mezi tureckou veřejností klesá. Podle průzkumu nadace German Marshall Fund souhlasí se vstupem země do EU pouze 23 procent Turků. Podporu v průzkumu ztratily západní instituce včetně NATO. Naopak počet Turků, kteří si myslí, že by se jejich zahraniční politika měla více orientovat na země Blízkého východu, se oproti loňskému roku zdvojnásobil na 20 procent. Eurokomisař pro rozšíření, Čech Štefan Füle, v rozhovoru pro vládní deník Today’s Zaman minulý týden řekl, že Turci referendem dokázali, že se nebojí armády. Balíček schválených změn podle něj posílí demokracii a základní svobody, což je „dobrou zprávou“ pro přístupový proces. „Pro další vyjednávání s EU bude důležité sledovat zveřejnění pravidelné hodnotící zprávy Evropské komise v polovině října, summit EU–Turecko a také výsledky belgického předsednictví EU,“ upozornil týdeník EURO Václav Hubinger, český velvyslanec v Ankaře.